MF zhoršilo odhad letošního růstu ekonomiky na 3,1 procenta

foto Ilustrační foto - Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vystoupila na tiskové konferenci po jednání vlády 18. ledna 2021 v Praze.

Praha - Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta. Zároveň úřad očekává mírnější propad ekonomiky za loňský rok, a to o 6,1 procenta. MF o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. V předchozí prognóze ze září MF počítalo letos s růstem ekonomiky o 3,9 procenta a za loňský rok s poklesem o 6,6 procenta. MF využije nové odhady vývoje ekonomiky při přípravě novely státního rozpočtu na letošní rok. Veřejné finance za loňský rok skončí kvůli pandemii ve schodku 5,8 pct. HDP. Letos deficit stoupne na 6,6 pct. HDP. Poroste i dluh, uvedlo MF.

Schválený schodek rozpočtu na letošní rok je 320 miliard korun a nepočítá s dopady daňového balíčku, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu. Změna daní by měla podle dřívějších odhadů MF snížit příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Nová výše schodku s ohledem na dopady daňového balíčku by podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) měla být stanovena koncem února či počátkem března. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové stoupne schodek minimálně na 400 miliard korun, ministryně to přitom v neděli nevyloučila.

"Černé scénáře, které pod tíhou vypjatých jarních či podzimních dnů predikovaly až dvouciferné propady, se nenaplnily. Konzervativní přístup ministerstva financí, které citlivě pracuje s daty a pečlivě vyhodnocuje dostupné informace, se potvrzuje jako správný," uvedla dnes Schillerová. Listopadovou prognózu s odkazem na velkou míru nejistoty kvůli dopadům pandemie MF nevypracovalo. Úřad za to někteří ekonomové kritizovali.

"Rok 2021 by měl být ve znamení oživení globální ekonomické aktivity. Ve většině zemí však patrně nebude dostatečně silné na to, aby vykompenzovalo propad roku 2020. Nejistoty, kterými je prognóza na tento rok zatížena, jsou obrovské a rizika jsou jednoznačně vychýlena směrem dolů," uvádí prognóza. Mezi největší rizika řadí globální vývoj pandemie s možností dalšího omezování ekonomických aktivit, zpoždění v procesu očkování obyvatelstva nebo i riziko finanční nestability.

"Růst HDP v blízkosti tří procent vnímám pro letošní rok coby realistický předpoklad, velkou neznámou ale samozřejmě představuje další vývoj na poli pandemie, jež může vést k pozdějšímu či pozvolnějšímu nástupu oživení ekonomiky," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. I podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera je očekávaný růst pro letošní rok vesměs v souladu se současným konsensem na trhu.

Analytik společnosti Natland Petr Bartoň upozornil, že predikce je zásadní kvůli úpravě letošního rozpočtu. "Ministerstvo si velice optimistickou predikcí vytvořilo prostor pro to, aby mohlo tvrdit, že daňové změny ve skutečnosti neohrozí rozpočet tak, jak tvrdí ekonomové," uvedl.

V roce 2022 by podle výhledu MF měla ekonomika růst o 3,4 procenta a v roce 2023 o 2,1 procenta.

Odhad inflace MF v nové prognóze pro letošní rok ponechalo na 1,9 procenta. "V letošním roce by s výjimkou ceny ropy měly chybět podstatnější proinflační faktory a inflace by v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce a přetrvávající záporné mezery výstupu měla zvolnit," uvádí materiál.

Zároveň úřad letos počítá s růstem nezaměstnanosti. Letos by měla stoupnout na 3,3 procenta z loňských 2,6 procenta. "Vyšší růst nezaměstnanosti brzdí pokračování vládních programů, ale i stále vysoká poptávka po práci, která je zřetelná z počtu volných pracovních míst a zaměstnaných cizinců," uvádí prognóza.

ČNB v listopadové prognóze počítá letos s růstem ekonomiky o 1,7 procenta a s poklesem o 7,2 procenta loni. ČNB novu prognózu zveřejní na 4. února. O dva dny dříve zveřejní Český statistický úřad první předběžný odhad vývoje ekonomiky za loňský rok.

MF: Veřejné finance za loňský rok skončí ve schodku 5,8 pct. HDP

Veřejné finance skončí za loňský rok kvůli dopadům pandemie ve schodku 5,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letošní rok se deficit veřejných financí prohloubí na 6,6 procenta kvůli pokračující epidemii a dalším podpůrným opatřením. Vyplývá to z odhadů zveřejněných dnes ministerstvem financí. Předloni veřejné finance skončily v přebytku 0,3 procenta HDP a celkový veřejný dluh činil 30,2 procenta HDP.

Úřad loni kvůli dopadům pandemie zvýšil schodek rozpočtu ze 40 na 500 miliard korun. Nakonec hospodaření státu loni skončilo ve schodku 367,4 miliardy korun.

"Veřejné finance na sebe velkou měrou převzaly náklady spojené s epidemií. Propad ekonomické aktivity však s sebou nenesl jen pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů, ale také výdaje vynaložené na boj proti šíření epidemie, posílení veřejného zdravotního systému a zmírnění ekonomických a sociálních dopadů," uvádí dnes zveřejněná prognóza MF.

Celkový veřejný dluh by podle MF měl stoupnout za loňský rok na 38,3 procenta HDP a letos na 43,3 procenta HDP.

Podle pravidel EU za standardní situace by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP. "Jsem přesvědčena, že Česká republika zůstane i v letošním roce mezi zeměmi s vůbec nejnižším zadlužením v Evropě," uvedla dnes ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Kvůli dopadům šíření koronaviru a přijetí daňového balíčku, který ruší superhrubou mzdu a snižuje daně, loni MF prosadilo vedle navýšení schodku rozpočtu také novely zákona o rozpočtové odpovědnosti. Podle novely schválené přes koncem loňského roku v rámci daňového balíčku nebude muset vláda například zpracovávat na jaře rozpočtovou strategii na další roky a tzv. strukturální deficit, tedy deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, pro rok 2021 odhadne ministerstvo financí až v létě 2021 a bude z něj vycházet při stanovení pravidel pro další roky.

Předchozí jarní novela zákona o rozpočtové odpovědnosti pro letošek stanovovala možnost zvýšit strukturální deficit na čtyři procenta HDP. Zimní změna už ovšem tuto maximální výši neuváděla.

Dnešní prognóza MF uvádí, že strukturální deficit loni stoupl na dvě procenta z 1,1 procenta v roce 2019. Letos by měl strukturální deficit stoupnout na 5,9 procenta. Do loňského roku byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Česko v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je sobota 6. března 2021

Očekáváme v 19:00 -1°C

Celá předpověď