MF navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 mld. Kč

foto Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Praha - Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 miliard korun. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Návrh podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) po dnešním jednání vlády počítá už s dodatečným navýšením penzí o 300 korun měsíčně, které dnes schválil kabinet. Letos je schválen schodek 500 miliard korun a loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun. S ohledem na to, že ekonomika letos i v roce 2022 očekává solidní vzestup, je takto vysoký schodek absolutně nepřijatelný, sdělila dnes ČTK v reakci na návrh MF předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Celkové výdaje rozpočtu by měly být příští rok 1875,7 miliardy korun a příjmy 1485,7 miliardy korun.

Proti letos schválenému rozpočtu má být podle MF dosaženo lepšího výsledku nárůstem příjmů o 100 miliard korun, zejména díky zvýšení příjmů z daní o 57,5 miliardy korun. Dále jde o vyšší příjmy z EU a vyšší výběr pojistného a snížení výdajů o zhruba deset miliard korun. "Nastavené tempo konsolidace o 110 miliard za jediný rok je sice značné, ale díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi," uvedla Schillerová.

"Zatímco ministerstvo hovoří o značné konsolidaci státního rozpočtu, ve skutečnosti je naplánován schodek ještě vyšší než v kritickém roce 2020," upozornila Zamrazilová.

Prioritami rozpočtu jsou podle ní úspory na provozu státu, investice za 189 miliard korun, růst důchodů o 758 Kč, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč, navýšení počtu pedagogů o 3159, policistů o 1000 a vojáků o 550. "Se stovkami úředníků se naopak rozloučíme, například v resortu financí, který opustí 188 zaměstnanců," uvedla Schillerová. Materiál podle ní nepočítá s růstem objemu platů státních zaměstnanců.

Návrh důchodové novely, kterou dnes vláda schválila, počítá s tím, že starobní, invalidní a pozůstalostní důchody by se mohly v lednu po zákonné valorizaci zvýšit ještě o dalších 300 korun. To si podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí příští rok vyžádá 10,6 miliardy korun navíc, v příštích třech letech pak celkem 32,6 miliardy Kč. "Já jsem položku 10,6 miliardy už zapracovala do prvního návrhu státního rozpočtu," uvedla dnes po jednání vlády ministryně financí. Podotkla, že musela seškrtat jiné výdaje, "aby na tuto položku bylo". Podle zákonných pravidel by od ledna měl vzrůst důchod v průměru o 458 korun.

Úřad zároveň upozornil na to, že v následujících týdnech budou pokračovat diskuse o zvýšení plateb do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Proto je MF v prvním návrhu rozpočtu nezohlednilo. Zvýšení těchto plateb ale podle úřadu nebude mít vliv na výši schodku. "Nebude-li v plném rozsahu kompenzováno (pozn. zvýšení plateb) vyššími daňovými příjmy s ohledem na akcelerující se ekonomický výkon v pro státní rozpočet klíčové červencové makroekonomické prognóze, bude výpadek řešen proporcionálními úsporami v jednotlivých kapitolách dle rozhodnutí vlády," upozornilo MF.

Šéf VZP Zdeněk Kabátek v neděli uvedl, že bez navýšení plateb státu za státní pojištěnce jsou zdravotní pojišťovny schopné hradit zdravotní péči bez problémů do konce roku 2022. Navýšení plateb o 200 korun by zvýšilo příjmy systému zdravotního pojištění o 14,3 miliardy korun a hrazení péče by bylo bez problémů i v roce 2023. V opačném případě by vznikl zhruba desetimiliardový dluh. Loni byla měsíční platba navýšena o 500 korun, letos o dalších 200 korun na nynějších 1767 korun.

MF informovalo, že materiál předkládá vládě v souladu s harmonogramem rozpočtových prací. "Dokument stanovuje základní předpokládané parametry budoucího státního rozpočtu, které budou podrobně rozpracovány v dalších fázích rozpočtového procesu," uvedl úřad.

Ukazatele státního rozpočtu v letech 2021 a 2022 (v mld. Kč)

ukazatel

SR 2021

SR 2022

rozdíl 2022-2021

Příjmy státního rozpočtu

1385,6

1485,7

100,1

Výdaje státního rozpočtu

1885,6

1875,7

-9,9

Saldo státního rozpočtu

-500,0

-390,0

110,0

 

Zdroj: MF

Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu snížilo výdaje většině kapitol

Ministerstvo financí (MF) v návrhu státního rozpočtu na příští rok, který zaslalo k projednání vládě, snížilo ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem, která počítá se schodkem 500 miliard korun, výdaje více než polovině kapitol. Vyplývá to z informací, které dnes MF zveřejnilo.

