Meziroční inflace v Česku v únoru zpomalila na 16,7 procenta

Aktualizace: 10.03.2023 16:12 Vydáno: 10.03.2023, 09:21

Meziroční inflace v Česku v únoru zpomalila na 16,7 procenta ČTK/ČTK

Praha - Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v únoru zpomalil z lednových 17,5 procenta na 16,7 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Ke zpomalení inflace přispělo podle statistiků hlavně zmírnění růstu cen týkajících se bydlení. Zpomalil například růst cen elektřiny a plynu. Meziměsíční inflace poklesla ještě výrazněji než meziroční. Zatímco v lednu rostly ceny meziměsíčně o šest procent, v únoru už jen o 0,6 procenta.

Zpomalení meziroční inflace oproti lednu o 0,8 procentního bodu odpovídá předpokladům analytiků, kteří očekávali zmírnění o půl až jeden procentní bod. "Zpomalení bylo zaznamenáno v polovině oddílů spotřebního koše. Například ale ceny pohonných hmot snižují svůj vliv na meziroční index již od loňského července," sdělila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Největší vliv na vývoj cenové hladiny měly podle statistiků v únoru nadále ceny týkající se bydlení. Celkově v únoru meziroční růst cen bydlení, vody, energie a paliv zpomalil z lednových 24,3 procenta na 22,2 procenta. Třeba ceny elektřiny zmírnily růst z 36,4 na 32 procent a ceny zemního plynu z 87 na 74,3 procenta. Pokles meziroční inflace u energií byl ale podle ČSÚ částečně ovlivněn i meziměsíčním zdražením energií v únoru 2022.

V únoru stouply meziročně v oblasti bydlení ceny nájemného z bytu o 6,5 procenta, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 18,4 procenta, vodného o 16,3 procenta, stočného o 30,3 procenta, tuhých paliv o 55,6 procenta a tepla a teplé vody o 45,6 procenta.

Vliv na celkovou inflaci měly také ceny potravin a nealkoholických nápojů, jejichž meziroční růst se v únoru zmírnil z lednových 24,8 procenta na 23,9 procenta. V únoru vzrostly ceny rýže o 31,9 procenta, mouky o 36,1 procenta, vepřového masa o 31,1 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 39,5 procenta, vajec o 95,2 procenta, margarínu a ostatních rostlinných tuků o 39,8 procenta a cukru o 75,1 procenta.

Ceny zboží celkově v únoru vzrostly o 19,7 procenta a ceny služeb o 11,9 procenta. Například ve stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 23 procent a ceny ubytovacích služeb o 20,1 procenta. Ceny dovolených s komplexními službami se zvedly o 20,9 procenta.

V meziměsíčním srovnání se ceny zboží zvýšily o 0,5 procenta a ceny služeb o 0,6 procenta. Z potravin a nápojů zdražila oproti lednu zejména zelenina o 12,7 procenta. Klesly ale ceny vepřového masa o 6,1 procenta a másla o 12,3 procenta. V oblasti bydlení zlevnil zemní plyn o 1,6 procenta.

Únorová inflace byla mírně nad prognózou ČNB, rychleji zdražovaly potraviny

Únorová inflace, která v meziročním vyjádření činila 16,7 procenta, byla o 0,2 procentního bodu nad prognózou České národní banky (ČNB). Rychleji, než centrální banka očekávala, rostly ceny potravin a pohonných hmot. Nejrychlejší meziroční růst vykázaly regulované ceny, kam spadají zejména ceny energií. Rostly ale pomaleji, než centrální banka předpokládala, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

Regulované ceny vzrostly proti loňskému únoru o 32,8 procenta, když ČNB předpokládala jejich zvýšení o 34,7 procenta. "Růst regulovaných cen zůstává nadále silný, a to i přes vládou stanovený cenový strop pro silovou elektřinu a plyn platný od počátku roku. Ve srovnání s lednem však dynamika regulovaných cen mírně zpomalila, což souviselo se zlevněním dodávek energií od některých distributorů pod cenový strop," uvedl Král.

