Brno - Patnácté výročí slaví polární stanice J.G. Mendela, kterou na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova provozuje brněnská Masarykova univerzita (MU). Fungovat začala 22. února 2007. Výročí si vědci připomenou i přímo na místě v rámci letošní expedice. Masarykova univerzita o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Fotogalerie

Vybudování stanice stálo asi 50 milionů korun. Vědci ji využívají dva až tři měsíce v roce, obvykle od ledna do března, kdy jsou v Antarktidě nejpříznivější klimatické podmínky, protože tam panuje léto. Expedice v ní našla zázemí i letos. "Letošní 15. narozeniny stanice si vědci připomenou také přímo na místě, a důvod k oslavě bude dvojí, protože v tento den totiž zřejmě dokončí všechny své primární vědecké úkoly a budou se moci vrhnout na sekundární," uvedl Daniel Nývlt, vedoucí Českého antarktického výzkumného programu na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty MU.

Přestože splnění cílů letošní expedice komplikovalo nebývale velké množství sněhu a nezvykle nestabilní počasí, vědci podle Nývlta využili každou chvíli, kdy bylo počasí příznivější, aby stihli odebrat vzorky živé i neživé přírody, posbírat z přístrojů data a realizovat primární měření a průzkumy. "Nudit se teď ale rozhodně nebudou, protože každý z výzkumníků i techniků cestuje do Antarktidy s mnohem větší náloží úkolů, než lze reálně zvládnout – částečně pro případ, že něco z plánů kvůli počasí nevyjde, ale i proto, aby se předešlo ponorkové nemoci, na kterou díky tomu není čas," vysvětlil Nývlt.

Zajímavé výsledky se podle něj očekávají od výzkumu vlivu stresu na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech. Při vědeckém pobytu v Antarktidě jsou účastníci expedice vystaveni extrémním podmínkám, navíc téměř izolovaní od kontaktu s rodinou a prakticky se zbytkem světa. To však nutně nemusí u všech vyvolávat stres. Naopak je možné, že se někteří v těchto podmínkách uklidní a za stresor budou považovat spíše návrat do civilizace. Aby bylo možné reakce organismu na tuto extrémní změnu ověřit a porovnat, vyplňují účastníci expedice dotazníky a testy pozornosti a jsou také pravidelně monitorováni za pomoci speciálně vyvinutého přístroje Entrant. Ten měří stres na základě fyziologických parametrů, které souvisí s termodynamickými procesy v organismu.

Česká republika se otevřením stanice stala 26. zemí s vlastní vědeckou základnou na kontinentu, díky ní patří mezi státy s hlasovacím právem v Antarktickém smluvním systému. Antarktida je podle tohoto systému smluv považována za nadnárodní území, které je určené pouze pro vědecké účely. Podepsalo ho 48 zemí.

lip kš