MF snížilo v novém návrhu na příští rok schodek rozpočtu na 376,6 mld. Kč

foto Ilustrační foto - Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Praha - Schodek státního rozpočtu na příští rok by měl činit 376,6 miliardy korun. Je to o 13,4 miliardy korun méně proti prvnímu návrhu z letošního června. Příjmy MF v novém návrhu zvýšilo proti červnové verzi o 57,6 miliardy na 1543,3 miliardy korun a výdaje o 44,2 miliardy korun na 1919,9 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí.

"Prioritami rozpočtu jsou kromě úspor na provozu státu zejména investice v absolutně rekordní výši očekávaných 218 miliard, růst důchodů o 797 Kč, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, opětovné zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč nebo historicky nejvyšší podpora vědy a výzkumu," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Peníze navíc podle ní získá například i ministerstvo obrany. "Se stovkami úředníků se naopak rozloučíme, a to například v resortu financí, který opustí 200 zaměstnanců, nebo kapitole ČSÚ, kterou opustí 187 pracovníků souvisejících s projektem sčítání," dodala ministryně.

Materiál nepočítá s růstem objemu platů státních zaměstnanců. "V situaci, kdy je stále plat ve veřejné sféře vyšší než v soukromé, není plošné zvyšování na místě, naopak se musíme soustředit na racionalizaci agend a dobré zaplacení kvalitních a výkonných úředníků. Zároveň platí, že pozitivní efekty snížení zdanění práce od 1. ledna 2021 a zvyšování slev na poplatníka stále převyšují nárůst inflace a bude tomu tak i v příštím roce," uvedla Schillerová. Vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček v neděli uvedl, že by nepodpořil takový státní rozpočet, který by zmrazil platy hasičů a policistů.

Do návrhu byly podle MF promítnuty změny, které se týkají aktualizace daňových příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení na základě srpnové makroekonomické predikce MF. Úřad dále v materiálu aktualizoval očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie, příjmů na financování projektů Finančních mechanismů EHP/Norska, z nového nástroje Facilita na podporu oživení a odolnosti. Změny MF také provedlo na základě úpravy příjmů a výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol na základě jednání s jednotlivými ministry.

Daňové příjmy rozpočtu by měly být příští rok 701,1 miliardy korun. V červnovém materiálu MF počítalo s 679,6 miliardy korun. Letošní rozpočet počítá s daňovými příjmy 635,9 miliardy korun. Například z DPH by měl získat 307,9 miliardy korun. "Meziročně tak dojde k nárůstu inkasa o 20 miliard Kč. Růst inkasa bude způsoben pozitivním ekonomickým vývojem a předpokládaným oživením cestovního ruchu," uvádí materiál.

Složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla příští rok klesnout na 32 procent z letošních 32,6 procenta. Složená daňová kvóta vyjadřuje podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na hrubém domácím produktu. "Pokles daňové kvóty od roku 2020 je způsoben především opatřeními přijatými v souvislosti s pandemií onemocnění Covid-19. Jedná se mimo jiné o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí či o výplatu kompenzačních bonusů v roce 2020 a 2021. Další pokles daňové kvóty od 2021 rovněž souvisí s opatřeními přijatými v roce 2020, jde především o zrušení superhrubé mzdy," uvádí materiál.

"Za jediný rok budeme konsolidovat o 123 miliard, což považuji za nesporně zodpovědný trend. Zároveň mám ale radost, že i tak můžeme podpořit seniory zvýšením důchodů nad rámec valorizace, rodiny vyššími slevami na děti a díky síle naší ekonomiky a rostoucím daňovým příjmům pak prostřednictvím investic i celé naše hospodářství, a tím i životní úroveň všech našich obyvatel," uvedla ministryně.

Vláda musí podle rozpočtových pravidel rozpočet schválit a předložit Sněmovně do konce září. MF již dříve upozornilo na to, že do říjnových parlamentních voleb nestihne Sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit poslancům.

Hrad v sobotu po schůzce premiéra Andreje Babiše (ANO), Schillerové (za ANO) a prezidenta Miloše Zemana uvedl, že bez patřičných úspor a investic by prezident zvažoval veto. V takovém případě by se Sněmovna musela sejít znova a musela by najít alespoň 101 hlasů pro jeho přehlasování, aby rozpočet mohl platit.

Ukazatele státního rozpočtu v letech 2021 a 2022 (v mld. Kč)

ukazatel SR 2021 SR 2022 rozdíl 2022-2021
Příjmy státního rozpočtu 1385,60 1543,3 157,7
Výdaje státního rozpočtu 1885,60 1919,9 34,3
Saldo státního rozpočtu -500,0 -376,6 123,4

 

Zdroj: MF

Ministerstvo financí zvýšilo výdaje většině kapitol

Ministerstvo financí (MF) v novém návrhu státního rozpočtu na příští rok, který zaslalo k projednání vládě, zvýšilo ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem, který počítá se schodkem 500 miliard korun, výdaje většině kapitol. Vyplývá to z informací, které dnes MF zveřejnilo. V červnovém návrhu přitom počítalo u většiny kapitol s meziročním poklesem výdajů.

