Moskva - Ozbrojená vzpoura Wagnerovy skupiny si vyžádala životy 13 ruských pilotů, napsal ruský exilový server Meduza. S odvoláním na zdroje blízké Kremlu také uvedl, že se šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin během sobotní rebelie snažil spojit přímo s prezidentem Vladimirem Putinem, který to ale odmítl.
Wagnerovci v sobotu obsadili Rostov na Donu na jihozápadě Ruska a vydali se směrem na Moskvu, čímž se Prigožin chtěl domoci odstranění ruského armádního velení. Nakonec ale vzpouru ještě týž den večer ukončil, což zdůvodnil tím, že nechtěl, aby byla "prolita ruská krev".
"Toto tvrzení bylo nejen vágní, ale také nepravdivé - v průběhu povstání bylo (v tu chvíli) již zabito 13 ruských pilotů," tvrdí Meduza.
Ruské úřady podle serveru s Prigožinem začaly vyjednávat už v pátek večer, kdy oznámil, že kvůli útoku ruské armády na jeho muže zahajuje "pochod za spravedlnost". Kreml původně doufal v "relativně mírové" řešení situace, ale s Prigožinem se nedokázal dohodnout, a nařídil proto ruským politikům, aby šéfa wagnerovců veřejně odsoudili. V sobotu dopoledne to pak v televizním projevu učinil i Putin, který Prigožina označil za zrádce.
Kolem sobotního poledne si pak podle zdrojů serveru zřejmě Prigožin uvědomil, že zašel příliš daleko a že vyhlídky jeho konvoje směřujícího k Moskvě nejsou valné. V prvních hodinách vzpoury se totiž k wagnerovcům nezačali hromadně připojovat vojáci a směrem na Moskvu na kolonu čekala první obranná linie ruské armády. Prigožin se prý v tu dobu snažil spojit s Kremlem a dokonce volal i Putinovi, "ale prezident s ním nechtěl mluvit".
Také vedení Kremlu se ale chtělo vyhnout "krvavé konfrontaci", a tak se do vyjednávání zapojili i šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno či tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Zastřešil je pak běloruský prezident Alexander Lukašenko, což Prigožinovi podle jednoho ze zdrojů umožnilo vycouvat a zachovat si alespoň částečně tvář.
Vzpoura wagnerovců odhalila problémy vojenské moci Ruska, řekl Borrell
Lucemburk - Vzpoura žoldnéřů z Wagnerovy skupiny odhalila problémy vojenské moci Ruska, jehož politický systém ukázal svá křehká místa. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí zemí Evropské unie to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. EU musí podle něj za současné situace podporovat Ukrajinu více než kdy dříve.
Ministři zahraničí se k pravidelnému jednání v Lucemburku scházejí dva dny poté, co se skupina vedená bývalým blízkým spolupracovníkem prezidenta Vladimira Putina Jevgenijem Prigožinem pokusila o ozbrojenou vzpouru a ohlásila pochod na Moskvu.
"Monstrum, které Putin vytvořil s wagnerovci, ho nyní kouše, obrátilo se proti svému stvořiteli," prohlásil Borrell. Fakt, že se jaderná velmoc Rusko dostává do fáze politické nestability, není podle něj dobrá zpráva.
Prigožinovi žoldnéři sice v neděli od svého záměru upustili, vývoj v Rusku však patrně bude dnešnímu ministerskému jednání dominovat. Borrell již v sobotu aktivoval centrum krizové reakce a chtěl před dnešní schůzkou koordinovat postup unijních zemí. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která se kvůli návštěvě Jihoafrické republiky dnes do Lucemburku původně vůbec nechystala, dorazí pouze na debatu věnovanou aktuální situaci v Rusku.
