Michel navrhl snížit objem rozpočtu EU, fond obnovy chce zachovat

foto Ilustrační foto - Předseda Evropské rady Charles Michel.

Brusel - Předseda Evropské rady Charles Michel navrhl snížit objem příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie z 1,1 bilionu eur (téměř 30 bilionů Kč), který plánuje Evropská komise (EK), o dvě desítky miliard eur. Jeho návrh, který za týden poslouží jako základ pro vyjednávání prezidentů a premiérů členských zemí, počítá se zachováním úrovně fondu obnovy ekonomik spojeného s rozpočtem na 750 miliardách eur.

Ve snaze překonat odpor některých zemí hodlá Michel zachovat slevy z plateb pro bohaté země či svázat čerpání z fondu s dodržováním principů právního státu.

Michel předložil vyjednávací návrh na základě reakcí lídrů z červnové videokonference a následných osobních rozhovorů s částí z nich. "Debata odhalila silný nesouhlas s některými prvky rozpočtu a fondu," řekl dnes Michel. Dodal, že úpravy původního návrhu komise by mohly přispět ke schválení návrhu na summitu, jenž začíná příští pátek.

Původní návrh komise měl podporu Německa, Francie a také jihoevropských států nejvíce zasažených pandemií, kterým přisuzoval zdaleka nejvyšší příspěvky z fondu obnovy. Proti však byly mimo jiné země takzvané šetrné čtyřky, které se obávají vysokého společného zadlužení. Michel pro Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko hodlá v rozpočtu na období 2021 až 2027 zachovat slevy z rozpočtových plateb, které jsou jedním z jejich zásadních požadavků.

Třičtvrtěbilionová půjčka, kterou chce EK financovat balík na pomoc ekonomikám, je podle Michelova návrhu horní hranicí, země tedy mohou vyjednávat o jejím snížení. Šéf unijních summitů rovněž počítá s tím, že EU tento bezprecedentní společný dluh začne splácet v roce 2026, tedy o dva roky dříve než počítala komise.

K financování splátek dluhu navrhuje Michel od roku 2021 zavést tři nové zdroje příjmů unijního rozpočtu: poplatek z nerecyklovaných plastů, takzvané uhlíkové clo z neekologicky vyráběných produktů a digitální daň. Také o těchto zdrojích, jejichž zavedení požaduje Evropský parlament, se očekává mezi lídry členských zemí velká diskuse, neboť řada států vůči nim již dříve dala najevo skepsi.

Nizozemsko a spol. rovněž nesouhlasily s tím, že dvě třetiny fondu obnovy by si mezi sebe měly země rozdělovat formou grantů a požadovaly, aby větší část balíku posloužila jako půjčky, čímž by se snížil objem společně spláceného dluhu. Michel však hodlá navržený poměr zachovat.

Částečně naproti tomu upravil naproti tomu klíč, podle něhož se mají peníze z balíku rozdělovat a který kritizovala řada dalších zemí včetně Česka. Vadilo jim, že komise používá jako kritérium pro přidělování peněz nezaměstnanost z posledních pěti let, která podle nich nesouvisí s přímým dopadem krize. Michel se proto rozhodl rozdělit balík grantů na dvě části: 70 procent jich bude v letech 2021 a 2022 přiděleno podle parametrů navržených komisí, zbylých 30 procent se v roce 2023 rozdělí podle reálného poklesu hrubého domácího produktu zapříčiněného krizí.

Belgický politik zachovává v návrhu podmínku, aby země čerpající unijní peníze respektovala principy právního státu. Komise bude moci vydávat doporučení, od jakých peněz odříznout stát, který by nerespektoval evropské hodnoty. Šéf ER však nevyslyšel volání některých zvláště západoevropských či skandinávských zemí, aby samotná komise mohla rozhodnout o zastavení financí, pokud se proti nepostaví kvalifikovaná většina členských států. Proti tomu však již dříve protestovalo Polsko a Maďarsko, s nimiž unijní orgány vedou řízení pro porušování evropských hodnot. Namísto toho bude podle Michelova návrhu tato většina, tedy nejméně 15 z 27 zemí reprezentujících zároveň nejméně 65 procent obyvatel EU, muset doporučení komise schválit, aby některý stát přišel o peníze.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

9°C

Dnes je sobota 26. září 2020

Očekáváme v 17:00 9°C

Celá předpověď