Potraviny a tabákové výrobky meziročně zdražily o 18,3 procenta, což bylo o 2,1 procentního bodu nad prognózou ČNB. "Růst cen potravin zůstává rychlý. To souvisí s předchozím výrazným zdražením agrárních a potravinářských komodit jak ve světě, tak i na domácím trhu," uvedl Král. Pohonné hmoty zdražily o 1,9 procenta, když ČNB očekávala meziroční pokles o 0,8 procenta.

Jádrová inflace, tedy vývoj cen neregulovaných komodit bez potravin a pohonných hmot, se v únoru snížila proti předchozímu měsíci o 0,2 procentního bodu na 12,1 procenta. "Projevuje se v ní postupné slábnutí růstu zahraničních průmyslových cen a utlumování domácí poptávky," uvedl Král s tím, že hodnota jádrové inflace stále zůstává vysoká.

Podle Krále se naplňuje únorová prognóza ČNB, která po lednovém zrychlení tempa růstu cen očekává pokles inflace. "Ve druhé polovině letošního roku se sníží na jednociferné hodnoty. Tržní složky inflace zvolní vlivem snižujících se nákladových tlaků ze zahraničí i z domácí ekonomiky. Současně dojde k postupné korekci nedávno kulminujících ziskových marží domácích výrobců, obchodníků a poskytovatelů služeb," uvedl Král.

Počátkem příštího roku by se podle něj měla inflace dostat do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB. Přispět by k tomu měla i zpřísněná měnová politika centrální banky, uvedl Král. Guvernér ČNB Aleš Michl opakovaně uvedl, že bankovní rada hodlá držet základní úrokovou sazbu na vyšších úrovních, než bylo v minulosti obvyklé.

Česko i v únoru patřilo mezi země EU s nejvyšší inflací, vyplývá z analýzy

Česko i v únoru patřilo v Evropské unii mezi země s nejvyšší inflací. Rychleji rostly ceny stejně jako v minulých měsících v Pobaltí a v Maďarsku, nově se česká inflace dostala pod úroveň Polska. Meziroční tempo růstu cen v Česku se proti lednu snížilo o 0,8 procentního bodu na 16,7 procenta, v eurozóně inflace zpomalila o 0,1 procentního bodu na 8,5 procenta. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Portu, kterou má ČTK k dispozici.

Nejvyšší meziroční inflaci v EU mělo v únoru stejně jako v předchozích měsících Maďarsko, kde dosáhla 25,4 procenta. Vysoké tempo růstu cen je i v Pobaltí, když v Lotyšsku byla inflace 20,3 procenta, v Litvě 18,7 procenta a v Estonsku 17,6 procenta. V únoru se česká inflace dostala pod úroveň Polska, kde ceny meziročně rostly o 17,2 procenta. Na Slovensku je tempo růstu cen stále nižší než v Česku, dosáhlo 15,2 procenta.

Ze všech evropských zemí je nejnižší inflace v Lichtenštejnsku, kde v únoru činila 3,3 procenta, o 0,1 procentního bodu vyšší byla ve Švýcarsku. Mezi zeměmi EU je na tom nejlépe Lucembursko s inflací 4,3 procenta, následují Španělsko s tempem růstu cen 6,1 procenta a Francie se 6,2 procenta.

Nejrychleji v Evropě rostou ceny v Turecku, kde únorová meziroční inflace dosáhla 55,2 procenta. Je to ale její nejnižší hodnota od loňského února. Vysoká je i inflace na Ukrajině, která čelí ruské agresi. V únoru tam ceny rostly meziročním tempem 26 procent. O 0,1 procentního bodu byla nižší inflace v Moldavsku.

