Brusel - Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela věří, že ČR získá výjimku na dovoz ruské oceli. Síkela to dnes uvedl v Bruselu před jednáním unijních ministrů obchodu. O prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028 usiluje ostravská hutní společnost Vítkovice Steel. Prodloužení výjimky se řeší v rámci jednání o dvanáctém balíčku sankcí proti Rusku, který nedávno představila Evropská komise.
"Pevně věřím, že bude zachován přístup, že sankce by měly primárně škodit tomu, proti komu jsou určeny a ne tomu, kdo je uplatňuje, a že v daném případě nám bude vyhověno," řekl Síkela.
Návrh dvanáctého balíku sankcí představila Evropská komise v polovině listopadu. Hovoří se v něm o uvalení sankcí na více než 120 jednotlivců či dalších subjektů za "jejich roli při podkopávání svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny", uvedl tehdy šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Server EU Observer nedávno napsal, že balík by měl na černou listinu přidat i příbuzné ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho předchůdce Dmitrije Medveděva a rovněž sedm žoldnéřských společností.
Sankční balík musí ještě schválit členské státy EU, což může být komplikované kvůli výhradám ze strany Maďarska či Slovenska. Hovoří se nicméně o tom, že by měl být schválený do Vánoc.
Česká republika, konkrétně společnost Vítkovice Steel, naopak v rámci dojednávaných opatření žádá o prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028. Dosavadní výjimka by měla platit jen do příštího roku. O výjimku kromě Česka usilují také Belgie a Itálie.
Z oceli od ruské firmy NLMK se vyrábí tlusté plechy. Jestliže by výjimka přestala platit, může to způsobit krizi v českém stavebnictví či automobilovém průmyslu, řekla nedávno ČTK mluvčí Vítkovice Steel Jana Dronská. Podle ministra Síkely je velmi málo dodavatelů, kteří tyto takzvané bramy vyrábějí. "Dodavatelé z Číny bramy nevyrábějí v odpovídající kvalitě a do určité míry je tam i velká nespolehlivost na straně dodávek," dodal český ministr s tím, že se hledají jiná řešení, ale žádné dobré nyní není na stole.
Podle Marka Vošahlíka z ministerstva průmyslu se roční spotřeba českého průmyslu s výhledem na rok 2024, pokud jde o tento materiál, pohybuje okolo 500 tisíc tun. Žádost o prodloužení výjimky byla podána na základě konzultace se zástupci českého ocelářského průmyslu. "Pro některé provozy je tento vstup klíčový a bez nich by výroba nemohla pokračovat," dodal. Tlusté plechy se využívají například při stavbách mostů, ocelových hal, větrných elektráren i dalších konstrukcí.
Kromě výjimky na dovoz oceli přichází ČR v souvislosti s novým balíkem sankcí i s návrhem, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je podle ministra "veřejně známým faktem".
Česko požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země a nikoli po celém Schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou, informoval o návrhu list Financial Times.