Ministerstvo v novém návrhu zvýšilo proti červnové verzi příjmy rozpočtu o 57,6 miliardy na 1543,3 miliardy korun a výdaje o 44,2 miliardy korun na 1919,9 miliardy korun. Schodek státního rozpočtu zároveň snížilo o 13,4 miliardy na 376,6 miliardy korun.

Nejvyšší výdaje má mít tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí, a to 746,3 miliardy korun. Jde přitom o meziroční nárůst o zhruba 32 miliard. O 15,3 miliardy korun více by ve srovnání s letoškem mělo pode materiálu získat ministerstvo obrany, a to 90,7 miliardy korun. MF ale upozornilo, že celkové očekávané výdaje na rok 2022 činí 92,7 mld. Kč. Samotný materiál ale změnu ještě neobsahuje, protože ji musí schválit vláda. Podobné je to například i s rozpočtem ministerstva dopravy, kde se ministr Karel Havlíček (za ANO) dohodl, že státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), ze kterého jsou financovány dopravní stavby, bude mít příští rok na výdaje 130,5 miliardy korun, což je meziročně zhruba o tři miliardy více a o 10,5 miliardy korun více, než bylo dosud plánováno.

Rozpočet podle zákonných pravidel musí vláda schválit a předložit Poslanecké sněmovně do konce září. MF již dříve upozornilo, že do říjnových parlamentních voleb nestihne Sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit poslancům.

CELKOVÉ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL NA ROK 2022 včetně prostředků z rozpočtu EU a FM

301 Kancelář prezidenta republiky 422,814.860 420,100.862
302 Poslanecká sněmovna Parlamentu 1.438,595.893 1.501,854.982
303 Senát Parlamentu 635,793.524 653,224.364
304 Úřad vlády České republiky 1.047,452.030 1.288,940.725
305 Bezpečnostní informační služba 2.297,315.000 2.150,164.250
306 Ministerstvo zahraničních věcí 8.422,642.916 8.911,641.682
307 Ministerstvo obrany 75.359,896.857 90.722,088.943
308 Národní bezpečnostní úřad 293,406.347 300,385.726
309 Kancelář veřejného ochránce práv 169,138.006 162,544.491
312 Ministerstvo financí 23.776,770.998 23.258,690.591
313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 714.435,496.869 746.282,285.911
314 Ministerstvo vnitra 85.897,415.182 92.323,873.434
315 Ministerstvo životního prostředí 11.350,123.915 23.310,794.519
317 Ministerstvo pro místní rozvoj 29.481,409.227 28.857,034.891
321 Grantová agentura České republiky 4.380,546.000 4.675,711.386
322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 51.576,114.012 57.222,058.217
327 Ministerstvo dopravy 115.997,437.890 108.296,195.318
328 Český telekomunikační úřad 2.236,424.562 2.241,854.195
329 Ministerstvo zemědělství 55.354,336.170 61.945,036.567
333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 239.655,319.850 247.487,687.933
334 Ministerstvo kultury 15.848,911.330 15.984,940.394
335 Ministerstvo zdravotnictví 18.038,349.373 23.697,780.138
336 Ministerstvo spravedlnosti 31.945,115.445 32.641,166.305
343 Úřad pro ochranu osobních údajů 168,776.819 165,429.944
344 Úřad průmyslového vlastnictví 209,137.712 206,175.645
345 Český statistický úřad 1.929,632.196 1.281,616.766
346 Český úřad zeměměřický a katastrální 3.589,692.079 3.652,420.319
348 Český báňský úřad 169,797.761 168,890.489
349 Energetický regulační úřad 292,164.728 294,636.045
353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 253,982.795 251,619.841
355 Ústav pro studium totalitních režimů 182,870.322 187,542.549
358 Ústavní soud 236,988.895 236,988.895
359 Úřad Národní rozpočtové rady 25,075.531 23,775.531
361 Akademie věd České republiky 6.789,651.580 7.002,087.138
362 Národní sportovní agentura 6.981,874.656 5.921,686.912
363 Nejvyšší stavební úřad - -
371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí 32,521.772 32,201.606
372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 68,215.095 67,401.289
373 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře 22,311.260 22,188.569
374 Správa státních hmotných rezerv 2.751,977.074 2.754,248.678
375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 472,914.172 469,121.191
376 Generální inspekce bezpečnostních sborů 469,757.283 482,304.063
377 Technologická agentura České republiky 5.316,456.032 6.076,654.829
378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost 427,932.108 550,424.334
381 Nejvyšší kontrolní úřad 853,603.711 808,940.731
396 Státní dluh 52.853,880.286 49.966,880.286
397 Operace státních finančních aktiv 20.445,000.000 19.155,000.000
398 Všeobecná pokladní správa 291.007,989.667 245.793,006.507
C E L K E M 1,885.613,029.790 1,919.907,297.981

 

Pozn. u některých kapitol ještě nejsou promítnuty změny vyplývající z jednání jednotlivých ministrů o rozpočtu. Ty totiž musí ještě projednat vláda. Jde například o ministerstvo obrany.

Zdroj: MF

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je středa 6. července 2022

Očekáváme v 19:00 18°C

Celá předpověď