Praha - Stavební spořitelny uzavřely v pololetí 231.709 nových smluv o stavebním spoření, což je meziročně zhruba o 6,5 procenta více. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo financí na internetu. Naopak počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v tzv. třetím pilíři, mírně klesá.
Průměrná cílová částka u nových smluv meziročně klesla o 200.000 korun na zhruba 606.200 korun. Cílová částka vyjadřuje budoucí záměry zákazníka, tedy kolik si hodlá naspořit nebo půjčit na bydlení.
Celkový počet smluv o stavebním spoření ke konci června činil 3,2 milionu, což je zhruba o 60.000 smluv méně než ke konci roku 2021.
Celkový počet úvěrů podle statistik ministerstva financí ke konci června ve srovnání s koncem roku 2021 klesl o zhruba 6000 na 484.535. Celkový objem úvěrů naopak stoupl od počátku letošního roku o 14,8 miliardy na 334,1 miliardy korun. Poměr objemu úvěrů a naspořené částky vzrostl na 96,4 procenta.
Stavební spořitelny poskytují úvěry ze svých zdrojů, tedy z vkladů klientů, kteří si spoří. Naopak hypoteční banky si na úvěr, který pak poskytnou klientovi, většinou půjčují. Na českém trhu působí pět stavebních spořitelen.
Současná vláda se rozhodla při debatě o státním rozpočtu na příští rok otevřít diskusi o omezení nebo zrušení státní podpory stavebního spoření. Vládní lidovci ukončení státní podpory odmítají. Ze státního rozpočtu na podporu stát posílá ročně kolem čtyř miliard korun. Omezení podpory by podle Asociace českých stavebních spořitelen vedlo k poklesu zájmu klientů o vklady ve stavebních spořitelnách. To by následně znamenalo pokles nabídky úvěrů na bydlení. Během dubna MF stavebním spořitelnám poukázalo roční zálohy státní podpory za loňský rok za zhruba 4,3 miliardy korun.
MF: Počet lidí se spořením na penzi mírně klesá, letos ubylo 16.000 účastníků
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, letos mírně klesá. Na konci prvního pololetí si takto spořilo 4,425 milionu lidí, o 16.000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí (MF), které má ČTK k dispozici.
V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 2,881 milionu lidí. To bylo o 107.000 méně než na konci roku 2021. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 1,544 milionu lidí, o 92.000 více než v prosinci 2021, ukazují data.
Za první pololetí letošního roku činil objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 3,8 miliardy Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření vzrostl proti konci roku 2021 o dvě koruny na 148 Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplaceného na penzijní připojištění činil 141 Kč (nárůst o jednu korunu) a na doplňkové penzijní spoření 162 Kč (nárůst o jednu korunu).
Objem příspěvků účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření v pololetí dosáhl 20,2 miliardy Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření klesl proti konci roku 2021 o osm korun na 788 Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka klesl o 14 Kč na 767 Kč. V případě účastníka doplňkového penzijního spoření setrvala na hodnotě 829 Kč.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.
Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu uvedl, že stavební a penzijní spoření je třeba modernizovat tak, aby zajišťovala pro střadatele vyšší výnosnost a současně bezpečnost. Možné snížení či úplné zrušení příspěvku ke stavebnímu spoření, který nyní činí maximálně 2000 korun ročně, připustil v minulou neděli v České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti se snahou hledat úspory ve státním rozpočtu na příští rok.
Počet účastníků penzijního připojištění ve fondech třetího pilíře:
| rok | počet v milionech |
| 2000 | 2,37 |
| 2001 | 2,53 |
| 2002 | 2,62 |
| 2003 | 2,74 |
| 2004 | 2,96 |
| 2005 | 3,28 |
| 2006 | 3,59 |
| 2007 | 3,94 |
| 2008 | 4,21 |
| 2009 | 4,39 |
| 2010 | 4,53 |
| 2011 | 4,57 |
| 2012 | 5,13 |
| 2013 | 4,96 |
| 2014 | 4,80 |
| 2015 | 4,64 |
| 2016 | 4,54 |
| 2017 | 4,47 |
| 2018 | 4,45 |
| 2019 | 4,46 |
| 2020 | 4,42 |
| 2021 | 4,44 |
| 1. pololetí 2022 | 4,43 |
Zdroj: MF
