Moskva - Podle oficiálních výsledků prezidentských voleb získal Vladimir Putin 87,3 procenta hlasů při účasti přesahující 77 procent. To je rekord pro současné Rusko: jak v množství hlasů pro vítěze, tak v účasti. Putin získal více, než kdykoliv dříve napočítali (běloruskému vůdci) Alexandru Lukašenkovi, a těsně se přiblížil rekordům autokratů ze Střední Asie, kteří obvykle získávají ve volbách více než 90 procent, píše ruský zpravodajský server Meduza, působící v lotyšském exilu.
Vnitropolitický odbor prezidentské kanceláře skutečně překročil ukazatele stanovené před volbami. Prezidentská kancelář, jak Meduza opakovaně psala, stanovila regionálním správám dosáhnout 80 procent pro Putina a účasti přes 70 procent. Meduza disponuje předvolební strategií, vypracovanou vedením jednoho regionu, a v tomto dokumentu byl cíl vyznačen právě takto. Dosáhnout se jej plánovalo především mobilizací státních zaměstnanců a pracovníků firem blízkých státu.
Podle slov dvou regionálních představitelů, se kterými Meduza hovořila za podmínky, že neuvede jména, v posledních týdnech před volbami zaznělo z prezidentské kanceláře "přání, aby více než 80 procent (pro Putina) bylo výraznější". V důsledku se 80 procent začalo považovat za naprosté minimum a hodně regionů usilovalo o 85 procent. Zdroj blízký Kremlu zdůraznil, že šéf vnitropolitické bloku Sergej Kirijenko "skutečně chtěl předvést prezidentovi velmi vysoká čísla, a to i udělal".
Expert na politické technologie z jednoho z regionů "vypíchl" ještě jeden faktor tak vysokého výsledku: "To byl Dálný východ. Tam sečtou výsledky rychleji, a pak další regiony chtějí ukázat ještě lepší čísla. Laťku nastavili vysoko."
Skutečně ve většině dálněvýchodních regionů získal Putin více než 85 procent. 80 procent dostal jen v Chabarovském kraji, což je region, který ještě docela nedávno vedl Sergej Furgal (který nebyl vnímám jako člověk Kremlu a byl mezitím zatčen a odsouzen do vězení, což v regionu vyvolalo vzácné protesty - pozn. ČTK).
Hodnostář jednoho z regionů uvedl, že 85 procent pro Putina žádal prezidentův představitel pro Dálný východ, vicepremiér Jurij Trutněv: "Chtěl ukázat, že Dálný východ je prezidentova opora, a ne oblast protestů. Ukázal."
V Kremlu nevidí problém s takovým výsledkem Putina. Dva zdroje blízké prezidentské kanceláři zdůraznily, že Kirijenko je s výsledky voleb spokojen a nepokládá je za exces. Podle zdroje z vedení vládní strany Jednotné Rusko Kirijenko už zavolal většině ruských gubernátorů a poděkoval jim za pomoc při volbách.
"Bez ohledu na to, že se říká, že to přehnali, za vítězství se netrestá. Nejvyššímu vedení se to líbí. Pokládají to za reálnou podporu. Kirijenko to umí Putinovi prezentovat a prodat, a to je hlavní," zdůraznil jeden ze zdrojů blízkých Kremlu.
Zdroj upozornil na výsledky v Moskvě. V hlavním městě Putin podle oficiálních údajů získal více než 85 procent, tedy jen o trošku méně, než v průměru po celé zemi: "Dříve tu bylo zaostávání - v předchozí kampani o více než pět procent. Teď je Moskva vzorně loajální region. (Starosta Sergej) Sobjanin to prezidentovi může prodat jako svůj úspěch - zpacifikoval hlavní město."
Druhé místo ve volbách získal komunista Nikolaj Charitonov, který dostal přes čtyři procenta hlasů. Třetí byl s nepatrným odstupem kandidát Nových lidí Vladislav Davankov, pro kterého vybízeli hlasovat mnozí ruští opozičníci jako pro nejvíce liberálního kandidáta. Poslední skončil vůdce Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij se ziskem mírně přes tři procenta.
Zpočátku prezidentská kancelář počítala s tím, že druhý bude právě Sluckij, ale ten v kampani neuspěl a Kreml se neodhodlal k výraznému falšování. V den voleb zdroje blízké prezidentské kanceláři hovořily, že druhý skončí nejspíše Davankov, ale šanci má i Charitonov.
"Davankovovi nebránili (skončit druhý). V mnoha regionech opravdu skončil druhý, ale nedotáhl to do konce. Charitonova podpořili věrní voliči komunistů, plus měl výhodu u vedení jižních regionů a národnostních republik, které Davankova nechápaly," vysvětil zdroj blízký Kremlu. Státní média podle něj i tak budou Charitonovův výsledek prezentovat jako porážku komunistů, kteří získali "rekordně špatný výsledek a nedosáhli ani na deset procent".
Celkově si v Kremlu nedělali přílišné starosti, kdo konkrétně bude druhý: "Charitonovovi také nebránili. Skončil druhý. Druhý se čtyřmi procenty není jako být druhý s deseti procenty. Všichni kandidáti byli stejně slabí. Kromě toho prvního."
Polovina hlasů pro Putina byla podvržena, píše Novaja Gazeta Jevropa
Asi polovina hlasů pro Vladimira Putina byla podvržena. Jde o rekordní falšování prezidentských voleb v Rusku, napsal dnes server Novaja gazeta Jevropa. Odvolal se přitom na vlastní výpočty, podniknuté metodou matematika Sergeje Špilkina, která umožňuje odhalit anomálie v celkovém počtu hlasů.
Podle oficiálních výsledků prezidentských voleb získal Vladimir Putin 87,3 procenta hlasů při účasti přesahující 77,4 procenta, což představuje v Rusku rekord v množství hlasů pro vítěze i v účasti.
Falšovalo se tak moc, že je prakticky nemožné statistickými metodami vymezit "poctivé" hlasy, napsal portál, působící v lotyšském exilu. Připomněl, že bez započtení elektronického hlasování se voleb zúčastnilo 74,5 milionu voličů, z nichž podle ústřední volební komise bezmála 65 milionů hlasovalo pro Putina. Přinejmenším 31,6 milionu hlasů bylo podle výpočtu portálu zfalšováno.
Špilkinova metoda podle portálu umožňuje odhalit, kolik hlasů bylo vítězi "přidáno" podvržením zfalšovaných volebních lístků a "přepsáním" protokolů o výsledcích. Pokud by totiž volby byly poctivé, poměr rozdělení hlasů mezi vítěze a ostatní kandidáty by měl být všude víceméně stejný, zatímco podvržené hlasy ovlivňují jejich rozdělení a zvyšují účast i výsledek.
Nevládní hnutí Golos, monitorující volby, už dříve označilo prezidentské volby, konané ve dnech 15. až 17. března, za nejhorší v celých dějinách moderního Ruska, připomněl list The Moscow Times.
Portál Novaja gazeta Jevropa spustila předloni na jaře v Rize skupina ruských novinářů poté, co úřady v Rusku fakticky zakázaly opoziční list Novaja gazeta, ve kterém svého času pracovala reportérka Anna Politkovská, zavražděná v den Putinových narozenin v roce 2006. Dlouholetý šéfredaktor listu Dmitrij Muratov byl v roce 2021 oceněn Nobelovou cenou za mír spolu s filipínskou novinářkou Marií Ressaovou.
