Praha - Varianty nové definice znásilnění, které připravilo ministerstvo spravedlnosti, nejsou vhodné - mimo jiné proto, že do dané problematiky nevnášejí jasno. Myslí si to advokát Daniel Bartoň, který se ve své praxi zabývá případy sexuálního násilí. Podle něj by byla vhodnější definice znásilnění založená na chybějícím souhlasu. Také pirátská poslankyně Klára Kocmanová dnes novinářům řekla, že souhlasná varianta by obětem poskytla lepší ochranu.
Současná úprava znásilnění v trestním zákoníku vyžaduje překonání fyzického odporu, případně zneužití bezbrannosti například v podobě silné opilosti či duševní poruchy. Souhlasná definice znásilnění by zjednodušeně znamenala, že sex bez souhlasu by se rovnal znásilnění. Aktéři sexu by si tak museli být jisti, že je pro oba zcela dobrovolný. Souhlas by podle Pirátů nemusel být výslovný: dovozoval by se z okolností a z jednání druhé strany. Ministerstvo spravedlnosti oproti tomu počítá s tím, že by oběť musela se sexuálním aktem projevit nesouhlas.
"Varianty předložené ministerstvem spravedlnosti nejsou dobré, protože problematiku příliš neprojasňují,“ uvedl Bartoň. Upozornil na to, že po navrhovaném přidání dalšího trestného činu – nesouhlasného pohlavního styku vedle znásilnění, pohlavního zneužití a sexuálního nátlaku – by přibyla další možnost, kam sexuální násilí podřadit, což by vedlo k ještě větším a zejména delším právním bitvám u soudů než nyní. U souhlasné varianty by podle něj naopak odpadla řada dohadů. "Orgány činné v trestním řízení by se primárně zabývaly tím, zda oběť dala souhlas,“ popsal.
"Neznamená to, že bude snazší prokázat znásilnění u soudu. Ale policií budou od počátku kladeny jiné otázky - oběť nebude muset odpovídat na to, co udělala, aby činu zabránila, ale na to, zda souhlasila,“ navázala Kocmanová.
Bartoň s Kocmanovou shodně poukázali na to, že nesouhlasná varianta by pro oběť byla zbytečně zatěžující a že oběť této trestné činnosti často nedokáže svou vůli projevit. Může ji postihnout paralýza, tedy takzvané "zamrznutí“. "Časté jsou i případy vztahového násilí, kdy se oběť nebrání, neboť z minulosti ví, že by to situaci zhoršilo či bylo více bolestivé. Nebo třeba proto, že vedle v místnosti jsou děti,“ upozornila poslankyně.
Právě případy paralýzy podle Bartoně současné znění trestního zákoníku nepokrývá. "Za mě nyní sítem propadává spousta případů, které by propadávat neměly. Například oběť, která opakovaně řekne, že nechce, aby jí pachatel sahal na prsa,“ zmínil. Nedokonalá právní úprava s sebou podle něj rovněž nese i vyšší náklady pro stát. Připomněl případ své klientky, kterou v roce 2009 zneužil při zpovědi kněz a další kněz, kterému se s incidentem svěřila, ji podle Bartoně znásilnil. České soudy však případ neposoudily jako znásilnění, a kauzu proto nyní řeší Evropský soud pro lidská práva.
Advokát ocenil, že se ministerstvo v připravených variantách rozhodlo vyložit pojem "bezbrannost", i z podoby tohoto návrhu je ale rozpačitý. Piráti se domnívají, že díky novému výkladu by sice pod znásilnění mohly spadat i případy paralýzy a vztahového násilí, výrazně by ale záleželo na orgánech činných v trestním řízení, jak danou situaci posoudí. "Na určitých místech ČR by se případy paralýzy k soudu ani nemusely dostat, neboť policie či státní zastupitelství v nich nebude spatřovat bezbrannost, a proto je odloží. A naopak jinde takový případ u soudu skončí,“ tvrdí vládní strana.
Souhlasná definice by podle Pirátů navíc mohla do společnosti vyslat jasný signál, že sex bez souhlasu je znásilnění, čímž by se počet znásilnění mohl do budoucna snížit.
Kocmanová dnes odmítla, že by s sebou souhlasná varianta nesla nebezpečí například pomsty partnerek či partnerů – zkušenosti ze zahraničí tomu podle ní nenasvědčují. "Souhlasná definice je opředena řadou mýtů. Papír se souhlasem samozřejmě potřeba nebude. Stejně tak se neruší presumpce neviny,“ ujistila s tím, že stejně tak bude zachovaný i princip "v pochybnostech ve prospěch obviněného". Státní zastupitelství bude muset nade vší pochybnost prokázat, že souhlas nebyl dán. Jako důkazy lze využít například komunikaci na sociálních sítích či lékařské vyšetření. Bartoň doplnil, že ani při souhlasné variantě by nebylo možné spáchat znásilnění nedbalostní formou. Byl by nutný úmysl, a to buď přímý, nebo nepřímý - tedy pachatel by musel být přinejmenším srozuměný s tím, že mu oběť nedává souhlas.
Souhlasná varianta má podle Kocmanové podporu i předsedkyně sněmovního podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Taťány Malé (ANO). O ministerských variantách budou sněmovní frakce diskutovat s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) 27. června. Kocmanová doufá, že účastníci debaty se domluví - ať už na souhlasné variantě, nebo na kompromisu. "Když nedojdeme k nějaké shodě, zase se to celé odloží,“ varovala.
Podle ní je velice pravděpodobné, že pokud shoda nenastane, budou chtít někteří poslanci předložit vlastní návrh. Míní ale, že vhodnější by bylo, aby věc vzešla z ministerstva spravedlnosti a měla podporu vlády. Bartoň k tomu poznamenal, že návrhy nepřipravené ministerstvy mají méně kvalitní zdůvodnění, která jsou ale pro soudy potřebná pro zodpovězení interpretačních otázek při aplikaci právní úpravy. "Pokud změna má mít efekt, je potřeba kvalitní důvodová zpráva,“ uzavřel.
Definici založenou na chybějícím souhlasu má 13 evropských států, například Belgie, Velká Británie nebo Chorvatsko. V legislativním procesu je tato úprava i na Slovensku, a to konkrétně ve znění "kdo bez souhlasu vykoná na jiné osobě aktivitu sexuální povahy“. V zahraničí souhlasná úprava podle Kocmanové vedla také ke zvýšení počtu nahlášených případů znásilnění. "Díky změně legislativy a diskusi, která ji provází, oběti přestanou za znásilnění považovat pouze jeho stereotypní podobu, tedy násilný čin spáchaný cizí osobou v noci v parku, a budou mít větší důvěru a odvahu obracet se na policii,“ věří. Podle některých výzkumů se nyní v Česku nahlásí jen pět procent z 12.000 případů znásilnění ročně.
