Metnar zrušil zakázku na radary, pořízeny přesto budou z Izraele

foto Ministr obrany Lubomír Metnar.

Praha - Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) zrušil kvůli pochybnostem výběrové řízení na mobilní radary pro českou armádu. Původní tendr za 2,9 miliardy korun bez DPH vyhrál izraelský státní podnik Elta Systems. Kvůli nutné potřebě nových radarů dnes Metnar navrhl vládě, aby byly radary koupeny přímo od izraelské vlády, sdělil ČTK. Mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek uvedl, že smlouva bude podepsána v polovině příštího roku. Opozice se nad způsobem postupu ministerstva pozastavuje, rozhodnutí ale vítá.

"Dosavadní mnohaměsíční průběh zakázky provázely opakující se spekulace a pochybnosti. Ty nevyvrátila ani mnou zřízená nezávislá komise. Proto jsem se rozhodl dosavadní zadávací řízení zrušit," uvedl Metnar. Dodal, že armáda ale nutně mobilní radiolokátory potřebuje. Náčelník generálního štábu Aleš Opata už dříve řekl, že současná technika bude fungovat maximálně do roku 2020. Podle Metnara nebude armáda bez nové techniky schopna efektivně zabezpečit přehled o situaci ve vzdušném prostoru nad ČR. "Proto jsem navrhl vládě nejrychlejší možný postup, tedy přímý nákup MADR od izraelské vlády," dodal Metnar.

Ministr už dříve řekl, že zakázka má mnoho vad, které ale nejsou v rozporu se zákonem. Minulá ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) ve funkci poukazovala na nebezpečí, že nebude možné přístroje začlenit do systému NATO. Navíc podle ní zakázku, stejně jako tendr na nákup víceúčelových vrtulníků, doprovázela závažná pochybení. Prověřuje je proto Vojenská policie. Výsledky zatím nezveřejnila.

Šlechtová dnes na dotaz ČTK napsala, že její tehdejší ministerská inspekce, která jednala mimo jiné podle podkladu Vojenského zpravodajství, zjistila značné pochybnosti nad postupem při veřejné zakázce. Vše proto postoupila Vojenské policii. Šlechtová poznamenala, že pokud by Metnar pokračoval v zakázce, podle právního názoru, který si nechala ještě jako ministryně zpracovat, by se při podpisu dopustil možného pochybení. Bývalá ministryně očekává, že postup obrany je s Izraelci předjednán. "Aby se předešlo možným arbitrážím na možný ušlý zisk. Chyb v této zakázce bylo několik," dodala.

Předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) označila vývoj kolem radarů za zcela tristní, odpovědnost vidí na straně hnutí ANO. Připomněla, že o nutnosti nákupu se mluví léta. Poznamenala, že pokud by bývalý ministr Martin Stropnický našel odvahu a radary koupil přes vládu, byla by již zakázka dokončena. "Takže ve finále panu ministrovi Metnarovi nic moc vyčíst nelze, protože řeší problémy, které způsobil jeho předchůdci z hnutí ANO," napsala ČTK.

Podle místopředsedy sněmovního výboru pro obranu Jana Lipavského (Piráti) pravděpodobně pochybnosti Metnara k zakázce směřují k vyšetřování Vojenské policie. Zrušení zakázky a nakoupení v rámci mezivládní spolupráce považuje za "znouzectnost". "V situaci, kdy je ale víceméně jasné, jakou cestou chce Armáda ČR při zajištění vzdušného prostoru jít, mně to připadá jako logické řešení celé situace," poznamenal.

Další opoziční člen sněmovního branného výboru Jan Bartošek ČTK řekl, že postup obrany považuje za poměrně zvláštní. Kvituje ale, že Metnar rozhodl a neprodlužoval "martýrium", které kolem zakázky panovalo. Učinil podle něj pro armádu dobrý krok.

Současné radary jsou už několik let na hraně funkčnosti. Připravenou smlouvu se ale dosud vedení obrany nepodařilo uzavřít, i když někdejší ministr obrany Stropnický (ANO) podpis sliboval už na minulý rok. Metnar slíbil, že záležitost vyřeší do konce tohoto roku.

Armáda požaduje osm mobilních radarů MADR. Nové 3D radiolokátory mají nahradit zastaralé radary sovětské výroby, které už řadu let přesluhují. Armádě zajistí přehled o vzdušné situaci ve výškách od 100 do 3000 metrů.

Smlouva s izraelskou vládou bude podle Pejška podepsána v polovině příštího roku. První radar pak má armáda do výzbroje dostat do 22 měsíců od podpisu smlouvy. Podle Pejška má současná technika překročenou životnost až třikrát.

Metnar informoval vládu o nákupu BVP za 50 miliard Kč

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) informoval vládu o nákupu pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun. Novinářům po jednání vlády řekl, že výběr dodavatele bude postupovat formou vícekolové zakázky. Vládě předložil i další miliardové zakázky na nákup obrněnců Titus, ručních zbraní a mobilních radiolokátorů MADR.

Nákup 210 BVP bude podle dostupných informací největší zakázkou v historii Česka. Smlouvu chce ministerstvo obrany podepsat v srpnu 2019. Metnar dnes řekl, že termín považuje za realistický. Poznamenal, že už dříve byl vytvořen jedenáctičlenný tým, který na tendru pracuje. Ministr se domnívá, že zakázka je připravena dobře.

Předpokládaná hodnota zakázky bez životního cyklu a případné opce činí podle ministerstva obrany 42,7 miliardy korun bez DPH, tedy více než 50 miliard korun s DPH.

Úřad nyní oficiálně osloví čtyři výrobce, aby předložili své nabídky. Nová BVP by české armádě mohly dodat firmy BAE Systems, General Dynamics European Land Systems (GDELS) nebo společnosti PSM a Rheinmetall Landsysteme. Mezinárodní firma BAE Systems vyrábí ve Švédsku vozidlo CV90, nadnárodní GDELS nabízí španělsko-rakouský projekt Ascod. Německá firma Rheinmetall Landsysteme by chtěla uspět s vozidlem Lynx a německé konsorcium PSM, tedy společný podnik společností Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme, nabízí bojové vozidlo Puma.

Vládě dnes Metnar předložil informace také o změně dodavatele 62 obrněných vozidel Titus asi za 5,52 miliardy korun bez DPH včetně pětileté servisní podpory. O nákupu Titusů už vláda v minulosti jednala, zakázka měla být zadána společnosti Tatra Export. Firma ale nezískala bezpečnostní prověrku. Ministerstvo proto v srpnu rozhodlo, že se dodavatelem stane firma Eldis Pardubice s.r.o. Obě společnosti patří do konsorcia Czechoslovak Group. Smlouvu chce ministerstvo uzavřít v dubnu, vozidla by vojáci měli dostávat v letech 2020 až 2025.

Ministři také dostali informaci o chystané rámcové smlouvě s Českou zbrojovkou Uherský Brod na nákup až 34.000 ručních zbraní za 2,1 miliardy korun bez DPH. Pořídí především 14.000 nových útočných pušek Bren a 20.000 pistolí. Zbraně z České zbrojovky používá česká armáda už nyní, od roku 2010 jich nakoupila téměř 40.000.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je středa 20. března 2019

Očekáváme v 1:00 1°C

Celá předpověď