Nejvyšší výdaje má mít tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí, a to 741,6 miliardy korun. Jde přitom o meziroční nárůst o 27,1 miliardy. O 15,4 miliardy korun více by ve srovnání s letoškem mělo získat ministerstvo obrany, a to 90,7 miliardy korun. Výdaje ministerstva školství by měly stoupnout o 3,9 miliardy na 243,6 miliardy korun a výdaje ministerstva průmyslu a obchodu o čtyři miliardy na 55,7 miliardy korun. Částky jsou včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů.

Naopak o 5,1 miliardy na 110,9 miliardy by měly klesnout výdaje ministerstva dopravy. Méně by měla dostat i například Národní sportovní agentura, ministerstvo kultury nebo Bezpečnostní informační služba. S nižšími výdaji počítá MF i v případě státního dluhu. O 64 miliard korun méně naplánovalo MF umístit do Všeobecné pokladní správy. V rámci ní je například rozpočtová rezerva, z které letos byly hrazeny podpůrné programy v souvislosti s pandemií.

Celkové výdaje státního rozpočtu MF navrhuje na 1,876 bilionu korun a schodek 390 miliard korun.

Rozpočet podle zákonných pravidel musí vláda schválit a předložit Poslanecké sněmovně do konce září.

Celkové výdaje státního rozpočtu podle kapitol (včetně peněz z EU):

