Praha - Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard Kč. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu Kč a výdaji 2,019 bilionu Kč. Ministerstvo financí (MF) o tom informovalo ČTK. Proti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard Kč.

"Státní rozpočet se musí popasovat s nárůstem cen ve formě pomoci občanům a firmám a zvýšenými výdaji na posílení obranyschopnosti země a zajištění dodávek energií. Současně ale nechceme rezignovat na návrat k fiskální disciplíně," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok ministerstvo financí počítalo se schodkem 295 miliard korun.

Ve srovnání s původně schváleným státním rozpočtem pro rok 2022 tak navržený rozpočet 2023 pracuje s příjmy vyššími o 136,3 miliardy Kč, výdaji vyššími o 126,3 miliardy Kč a nižším odhadovaným schodkem o deset miliard Kč.

Ve střednědobém výhledu MF navrhuje schodek rozpočtu 250 miliard Kč pro rok 2024 a 230 miliard Kč v roce 2025. Vláda se bude návrhem zabývat na svých zářijových jednáních, konečné parametry rozpočtu se tak ještě mohou změnit. Schválit a odeslat do Sněmovny ho kabinet musí do 30. září.

Na příjmové straně rozpočtu 2023 jsou hlavními změnami o 54,6 miliardy Kč vyšší odhadované příjmy z DPH díky ekonomickému růstu a zvyšovaní spotřebitelských cen. O 35 miliard Kč pak příští rok MF očekává vyšší inkaso na dani z příjmů právnických osob a o 25,1 miliardy Kč více na dani z příjmů fyzických osob. O 3,6 miliardy Kč vyšší inkaso předpokládá příští rok také u spotřebních daní.

Na výdajové straně rozpočtu na rok 2023 jsou hlavními změnami zhruba o 104 miliard Kč vyšší výdaje na mimořádné valorizace důchodů a rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel. Další hlavní dodatečnou výdajovou položkou je téměř 21 miliard Kč navíc na modernizaci Armády ČR a rozvoj obranných schopností v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině.

Resort obrany tak bude v příštím roce hospodařit s celkovou částkou 110 miliard Kč, a poměr jeho výdajů k HDP tak v roce 2023 vzroste na 1,5 procenta z letošních 1,3 procenta. Dodatečným výdajem rozpočtu také bude deset miliard Kč navíc do systému veřejného zdravotního pojištění formou zvýšených plateb za státní pojištěnce.

Méně peněz než letos by měl mít příští rok k dispozici úřad vlády, kancelář ombudsmana, Grantová agentura ČR, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Akademie věd ČR. Rozpočet se má snížit i většině ministerstev, výjimkou jsou vedle resortů práce a obrany také ministerstva spravedlnosti, financí a zahraničí.

O víc než 23 miliard korun by mělo v meziročním srovnání přijít ministerstvo dopravy, o 10,5 miliardy ministerstvo pro místní rozvoj a téměř o čtyři miliardy ministerstvo průmyslu a obchodu. Skoro o tři miliardy korun má klesnout rozpočet ministerstva zdravotnictví a o 2,5 miliardy ministerstva zemědělství.

V navrženém rozpočtu na příští rok dále rostou také náklady na obsluhu státního dluhu. Kvůli významnému nárůstu dluhu o 825,5 miliard Kč v minulých dvou letech musely být celkové výdaje kapitoly státního dluhu posíleny na 65 miliard Kč, uvedlo ministerstvo.

"Volební rok 2021 v podání hnutí ANO, ve kterém již většina evropských zemí tahala za brzdu, se Česko zadlužovalo vůbec nejrychleji v celé Evropě, jak nedávno potvrdil i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)," řekl dnes Stanjura. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) Česko loni muselo řešit dopady největší zdravotnické krize v novodobé historii, sdělila dříve ČTK. Schillerová míní, že veřejné finance díky konsolidaci, kterou provedla minulá vláda, byly a jsou v evropském kontextu ve velice dobrém stavu.

Deficit veřejných financí by měl podle posledních prognóz MF dosáhnout v příštím roce 3,8 procenta HDP a v dalších letech klesat na 2,6 procenta HDP v roce 2024, respektive až na 2,3 procenta HDP na konci volebního období v roce 2025.

Vláda koncem července schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. V březnu Sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že návrh rozpočtu projde.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci srpna meziročně stouply o 8,1 procenta na 1,023 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu meziročně vzrostly o 0,8 procenta na 1,254 bilionu Kč. Příjmové straně pomohly podle MF daňové výnosy, které byly meziročně vyšší o 15,5 procenta, naopak výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, navýšené dávky na bydlení a hmotné nouze, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc.

"Z pohledu evropských peněz je aktuální plnění rozpočtu meziročně zkreslené zhruba o 17 miliard korun, které by měly v průběhu druhé poloviny roku vylepšit saldo státního rozpočtu. Na výdajové straně máme dodatečné náklady na mimořádné důchody a sociální dávky na pomoc skupinám občanů ohroženým zdražováním. I přesto sledujeme v posledních měsících pozitivní trend výrazně rostoucích kapitálových výdajů, které jsou aktuálně téměř o 20 procent silnější než v loňském roce, nepřekvapivě s největším podílem do dopravní infrastruktury," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Po relativně dobrém červnu a červenci přišel srpen s deficitem 38 miliard Kč, řekl ČTK analytik Deloitte Václav Franče. Výdaje i daně se vybírají podle něho více méně podle plánu, zaostávají naopak nedaňové příjmy, zejména příjmy z EU. "V srpnu energetická krize v Evropě vygradovala a nyní je jasné, že vláda bude muset navýšit podporu domácnostem a podporovat i průmysl, což se dosud zdráhala. Je tak velmi pravděpodobné, že deficit rozpočtu letos bude atakovat 400 miliard Kč spíše než plánovaných 330 miliard. Stejně tak se jeví jako nereálný plán deficitu 270 miliard Kč na příští rok," dodal.

K růstu příjmů nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného (o 11,1 procenta) s kladným příspěvkem především daně z přidané hodnoty, pojistného a daní z příjmů právnických osob. Naopak o 11,4 procenta klesly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 miliardy Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob s růstem o 9,3 procenta se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn účinných v průběhu roku 2021, jako bylo například snížení základu daně o více než 25 procent a zvýšení slevy na poplatníka s dopadem až v únoru 2021. Inkaso od února 2022 snížilo další zvýšení slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na děti. Naopak příjmy pozitivně ovlivnil růst mezd v soukromém sektoru, uvedlo MF.

Příjem daně z přidané hodnoty s růstem o 18,6 procenta pozitivně ovlivnilo oživení ekonomiky, růst cen a také vyšší počet pracovních dní. V meziročním růstu inkasa spotřebních daní o 9,9 procenta se rovněž promítá ekonomický růst, ale i oživení cestovního ruchu.

Běžné výdaje byly meziročně nižší o 0,5 procenta, přes navýšení životního a existenčního minima, dávek na bydlení, mimořádnou valorizaci všech důchodů či jiných sociálních dávek a výdajů souvisejících se solidární pomocí uprchlíkům. Nižší byly především výplaty protiepidemické pomoci. Naopak kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 19,4 procenta. Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách s růstem o osm procent se nejvíce podílely výplaty důchodů (8,1 procenta) navýšené lednovou a červnovou valorizací.

Hospodaření státu v mil. Kč:

Zdroj: MF

Výdaje státního rozpočtu podle kapitol (návrh, v Kč):

Zdroj: Ministerstvo financí

ČR hospodářství srpen GRAFIKA rozpočet OTVÍRÁK

Reklama