Ministr: Alkohol a tabák může omezit vyšší zdanění a méně reklamy

foto Národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a vedoucí kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v ČR Srdjan Matić (zleva) vystoupili 6. listopadu 2018 v Praze na tiskové konferenci k odbornému setkání Alkohol a tabák v České republice v roce 2018.

Praha - Vysokou míru konzumace alkoholu a kouření tabáku v Česku může podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) pomoci snížit vyšší zdanění a omezení reklamy, zejména na alkohol. Řekl to na dnešní tiskové konferenci k odbornému setkání Alkohol a tabák v České republice v roce 2018. Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové v Česku denně kouří dva miliony obyvatel a 600.000 pije denně alkohol.

V oblasti kouření už se podle ministra po přijetí protikuřáckého zákona pozitivní efekty projevily. "Alkohol stále bereme jako běžnou součást života a společnost je k jeho užívání zatím velmi tolerantní," řekla Vedralová. Podle vedoucího kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) Srdana Matiće v Česku by se země teď měla zaměřit právě na alkohol.

Podle ministra prostor pro větší regulaci těchto legálních drog existuje. "Hovoříme i o otázce nějakého vyššího zdanění," uvedl ministr s tím, že změna spotřební daně rozhodně nemá být skoková. Primárně je to podle něj na ministerstvu financí. Vláda v programovém prohlášení ale slibovala snížení daně z přidané hodnoty na točené pivo. "Měla to být hlavně úleva pro restauratéry. Je možné se bavit o jiném zdanění, a to zejména pro tvrdý alkohol," dodal. Alarmující je podle ministerstva zejména konzumace alkoholu u nezletilých, kde je Česká republika nad mezinárodním průměrem.

Už v současné době není možné propagovat v médiích cigarety, podobné omezení by se mohlo podle Vojtěcha týkat i alkoholu. Potřeba je podle něj pracovat také na dostupnosti služeb pro léčbu závislých na alkoholu a tabáku. V současné době si například léky na odvykání kouření platí sami, nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Podle Matiće jsou alkohol a kouření jedny z hlavních příčin úmrtí obecně. V Evropě každý rok v jejich důsledku zemře přes 700.000 lidí. Podle statistik z loňského roku má v ČR 900.000 lidí riziko vzniku problémů spojených s alkoholem. Muži průměrně vypijí devět sklenic piva za týden, ženy dvě. Průměrná spotřeba je 14,4 litru čistého alkoholu na osobu ročně.

Důsledky užívání alkoholu jsou zdravotní, ale i sociální. "V oblasti zdraví se v první řadě jedná o duševní poruchy a poruchy chování způsobené jeho užíváním," uvedla Vedralová s tím, že vede také k více úrazům a vzniku některých nádorových onemocnění. Velký problém je podle ministra také užívání alkoholu těhotnými, které může fyzicky poškodit dítě a snížit jeho IQ.

Podle statistik kouří v Česku asi čtvrtina populace nad 15 let, 18 procent denně. Závislost na tabáku je podle odborníků jedna z nejtěžších na léčbu. Ročně na nemoci způsobené kouřením tabáku zemře kolem 16.000 lidí. Průměrně přijdou o 15 let života.

Praha je regionem s největším počtem problémových uživatelů drog

Praha je regionem s největším počtem problémových uživatelů drog, v hlavním městě je jejich počet odhadován na 16.200. Podle národního odhadu je v celé zemi 46.800 problémových uživatelů drog. Přetrvává trend stárnutí drogově závislých, průměrný věk klientů v kontaktních centrech se pohybuje kolem 35 a 36 let. Přibývá počet uživatelů více drog a klesá počet romských klientů. Nejčastějšími drogami jsou alkohol a nikotin, z nelegálních látek pak marihuana, opiáty a pervitin. Ve srovnání s jinými regiony jsou v Praze více zneužívány opiáty. Vyplývá to z výroční zprávy protidrogové politiky za rok 2017, kterou se dnes zabývali pražští radní.

Situace se v jednotlivých částech města liší. Drogová scéna je patrná nejvíce v centru metropole a kopíruje trasy metra, kde je vyšší nabídka a poptávka po nelegálních drogách, časté jsou problémy s užíváním drog na veřejnosti a zároveň je v Praze vyšší kriminalita související s drogami, zejména s drobnou majetkovou trestnou činností.

V městských částech v širší vnitřní části metropole je drogová problematika různá, v Praze 3 je drogová scéna roztříštěná, v Praze 9 se terénní program zaměřuje na uzavřenou drogovou scénu a v Praze 10 a 14 není zaznamenán velký pohyb závislých. V okrajových částech Prahy není problém s užíváním nelegálních drog běžně patrný, závislí se setkávají na skrytých místech a vyhledávají služby anonymně v centru.

V roce 2017 byla v Praze 8 zaznamenána zvýšená výroba heroinu z makoviny. Objevily se také případy zneužívání léku Stopex na kašel, jehož účinná látka dextromethorfan patří mezi opioidy. Kvůli zneužívání dětmi, mladistvými a psychiatrickými pacienty byl Stopex loni přeřazen mezi léky na lékařský předpis.