Analýza Portu také připomíná, že Česká národní banka (ČNB) volí k boji s vysokou inflací jiný přístup než centrální banky eurozóny a Spojených států. "ČNB se totiž zatím drží taktiky zůstat se sazbami na současných úrovních, a to i přes nesouhlas mnoha ekonomických komentátorů. Činí tak na rozdíl od Fedu a ECB. Obě tyto instituce své základní úrokové sazby na začátku února zvedly," uvedl analytik Portu Lukáš Raška.

ČNB drží od loňského června základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nastavení sazeb v Česku je ale stále vyšší než v USA a v eurozóně. Evropská centrální banka (ECB) v únoru zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na tři procenta. Americký Fed v únoru zvedl základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta.

Inflační tlaky v české ekonomice odeznívají jen zvolna, shodují se analytici

Inflační tlaky v české ekonomice odeznívají jen zvolna, zatím se projevuje zejména zvyšování srovnávací základny cen z loňského roku. Shodují se na tom analytici v hodnocení dnes zveřejněných údajů o únorové inflaci. Pokles inflace na jednocifernou hodnotu očekávají analytici v polovině roku nebo ve třetím čtvrtletí. Člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub v rozhovoru s agenturou Reuters varoval, že by inflace mohla příští rok zůstat na úrovni čtyř až pěti procent.

"Dosavadní letošní inflační čísla spíše naznačují, že inflační tlaky odeznívají poměrně pomalu a velká část poklesu meziroční inflace je tažena zejména statistickým efektem vyšší srovnávací základny, případně pokles u některých cen je nahrazován růstem jiných cenových okruhů," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek hodnotí zpomalení inflace proti lednu jako kosmetickou změnu. "Její pokles jde především na vrub vysokého srovnávacího základu z loňského roku, protože o snižování cen zboží a služeb zatím nemůže být příliš řeč," míní. Upozornil na pokračující zdražování potravin či bytového vybavení. "Máme zde sice silnou korunu, která by měla zlevňovat dovážené zboží a námořní tarify se propadly na předcovidovou úroveň, avšak ceny zboží dál rostou," uvedl.

Podle Daniela Janečka ze strategického poradenství PwC nové údaje potvrzují, že se Česko dvouciferné inflace brzy nezbaví. "Pro firmy současná situace znamená několik negativních faktorů - stále zdražující vstupy, ztížené financování a tlak ze strany zaměstnanců i odborů na rychlý růst mezd. A právě ten může podporovat další roztáčení inflační spirály," varoval.

Většina analytiků ale očekává v dalších měsících zpomalení růstu cen. "Pro další měsíce předpokládáme, že dezinflační trend ještě zesílí. Už v březnu by se inflace mohla snížit až o dva procentní body," soudí ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Jednocifernou inflaci očekává v červnu.

"Celková meziroční inflace bude klesat i v dalších měsících a pod úroveň deseti procent, tedy do jednociferné oblasti, se dostane v červnu anebo nejpozději během letošního třetího čtvrtletí. V závěru letošního roku by celková meziroční inflace mohla klesnout pod sedm procent," souhlasí hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Holub dnes řekl, že očekává pokles inflace na jednocifernou úroveň ve druhém pololetí, vyjádřil ale obavy, že se ji nepodaří snížit až ke dvouprocentnímu cíli ČNB. Vyslovil se proto pro další zvýšení základní úrokové sazby, která je od loňského června na sedmi procentech. Vzhledem k tomu, že se růst sazeb projevuje v ekonomice se zpožděním, je podle něj jedna z posledních příležitostí takto zpřísnit měnovou politiku.

"Tento rok a pravděpodobně ani příští rok se nedostane na cíl ČNB ve výši dvou procent. Za celý rok 2023 čekáme inflaci v průměru 11,9 procenta, a tedy druhým rokem bude dosahovat dvouciferných hodnot. Ještě na začátku příštího roku by se měla inflace pohybovat okolo čtyř až pěti procent," uvedl ekonom Deloitte Václav Franče.

ČNB inflace analytici analýza únor-ČSÚ