Praha - Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo výhled ekonomiky pro letošní rok. Předpokládá růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednu očekávalo pokles o 0,5 procenta. Průměrná letošní inflace by měla být 10,9 procenta. Deficit veřejných financí letos podle ministerstva dosáhne 3,5 procenta HDP, v dalších letech se bude snižovat. Celkové zadlužení letos klesne na 43,5 procenta HDP po loňských 44,1 procenta HDP.
Podle ministerstva letos v prvním čtvrtletí ekonomika mezikvartálně klesla o 0,2 procenta. Od druhého čtvrtletí ale úřad očekává mezikvartální růst HDP, který se bude postupně během roku zrychlovat. V příštím roce by HDP měl vzrůst o tři procenta.
U inflace ministerstvo proti lednu letošní výhled zhoršilo, očekává ji o 0,5 procentního bodu vyšší. Pokud nenastanou nové turbulence u cen energií, měl by ale růst cen postupně zpomalovat. Na počátku příštího roku ministerstvo očekává meziroční inflaci na úrovni tří procent, za celý rok 2024 průměrně 2,4 procenta.
"Nová predikce MF se na první pohled jeví v souladu s tím, jak se poslední měsíce vyvíjí jak světová, tak tuzemská ekonomika. Proti předešlé predikci je tak mírně optimističtější ohledně vývoje HDP, naopak čeká v letošním roce oproti starším odhadům mírně vyšší inflaci a růst mezd," řekl ČTK analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Růst HDP o 0,1 procenta dnes předpověděl ve své prognóze i Svaz průmyslu. Mezinárodní měnový fond v úterý odhadl, že český HDP v letošním roce klesne o 0,5 procenta.
Deficit veřejných financí by se měl v příštím roce i bez zohlednění připravovaného konsolidačního balíčku snížit na 2,9 procenta HDP, do roku 2026 by měl klesnout na 2,2 procenta HDP.
Celkové zadlužení by se letos mělo snížit na 43,5 procenta HDP. Přispěje k tomu mimo jiné částečné splacení půjčky, kterou loni poskytl stát polostátní energetické společnosti ČEZ kvůli zlepšení její likvidní pozice a kterou by ČEZ měl letos splatit. V následujících letech se ale zadlužení bude postupně prohlubovat, v roce 2026 by mělo dosáhnout 45 procent HDP, což by byla nejvyšší hodnota v historii Česka.
V rámci připravovaného konsolidačního balíčku by se měl strukturální schodek státního rozpočtu, tedy výsledek hospodaření očištěný o vliv hospodářského cyklu, snížit o 70 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) očekává politickou dohodu o podobě balíčku za čtyři týdny. Z jeho pohledu by většinu opatření pro snížení deficitu mělo představovat omezení výdajů, nevyloučil ale úpravu některých daní. Už v minulosti uvedl, že současná vláda snížila celkové daňové zatížení zhruba o 30 miliard korun, ve stejném rozsahu by mohla výběr daní zvýšit.
Dnes Stanjura řekl, že v rámci rozpočtové konsolidace chce snížit objem vyplácených dotací o desítky miliard korun. Očekává ale intenzivní politickou debatu, protože se příjemci dotací budou bránit.
Prognóza ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z lednové predikce):
| 2022 | 2023 (odhad) | 2024 (odhad) | |
| Růst HDP | 2,5 | 0,1 (-0,5) | 3 |
| Inflace | 15,1 | 10,9 (10,4) | 2,4 |
| Nezaměstnanost (VŠPS) | 2,3 | 3 (3,2) | 2,8 |
Zdroj: Ministerstvo financí
