Praha - Inflace v Česku dál zvolnila, v září meziročně zpomalila na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně spotřebitelské ceny v září klesly o 0,6 procenta. Konečnou hodnotu srpnové inflace zveřejní ČSÚ v pátek, v předchozích měsících statistici pokaždé potvrdili svůj předběžný odhad.
Letošního vrcholu dosáhla inflace v červnu, kdy spotřebitelské ceny meziročně stouply o 2,9 procenta, v červenci pak meziroční inflace zvolnila na 2,7 procenta.
Jedinou položkou, která ve srovnání s loňským zářím zlevnila, byly stejně jako v předchozích měsících energie včetně pohonných hmot. Jejich ceny podle předběžného odhadu meziročně klesly o 3,3 procenta. Bez započítání energií by celková inflace v Česku v září vystoupala na 3,1 procenta.
Zpomalení meziročního růstu cen statistici předběžně zaznamenali u potravin a zboží. Potraviny, alkohol a tabák v září meziročně zdražily o 2,9 procenta, v srpnu to bylo o čtyři procenta. Ceny za zboží se v úhrnu zvýšily o 0,8 procenta, tempo jejich růstu tak bylo o 0,3 bodu pomalejší než v srpnu. U služeb, včetně vodného, stouply v září spotřebitelské ceny meziročně o 4,7 procenta, stejně jako v předchozím měsíci.
Ke zveřejňování předběžného odhadu inflace přistoupil ČSÚ v letošním roce kvůli dlouhodobé poptávce, která přicházela z finančního trhu, zejména z České národní banky.
Analytici: Zvolnění inflace bylo překvapivě silné, pomohl vývoj cen potravin
Zvolnění meziroční inflace v září na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta bylo překvapivě silné. Pomohl k němu zejména vývoj cen potravin a pohonných hmot, shodli se analytici oslovení ČTK. Problematická ale podle nich zůstává inflace ve službách, jejichž ceny meziročně vzrostly o 4,7 procenta, stejně jako v srpnu. I z toho důvodu analytici nečekají, že by aktuální inflační data vedla Českou národní banku (ČNB) ke snížení úrokových sazeb.
"Zásadním příspěvkem k poklesu inflace byly minulý měsíc nižší ceny potravin. Tentokrát za tím stojí pokles ceny másla a sezonní zlevnění ovoce," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. "Druhým příspěvkem ke zpomalení inflace byl pokračující pokles cen pohonných hmot. Přispěla k tomu nižší cena ropy na komoditních trzích i posílení kurzu koruny vůči dolaru," doplnil.
Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil ale upozornil, že v srpnu se ceny potravin vyvíjely nečekaně nepříznivě. "Teď v září naopak překvapily pozitivně. Zdá se tedy, že došlo pouze k posunu v čase a letošní sklizeň tak namísto tradičního srpna zlevnila až září," podotkl. Analytik Raiffeisenbank Martin Kron upozornil, že ceny potravin jsou letos výrazně rozkolísané.
"Čistě opticky nám však potraviny s inflací v nejbližších měsících mohou pomoci. Faktem totiž je, že meziroční potravinová inflace začíná postupně odeznívat, protože narážíme na vysoké srovnávací základny z minulého roku. Tento efekt se bude prohlubovat ještě minimálně v říjnu a listopadu, kdy se může i díky dalšímu zlevnění energií celková meziroční inflace pohybovat v těsnější blízkosti dvouprocentního inflačního cíle," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Analytici ale nečekají, že by ČNB kvůli inflačnímu vývoji v listopadu snížila základní úrokovou sazbu ze současných 3,5 procenta. "Zářijová inflace sice vyšla pod očekáváním trhu i centrální banky, nečekáme ale, že by měla změnit postoj bankovní rady. Ta velmi pravděpodobně bude držet úrokové sazby po delší dobu na jejich stávajících úrovních," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. "V případě služeb zůstal v září meziroční růst cen na srpnové úrovni, tedy na 4,7 procenta, což z pohledu ČNB znamená, že tempo růstu cen ve službách zůstává i nadále poměrně vysoké," dodal.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel podotkl, že ČNB pro září očekávala inflaci 2,6 procenta. "Podstřelení predikce centrální banky může kompenzovat spíše proinflační obavy z výsledků parlamentních voleb, i když výsledky zamezily výrazněji proinflačnímu scénáři," uzavřel.
