Ministr Metnar: NATO nám dalo jistoty a otevřelo dveře

foto Ministr obrany Lubomír Metnar.

Česká republika je viditelný a respektovaný člen aliance, jejíž výhody a záruky je nutné lidem stále připomínat, zdůrazňuje ministr obrany Lubomír Metnar.

Jsme dobrý spojenec po dvaceti letech?

Rozhodně ano. Jsme viditelným a respektovaným partnerem. Postavení České republiky dokládá i jmenování našich zástupců do nejvyšších míst ve velitelských strukturách a dalších vrcholných orgánech, včetně funkce předsedy vojenského výboru NATO.

Čeští vojáci mají u spojenců vysoké renomé. Vždy patřili a patří k těm nejlepším. To prokazují nejen při společných cvičeních, ale také během nasazení v zahraničních operacích.

Dnes se hrdě účastníme například mise EFP v Pobaltí, která je důležitou zprávou potenciálnímu nepříteli, že jako členové NATO jsme jednotní. Jsme aktivní v koaličních silách v Afghánistánu, Iráku, poskytujeme ochranu vzdušného prostoru spojencům, kteří to potřebují, přispíváme do operací krizového řízení, zapojujeme jednotky do pohotovostních sil rychlé reakce NATO.

Speciální příloha PDF

    Speciální přílohu si můžete stáhnout zde.

Zdá se, že obrana a bezpečnost obecně se stává po letech nezájmu znovu důležitým společenským tématem, je to tak?

Žijeme v době, kdy se dramaticky změnilo bezpečnostní prostředí, a objevily se nové nebo zesílily dříve přehlížené hrozby. Například mezinárodní terorismus nebo hybridní hrozby v kybernetickém prostředí, které před deseti či dvaceti lety nehrály takovou roli. Je tedy přirozené, že v celé společnosti roste zájem o bezpečnost a obranu. Nebýt členy aliance, nemuseli bychom být schopni zajistit obranu České republiky ze všech směrů jen vlastními silami. Museli bychom mít daleko širší záběr a stálo by nás to daleko víc peněz než dvě procenta HDP, což je obranný rozpočet, kterého podle našich závazků dosáhneme v roce 2024.

Jaká byla vaše tehdejší očekávání od toho, že vstoupíme do NATO?

NATO pro mě vždy představovalo především organizaci zajišťující obranu a bezpečnost členských zemí. Náš vstup jsem v roce 1999 jednoznačně vnímal jako krok správným směrem, a na tom se nic nezměnilo ani po 20 letech. Členstvím v NATO Česká republika definitivně zakotvila mezi demokratickými zeměmi a ukázala svou prozápadní orientaci. Vstup do aliance byl předpokladem pro další rozvoj naší armády a získávání nových zkušeností.

Naplnila se tato vize, nebo je dnešní realita jiná?

Naše aktivní členství v NATO přináší své výsledky. Česká republika dnes patří k těm nejbezpečnějším zemím na světě. Díky množství společných mezinárodních cvičení a působení v misích máme perfektně vycvičené vojáky, kteří jsou schopni efektivně spolupracovat s našimi spojenci. Zkušenosti získané během našeho členství v alianci pomohly armádě a jejím vojákům dospět. Nejen jako ministr obrany České republiky, ale především jako občan této země jsem hrdý na to, že jsme jejím respektovaným a zodpovědným členem.

Pravdou je ale i to, že v oblasti obranného rozpočtu nebo budování schopností stále doháníme dluhy z minulosti. Proto pracujeme aktivně a soustavně na řadě strategických vyzbrojovacích projektů, jejichž dokončení pomůže k další modernizaci armády.


Členstvím v NATO
Česká republika definitivně
zakotvila mezi
demokratickými
zeměmi a ukázala svou
prozápadní orientaci.


Bude muset NATO dál dokazovat důvody ke své další existenci?

Myslím si, že NATO svými činy jednoznačně a každodenně dokazuje opodstatněnost své existence. I tak nesmíme přestat občanům připomínat a vysvětlovat výhody a záruky, které aliance a členství v ní skýtají.

