Brusel - Státy Severoatlantické aliance se shodly na spolupráci při rozšíření výroby munice a vojenského materiálu, jehož zásoby se ztenčily kvůli protahující se ruské agresi vůči Ukrajině. Po jednání aliančních ministrů obrany to oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož již některé země začaly navyšovat výrobu například dělostřelecké munice. Podle amerického ministra obrany Lloyda Austina má Ukrajina šanci převzít iniciativu na bojišti a aliance udělá vše pro to, aby jí v tom pomohla.
Ministři podle Stoltenberga rovněž schválili nový plán obrany aliance pro příští roky, který reaguje mimo jiné na ruskou hrozbu. NATO bude koordinovat zlepšení ochrany kritické infrastruktury a zaměří se na podmořské sítě, dodal Stoltenberg.
Zástupci aliančních vlád se během dvoudenního bruselského jednání shodovali na tom, že Ukrajině poskytnou další zbraně a munici, kterou potřebuje k odražení očekávané ruské ofenzivy a případnému získání iniciativy na bojišti.
"Ukrajině se otevírá příležitost, aby zvrátila rovnováhu na svou stranu. Hrajeme o čas," prohlásil Stoltenberg.
Austin po jednání uvedl, že spojenci budou Ukrajině pomáhat v kritické době, kdy má "skutečně dobrou šanci" převzít iniciativu. Kromě dalších dodávek zbraní počítají podle něj také se zajištěním potřebného výcviku ukrajinských vojáků.
"Naší absolutní prioritou je zajistit, abychom zvýšili vojenské schopnosti (Ukrajiny), ne jí pouze poskytli vybavení," řekl šéf Pentagonu.
Aby mohly alianční země dále dodávat Kyjevu dostatek docházející munice, rozhodly se podle Stoltenberga spolupracovat při budování nových výrobních kapacit. S tím souvisí i ministry schválená strategie vytyčující směr, kterým se má v příštích čtyřech letech orientovat společná obrana aliance. Určovat ji bude zejména obrana proti ruské rozpínavosti, ale i hrozby terorismu nebo bezpečnostní výzva představovaná Čínou.
"K tomu potřebujeme pořízení nových zbraňových systémů, navýšení zásob munice a budování nových vojenských schopností, zejména na poli moderních technologií," řekla novinářům po jednání česká ministryně obrany Jana Černochová. Podrobnosti o možných českých aktivitách v rozšiřování vojenských kapacit a zásob munice nesdělila. Ministři podle ní dali jasně najevo, že aliance jako celek nebude váhat nové zbraně použít v případě ohrožení některého svého člena.
Ministři se bavili také o zvyšování výdajů na obranu, s nímž začala v souvislosti s ruskou agresí počítat většina zemí. Černochová zopakovala, že Česko věnuje dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranné výdaje v příštím roce, tedy o rok dříve, než původně plánovalo.