V loňském roce policie v hlavním městě řešila 1288 trestných činů souvisejících s výrobou drog. V předchozích letech bylo případů více, v roce 2016 například 1656, počet se loni snížil před rok 2013. Vlivem záměrného nebo náhodného předávkování v Praze loni zemřelo devět lidí. Pod vlivem drog zemřelo v důsledku nehod a sebevražd 15 lidí.

Problémem u drogově závislých jsou infekční onemocnění. Loni v Praze lékaři zaznamenali 133 případů žloutenky typu C, z nich bylo 50 zjištěno u injekčních uživatelů drog. Užívání drog patří mezi rizikové chování, které může vést k přenosu HIV infekce. V minulém roce bylo zjištěno 254 nových případů, téměř polovina byla diagnostikována u lidí žijících v Praze. Problémem je také zhoršující se zdravotní stav uživatelů drog, pro něž je lékařská péče špatně dostupná, absolutně nedostupná je stomatologická péče s finanční spoluúčastí.

Podle zpráv z městských částí se v Praze zvyšuje počet žáků, kteří užívají či experimentují s marihuanou. Podle výzkumu mezi žáky základních a středních škol mají děti nejvíce zkušeností s alkoholem, následují cigarety a mezi méně rozšířené patří kouření marihuany. Počet uživatelů alkoholu a cigaret se s věkem postupně zvyšuje, u marihuany je skokový nárůst při přechodu ze základní na střední školu.

Protidrogovou strategii vláda do konce roku nejspíš neprojedná

Národní strategii protidrogové politiky, která by měla platit od příštího roku, vláda do konce roku nejspíš neprojedná. Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové, která působí při úřadu vlády, je na její přípravu potřeba víc času. Řekla to na dnešní odborné konferenci Alkohol a tabák v ČR v roce 2018. Vedralová nastoupila v srpnu, kdy vystřídala Jindřicha Vobořila, který pozici zastával osm let.

Svůj návrh strategie představil Vobořil před odchodem. Vedralová krátce po svém nástupu ČTK řekla, že bude jedním z podkladů pro její verzi. "Aktuálně jsme ve fázi druhého kola připomínek na pracovní linii," uvedla dnes Vedralová. Vládě měl být dokument předložen do konce roku.

"Zřejmě dojde k prodloužení termínu, protože si vyžaduje širší diskusi. Začala jsem na dokumentu pracovat až v srpnu, kdy jsem nastoupila," uvedla. Podle ní obsahuje vyvážený poměr mezi prevencí a represí. "Nově se chceme zaměřit na psychoaktivní léčivé přípravky a zneužívání nových technologií," dodala Vedralová.

Dokument se podle ní věnuje primární prevenci, snižování rizik, léčbě a sociálnímu začleňování, regulaci a snižování dostupnosti, financování a informacím, výzkumu a hodnocení. Po schválení strategie budou vypracovány tříleté akční plány zvlášť pro tabák, alkohol, hazard a moderní technologie a nelegální drogy.

Podle vedoucího Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktora Mravčíka by největší zdravotní přínosy měla regulace nabídky. Podle primáře Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petra Popova by se strategie měla zaměřit na dostupnost péče o závislé. "Neexistuje podpora ze strany zdravotních pojišťoven, není zjevně politická vůle ani ze strany jejich správních rad," uvedl Popov.

Musí být podle něj zajištěno to, co lze označit za zdravotní péči ve veřejném zájmu. Podle předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové je absurdní, že pojišťovny toto téma nezajímá. "Pojišťovny nezajímá ani to, že kouření snižuje účinnost řady léků, například psychiatrických, některé chemoterapie nebo až o polovinu u biologické léčby," dodala.

Prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray v diskusi uvedl, že zástupci výrobců alkoholu by se chtěli přípravy dokumentu účastnit, nebyli ale přizváni. Vedralová řekla, že zástupci Potravinářské komory, které je svaz součástí, jsou hostem meziresortní skupiny pro snížení škod působených alkoholem při úřadu vlády.

Vobořil z vedení odboru protidrogové politiky a z funkce národního protidrogového koordinátora odešel letos v květnu z osobních důvodů. V návrhu strategie doporučil například výraznější zdražení cigaret a alkoholu či využití procenta z daní z alkoholu, tabáku a hazardu na prevenci a léčbu. Hlavním cílem dokumentu není vymýtit kouření či pití, ale minimalizovat škody a dopady. Jmenování Vedralové, která předtím pracovala na ministerstvu zdravotnictví, kde se protidrogové politice věnovala, Vobořil a další odborníci kritizovali. Diskutovalo se také o přesunu funkce koordinátora pod ministerstvo zdravotnictví.

Protidrogová politika je široké téma. V Česku denně kouří 2,4 milionu lidí. Alkohol si denně dá 600.000 mužů a žen. Stále častěji pijí ale i děti. Problémy s hazardním hraním může mít kolem půl milionu lidí. Asi 120.000 je intenzivních kuřáků konopí. Na pervitinu a opiátech je závislých kolem 47.000 lidí. Léky nadužívá asi 900.000 Češek a Čechů.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je středa 14. listopadu 2018

Očekáváme v 9:00 7°C

Celá předpověď