MF zhoršilo odhad růstu HDP letos i příští rok, inflaci čeká přes 6 %

foto Ilustrační foto - Ministryně financí Alena Schillerová vystoupila 18. října 2021 v Praze na tiskové konferenci po zasedání vlády.

Praha - Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad vývoje ekonomiky v letošním i příštím roce. Letos očekává růst hrubého domácího produktu o 2,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Prognózu dnes zveřejnilo ministerstvo. V posledních odhadech ze srpna úřad očekával letos růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta. MF zároveň uvedlo, že zrychlující se inflace se stává významným makroekonomickým problémem. Pro příští rok výrazně zvýšilo její odhad na 6,1 procenta, zatímco v srpnu počítalo s průměrnou inflací 3,5 procenta.

"Očekávaný nárůst ekonomického výkonu v roce 2021 by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce spotřebou domácností, vyššími zásobami a investicemi do fixního kapitálu," uvedlo MF. Odhady úřadu předpokládají, že vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které covid-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat makroekonomicky významná protiepidemická omezení. Zároveň by ale podle MF měly výkon ekonomiky ve zbytku letoška a na počátku příštího roku tlumit přetrvávající nepříznivé efekty růstu cen vstupů a narušení výrobních a dodavatelských řetězců. Příští rok by podle úřadu mohl ekonomický růst zrychlit díky pokračujícímu oživení soukromé spotřeby i investic a příznivějšímu vývoji zahraničního obchodu. Loni ekonomika klesla o 5,8 procenta.

Odhad inflace MF zvýšilo i pro letošní rok, a nově čeká průměrnou inflaci 3,5 procenta. K jejímu dalšímu vývoji úřad uvedl, že vysoké ceny energií i jiných komodit se postupně promítají do dalších cen. "Jako zásadní faktor inflace se ukazují být problémy na straně nabídky, poptávka je přitom podporována stále velmi uvolněnou měnovou i fiskální politikou. Ekonomický výkon se navíc v příštím roce pravděpodobně dostane nad svůj potenciál," uvedl úřad. V dalších letech čeká MF pokles inflace na průměrných 2,5 procenta v roce 2023 a 2,2 procenta o rok později.

Příští rok by se podle materiálu MF měla v inflaci výrazněji promítnout především administrativní opatření v podobě růstu regulovaných cen, hlavně elektřiny a zemního plynu. Zároveň MF v rámci nepřímých daní počítá s mírným nárůstem spotřebních daní u tabákových výrobků. "Administrativní opatření by k průměrné míře inflace měla přispět 2,3 procentního bodu," uvedlo MF. Ve prospěch vyšší inflace by podle prognózy měla působit i poptávka kvůli silnému oživení spotřeby domácností.

"S ohledem na predikci inflace a předpokládanou postupnou normalizaci měnověpolitických úrokových sazeb by reálné úrokové sazby měly ve zbývající části letošního roku i v roce 2022 působit stimulačně, byť v příštím roce v postupně se snižující míře," uvádí dále také dnes zveřejněný dokument.

Vývoj na trhu práce byl podle prognózy zastavením vládních podpůrných programů ovlivněn jen nepatrně. "Zjevně převážil efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu," uvedlo MF. Nadále tak počítá letos s nárůstem nezaměstnanosti na tři procenta a příští rok s poklesem na 2,7 procenta.

Jako rizika odhadovaného vývoje MF označilo problémy v globálních dodavatelských řetězcích, možnost setrvání inflačních očekávání výrazněji nad cílem České národní banky a další vývoj epidemické situace v České republice i v zahraničí.

Česká národní banka v nové prognóze z minulého týdne také zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Zároveň centrální banka také výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle ČNB stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace podle centrální banky klesnout na 2,1 procenta.

Odhady MF (v závorce uvedeny odhady ze srpnové predikce):

2020 odhad 2021 odhad 2022
HDP -5,8 % 2,5 % (3,2 %) 4,1 % (4,2 %)
Průměrná míra inflace 3,2 % 3,5 % (3,2 %) 6,1 % (3,5 %)
Nezaměstnanost (VŠPS) 2,6 % 3 % (3 %) 2,7 % (2,7 %)

 

Zdroj: MF

MF zlepšilo odhady vývoje veřejných financí, letos čeká schodek 7,2 % HDP

Veřejné finance letos podle nových odhadů ministerstva financí skončí ve schodku 7,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příští rok by měl schodek klesnout na 4,4 procenta. Vyplývá to z nové prognózy, kterou dnes MF zveřejnilo. Úřad tak odhad vývoje veřejných financí proti srpnové prognóze zlepšil. Schodek by měl podle ministerstva klesat i v dalších letech, a to až na 3,4 procenta v roce 2024. Loni deficit veřejných financí činil 5,6 procenta HDP.

Celkový veřejný dluh by měl podle MF stoupnout z loňských 37,7 procenta HDP na letošních 43,3 procenta HDP. V roce 2022 by měl vzrůst na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,3 procenta HDP v roce 2024. Odhady MF rovněž zlepšilo.

"Hospodaření sektoru vládních institucí je v roce 2021 velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti zdravotnictví a stimulační fiskální politiky," uvedlo MF. Úřad čeká, že deficit půjde na vrub především státního rozpočtu. Obce a kraje by měly letos vykázat přebytek hospodaření. "Naproti tomu u fondů sociálního zabezpečení odhadujeme, navzdory dalšímu navýšení platby za státního pojištěnce, deficitní hospodaření," dodalo MF.

Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. Evropská komise ale loni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat letos ohlásila až na začátek roku 2023.

Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 6,9 procenta HDP. Příští rok by pak měl schodek klesnout na 4,4 procenta a v roce 2023 na 4,2 procenta. Celkový vládní dluh by podle odhadů ČNB měl stoupnout na 42,8 procenta HDP letos, na 43,9 procenta příští rok a na 45,3 procenta v roce 2023.

Národní rozpočtová rada ve své říjnové studii konstatovala, že plánovaný rozsah konsolidace veřejných financí Česka se jeví ve srovnání s dalšími zeměmi EU jako nedostatečně ambiciózní. ČR ze srovnání vychází vždy jako nejhorší nebo druhá nejhorší ze všech zemí EU, uvádí studie. Podle ní se v rámci struktury vývoje konsolidace Česko vymyká především v daních, které klesly ze všech zemí EU nejvíce. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) tehdy v reakci označila naplánované tempo konsolidace za přiměřené, které nepoškodí rozjezd po pandemické krizi.

Vláda Andreje Babiše (ANO) prosadila od letošního roku zrušení superhrubé mzdy a snížení zdanění obyvatel. Schválený daňový balíček přitom podle dřívějších výpočtů MF připraví veřejné finance ročně o zhruba 100 miliard korun. Vláda deklarovala, že změna je pouze na dva roky, přímo v zákonech ale časové omezení uvedeno není.

Odhad vývoje veřejných financí

2020 2021 2022 2023 2024
Saldo v % HDP - 5,6 -7,2 -4,4 -3,8 -3,4
Strukturální saldo v % HDP -2,5 -5,3 -4,8 -4,4 -3,9
Dluh v % HDP 37,7 43,3 46,2 48,9 51,3

 

Zdroj: Makroekonomická prognóza MF, listopad 2021

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je pátek 28. ledna 2022

Očekáváme v 21:00 1°C

Celá předpověď