Jakou roli či role by měla aliance v další dekádě hrát?

Je třeba nadále posilovat bezpečnost a stabilitu v celé euroatlantické oblasti. Vznikající hrozby je třeba podchytit včas a v dostatečné vzdálenosti od nás. Bude nutné pružně a rychle reagovat na nové výzvy, které se objeví v důsledku rychle se rozvíjejících informačních technologií a změn bezpečnostního prostředí, které je stále méně stabilní a více nepředvídatelné. Aliance bude muset stále rychleji rozvíjet prostředky pro zabezpečení obrany proti kybernetickým a hybridním útokům, posilovat obranu před terorismem a zamezovat šíření dezinformačních kampaní. To předpokládá stále vyspělejší obranné technologie, na jejichž vývoj bude nutno vynakládat odpovídající finanční zdroje.

Jak k tomu může přispět Česká republika?

Již dnes je hlavní prioritou resortu obrany v co nejkratším čase dokončit strategické vyzbrojovací projekty a připravit další akvizice zbraňových systémů, které jsou nezbytné pro moderní a funkční armádu 21. století. Armáda ČR bude nadále zvyšovat počty vojáků i příslušníků aktivní zálohy. Již v roce 2025 má armáda mít 30 tisíc vojáků z povolání a 5 tisíc příslušníků aktivní zálohy. V oblasti kybernetické obrany je připravena novela zákona o Vojenském zpravodajství, která umožní, aby byla republika schopná efektivně získávat poznatky o kybernetických hrozbách, detekovat, že dochází nebo se schyluje ke kybernetickému útoku, určit odkud přichází a zabezpečit aktivní obranu.

Postupně rostou výdaje na obranu. Rozpočet pro rok 2019 představuje nárůst o téměř 8 miliard oproti roku 2018 a do konce roku 2021 by měl podíl výdajů dosáhnout minimálně 1,4 procenta HDP. Konečný cíl dvě procenta HDP v roce 2024 jsem již zmínil.

Troufnete si odhadovat, jak bude aliance vypadat za dalších 10 či 20 let?

Podstata musí zůstat stejná. Zajistit ochranu obyvatel a území členských zemí na principu kolektivní obrany a vzájemné solidarity. Dá se předvídat, že k tomu bude potřebovat stále sofistikovanější technologie a především armády schopné boje s vysokou intenzitou a velmi rychlou reakcí. V souvislosti s rostoucími hybridními hrozbami bude aliance nucena reagovat adekvátní obranou, a to

především proti útokům nepravidelných sil, které budou kombinovat symetrické i asymetrické způsoby vedení bojových operací.

Které země, podle vás, mají šanci stát se dalšími členskými státy?

Aktuálně je tomuto cíli velmi blízko Severní Makedonie, které k rozšíření NATO na 30 států stačí ratifikace parlamentů všech členských zemí. Myslím, že dveře jsou otevřené všem demokratickým zemím, kteří chtějí sdílet naše společné hodnoty a být součástí kolektivní obrany.

Lubomír Metnar

Vystudoval Vyšší policejní školu Ministerstva vnitra ČR, Ostravskou univerzitu v Ostravě, specializace ekonomika, obchod a služby, má titul magistra z pedagogické fakulty téže vysoké školy. Prošel protiteroristickým kurzem ATAP v USA pod záštitou OSN a kurzem „Assessment Centre – posuzovatel“ při Policejním prezidiu ČR. Ministrem obrany je od června 2018, předtím byl od prosince 2017 ministrem vnitra. V letech 2014–2017 působil jako bezpečnostní ředitel ve společnosti VÍTKOVICE, předtím byl náměstkem ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost a vedoucím vedoucí oddělení násilí odboru obecné kriminality Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Od roku 2017 má bezpečnostní prověrku NBÚ.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je středa 21. srpna 2019

Očekáváme v 3:00 16°C

Celá předpověď