Ministři financí se dohodli na reformách měnové unie

foto Ilustrační foto - Portugalský ministr financí Mário Centeno.

Brusel - Ministři financí členských zemí eurozóny se dohodli na reformách měnové unie, včetně posílení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Po zasedání ministrů to novinářům řekl předseda schůzky Mario Centeno. Podle agentury DPA nicméně zůstává otevřená debata o vytvoření rozpočtu eurozóny a zavedení společného systému pro pojištění vkladů.

Plány pro budoucnost eurozóny byly podle Centena nejdůležitějším tématem zasedání. "Jednání byla velmi obtížná, ale domnívám se, že výsledek představuje průlom v některých klíčových otázkách," uvedl předseda euroskupiny. "Dohodli jsme se na posílení role ESM, abychom zvýšili schopnost eurozóny odvracet a řešit krize," dodal. Ministři se podle něj dohodli rovněž na opatřeních, jež mají podpořit udržitelnost veřejných dluhů v eurozóně.

Zasedání ministrů financí eurozóny začalo již v pondělí. "Po téměř 16 hodinách jednání v euroskupině máme výsledek - dobrý výsledek. Reforma eura dělá zásadní pokroky," uvedl německý ministr financí Olaf Scholz.

EU přijala plány proti praní peněz, hrozí ale odložení reforem

Ministři financí Evropské unie dnes přijali plány na posílení obrany proti praní špinavých peněz v bankách. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž ale tento krok může zpomalit reformu bankovního dohledu. Akční plán má být reakcí EU na nejznámější případy údajného praní špinavých peněz v bankách v několika státech EU, například Dánska, Estonska, Lotyšska, Lucemburska, Malty, Španělska, Nizozemska, Británie a Kypru.

Ministři se dohodli, že existuje "potřeba posílit účinnost stávajícího systému" v boji proti praní špinavých peněz. Navrhli proto několik nelegislativních opatření, která by měla být zavedena v následujících měsících. Plán ale neobsahuje žádné doporučení zákonných změn, ani se nezabývá výzvou Evropské centrální banky (ECB) zřídit celoevropskou agenturu pro boj proti praní špinavých peněz.

Plán by mohl vyústit v odložení reformy evropského dozoru nad praním špinavých peněz, kterou v září navrhla Evropská komise (EK), neboť ministři chtějí nejprve posoudit případy finanční kriminality, které nastaly v poslední době.

Návrh EK dává Evropskému orgánu pro bankovnictví (EBA) větší pravomoc k dohledu nad praním špinavých peněz a zvyšuje počet zaměstnanců pověřených monitoringem finanční kriminality v tisících bank v EU z jednoho na 12.

Přezkum minulých případů by měl trvat až do června. Volby do Evropského parlamentu se ale uskuteční v květnu, takže je pravděpodobné, že nový parlament navrhované změny odloží, upozorňuje Reuters.

Ministři financí eurozóny vyzvali Řím k úpravě rozpočtových plánů

Ministři financí členských zemí eurozóny podpořili názor Evropské komise, že návrh italského rozpočtu na příští rok porušuje pravidla EU a že by měl Řím své rozpočtové plány změnit. Informují o tom agentury Reuters a DPA.

"Sdílíme mínění Evropské komise a doporučujeme, aby Itálie provedla nezbytná opatření k dodržení Paktu stability a růstu," uvedli ministři ve společném prohlášení. Zároveň podpořili pokračování rozhovorů mezi Evropskou komisí a italskými úřady.

Evropská komise minulý měsíc potvrdila své původní hodnocení, podle něhož je návrh italského rozpočtu v závažném nesouladu s jejími doporučeními, protože nijak nesnižuje obrovský veřejný dluh země.

Komise nyní podle agentury DPA zvažuje zahájení oficiálního disciplinárního řízení s Itálii, které by mohlo vést až k uvalení výrazných finančních postihů. Představitelé italské vlády již nicméně signalizovali, že jsou otevřeni případnému snížení plánovaného rozpočtového deficitu.

Italský premiér Giuseppe Conte v rozhovoru s deníkem Avvenire uvedl, že v nejbližší době představí nový návrh rozpočtu, aby disciplinární řízení odvrátil. Dodal, že nový návrh by mohl zahrnovat nižší rozpočtový schodek, neposkytl však žádné podrobnější informace.

Současný návrh rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což představuje trojnásobek ve srovnání s plány předchozí vlády. Italský veřejný dluh nyní přesahuje 130 procent HDP, takže výrazně překračuje unijními smlouvami stanovenou referenční hodnotu 60 procent HDP.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je pondělí 17. prosince 2018

Očekáváme v 5:00 1°C

Celá předpověď