Praha - Vláda zatím neschválila návrh novely o České televizi a Českém rozhlase, která upravuje způsob volby jejich rad. Chce se podrobněji zaměřit na právní úpravu. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Novela má umožnit, aby členy rad volili nejen poslanci, ale také senátoři. Předložení úpravy bylo jedním z bodů, na který vláda kladla důraz ve svém programovém prohlášení.

"Slibujeme si od novely větší ochranu nezávislosti veřejnoprávních médií. Je tam garantována větší pestrost, že se nemůže stát, že by shodou nešťastných okolností mohla radu ovládnout jedna politická síla či koalice, která má většině v Poslanecké sněmovně," uvedl premiér.

Podle něj kabinet debatu dnes začal, projednávání ale nedokončil. "Chceme se více věnovat legislativní stránce, aby to bylo opravdu po všech stránkách dobře připravené a byli jsme si jisti, že legislativní návrh obstojí," zdůvodnil Fiala. Podle něj nebude prosazení předlohy jednoduché.

Rady veřejnoprávní televize a rozhlasu představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů. Členy rad volí Sněmovna. Nově by měl třetinu členů volit Senát. Nově by podle návrhu poslanci vybírali v případě televizní rady deset členů a senátoři pět. Do Rady Českého rozhlasu by dolní komora volila šest členů a horní komora tři členy. Zvýšit by se měl také minimální počet hlasů pro zvolení nebo odvolání generálních ředitelů obou veřejnoprávních médií. Ke zvolení generálního ředitele České televize by bylo nutných nejméně 11 hlasů místo současných deseti a ke zvolení generálního ředitele Českého rozhlasu sedm hlasů místo nynějších šesti.

Změna by se měla také týkat subjektů, které podle zákona navrhují kandidáty na členy obou rad. V současné době mohou návrhy kandidátů na členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu předkládat organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrh zákona stanoví časovou podmínku jejich existence, která má podle předkladatele potvrdit jejich ukotvení v reprezentaci daného zájmu společnosti.

Návrh zákona také ruší kolektivní odvolatelnost rad, měl by tak posílit jejich stabilitu. Zákon je již v platném znění koncipován tak, že voleni a odvoláváni jsou vždy pouze jednotliví členové, s čímž je odvolání celého orgánu v rozporu.

Ze Senátu už zazněly hlasy, podle nichž by měla mít horní komora co nejvyrovnanější podíl na volbě členů rad, nikoli jen třetinový. Zapojení Senátu, byť třetinové, je ale podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) významná změna a v kombinaci se zvýšením kvora pro volbu nebo odvolání generálních ředitelů zabraňuje tomu, aby členové zvolení Sněmovnou mohli obejít členy zvolené horní komorou.