Kapitola

2021

2022

rozdíl 2022-2021

Kancelář prezidenta republiky

422,814.860

420,100.862

-2,713.998

Poslanecká sněmovna Parlamentu

1.438,595.893

1.488,274.982

49,679.089

Senát Parlamentu

635,793.524

653,224.364

17,430.840

Úřad vlády České republiky

1.047,452.030

1.175,708.855

128,256.825

Bezpečnostní informační služba

2.297,315.000

2.101,164.250

-196,150.750

Ministerstvo zahraničních věcí

8.422,642.916

8.643,869.142

221,226.226

Ministerstvo obrany

75.359,896.857

90.727,000.000

15.367,103.143

Národní bezpečnostní úřad

293,406.347

290,385.726

-3,020.621

Kancelář veřejného ochránce práv

169,138.006

162,544.491

-6,593.515

Ministerstvo financí

23.776,770.998

23.258,209.442

-518,561.556

Ministerstvo práce a sociálních věcí

714.435,496.869

741.556,458.235

27.120,961.366

Ministerstvo vnitra

85.897,415.182

86.013,507.889

116,092.707

Ministerstvo životního prostředí

11.350,123.915

17.458,957.935

6.108,834.020

Ministerstvo pro místní rozvoj

29.481,409.227

29.653,293.525

171,884.298

Grantová agentura České republiky

4.380,546.000

4.439,167.636

58,621.636

Ministerstvo průmyslu a obchodu

51.576,114.012

55.672,063.823

4.095,949.811

Ministerstvo dopravy

115.997,437.890

110.865,407.230

-5.132,030.660

Český telekomunikační úřad

2.236,424.562

2.241,854.195

5,429.633

Ministerstvo zemědělství

55.354,336.170

58.456,609.600

3.102,273.430

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

239.655,319.850

243.557,332.210

3.902,012.360

Ministerstvo kultury

15.848,911.330

14.330,240.480

-1.518,670.850

Ministerstvo zdravotnictví

18.038,349.373

22.712,852.135

4.674,502.762

Ministerstvo spravedlnosti

31 945 115 445

32.964,383.118

1.019,267.673

Úřad pro ochranu osobních údajů

168,776.819

161,129.944

-7,646.875

Úřad průmyslového vlastnictví

209,137.712

218,675.645

9,537.933

Český statistický úřad

1.929,632.196

1.266,314.601

-663,317.595

Český úřad zeměměřický a katastrální

3.589,692.079

3.622,420.319

32,728.240

Český báňský úřad

169,797.761

167,325.399

-2,472.362

Energetický regulační úřad

292,164.728

294,636.045

2,471.317

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

253,982.795

251,619.841

-2,362.954

Ústav pro studium totalitních režimů

182,870.322

181,542.549

-1,327.773

Ústavní soud

236,988.895

236,988.895

0

Úřad Národní rozpočtové rady

25,075.531

23,775.531

-1,300.000

Akademie věd České republiky

6.789,651.580

6.426,976.286

-362,675.294

Národní sportovní agentura

6.981,874.656

5.921,686.912

-1.060,187.744

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí

32,521.772

31,930.006

-591.766

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

68,215.095

67,401.289

-813.806

Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře

22,311.260

22,188.569

-122.691

Správa státních hmotných rezerv

2.751,977.074

2.736,748.678

-15,228.396

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

472,914.172

469,137.011

-3,777.161

Generální inspekce bezpečnostních sborů

469,757.283

478,939.910

9,182.627

Technologická agentura České republiky

5.316,456.032

6.918,002.234

1.601,546.202

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost

427,932.108

448,428.706

20,496.598

Nejvyšší kontrolní úřad

853,603.711

808,940.731

-44,662.980

Státní dluh

52.853,880.286

49.966,880.286

-2.887,000.000

Operace státních finančních aktiv

20.445,000.000

19.155,000.000

-1.290,000.000

Všeobecná pokladní správa

291.007,989.667

226.976,775.606

-64.031,214.061

celkem

1,885.613,029.790

1,875.696,075.118

-9.916,954.672

Schodek státního rozpočtu

-500.000,000.000

-390.000,000.000

 

Zdroj: MF

Návrh rozpočtu podle ekonomů neodpovídá situaci a potřebě konsolidovat finance

Navržený schodek státního rozpočtu 390 miliard korun neodpovídá situaci veřejných financí ČR, které je nutné potřeba stabilizovat. Hrozí tak zhoršení ratingu země a následné zvýšení výdajů na obsluhu státního dluhu. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených dnes ČTK. Někteří ekonomové návrh označují dokonce jako noční můru, další upozorňují, že je vyšší než v době pandemie.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 miliard korun. Návrh počítá už s dodatečným navýšením penzí o 300 korun měsíčně, které dnes schválil kabinet. Letos je schválen schodek 500 miliard korun a loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu by měly být příští rok 1875,7 miliardy korun a příjmy 1485,7 miliardy korun.

"Schodek 390 miliard korun je výrazně více, než by bylo potřeba k postupné konsolidaci a dosažení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Mít v době, kdy by ekonomika měla více méně zacelit ztráty po pandemii, schodek kolem šesti procent HDP, není adekvátní," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Po zohlednění letošních mimořádných výdajů spojených s pandemií je podle něj snížení deficitu minimální a je otázkou, zda vůbec dochází k nějaké konsolidaci. "Čistě technicky by k zastavení růstu zadlužení vůči HDP bylo nutné snížit deficit na maximálně 120 miliard korun a v dalších letech jej dále snižovat," dodal. Navíc podle Marka navržený schodek vynese podíl veřejného dluhu k HDP nad hranici 50 procent a v roce 2023 již země může mít problém s nárazem na limit dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP.

"Rozpočtový schodek pro příští rok je stále noční můrou, která ruší sen o budoucí udržitelnosti veřejných financí. Jen tato noční můra není až tak děsivá, jak čekali ti, kteří mínili, že schodek překročí 400 miliard korun," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Situaci podle něj vyřeší jen věrohodný plán konsolidace veřejných financí, jinak ratingové agentury zhorší hodnocení Česka. "Zhoršení ratingového výhledu či ratingu prodraží obsluhu českého státního dluhu, přičemž hrozí uvržení tuzemských veřejných financí do krajně nebezpečné dluhové spirály. Vláda by měla jednat - nejlépe ještě tato," dodal.

"Pokud by návrh prošel, znamenalo by to, že budeme pravděpodobně jedinou zemí v EU, a možná i na světě, která bude mít větší deficit dva roky po pandemii než v obou letech pandemie," uvedl analytik Natland Petr Bartoň. Podle něj neexistuje jediný důvod, proč by měl být deficit po pandemii stejně veliký, natož aby se dokonce zvyšoval. "Pokud by skutečně nárůst deficitu 390 miliard byl přijat a přežil by i volby, znamenalo by to, že se z covidu již nikdy nevyhrabeme, že je tu s námi nastálo. A zatímco ostatní státy si budou užívat návrat k normálu, my zničíme ekonomickou budoucnost příštích generací," dodal.

Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila vláda zneužívá toho, že kvůli pandemii sklouzla debata o rozpočtu o jeden řád. "Kde se dříve zvedala obočí u desítek miliard, nyní se točí stovky. Vláda evidentně chce tuto situaci "podojit", co to půjde. Stopku jí zřejmě vystaví až zhoršení ratingu a prudký nárůst nákladů dluhové služby," uvedl. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská pak dodala, že jde o nezodpovědný návrh a hazard s veřejnými rozpočty.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

12°C

Dnes je neděle 17. října 2021

Očekáváme v 7:00 1°C

Celá předpověď