Média píší o pachuti po Berlinale kvůli protiizraelskému skandálu

foto Nápis "zastavte palbu" na zádech členky poroty filmového festivalu Berlinale Vereny Paravelové, 24. února 2024, Berlín.

Berlín - Jako o poškozeném Berlinale píší německá média v hodnocení skončeného filmového festivalu. Věhlasný filmový svátek totiž zastínil skandál, kdy se na oficiálním instagramovém účtu festivalové sekce Panorama objevily protiizraelské slogany. Během galavečerů v pátek a v sobotu se navíc řada umělců postavila za Palestinu, nijak ale nekritizovala zvěrstva radikálního palestinského hnutí Hamás. Vedení Berlinale kontroverzní prohlášení vítězů označilo za nezávislé názory, které neodrážejí postoje festivalu. Vedle hořké pachuti bude mít závěr festivalu i trestněprávní dohru.

"Pro kulturu byl takový závěr Berlinale ostudný," napsal magazín Der Spiegel, který počítá s tím, že diskutovat se bude o dění na festivalu i v nadcházejících dnech.

Největší šok vyvolala trojice protiizraelských příspěvků s antisemitským podtextem na instagramovém účtu sekce Berlinale. Za nejostudnější německá média označují anglický slogan Free Palestine - From the River to the See, což je požadavek svobodné Palestiny od řeky Jordán až po pobřeží Středozemního moře. Toto heslo nepočítá s existencí Izraele. Nyní smazané příspěvky dále označovaly izraelské vojenské akce na palestinském území za genocidu a vyzývaly Německo, aby přestalo financovat izraelský státní teror.

"Tyto příspěvky nejsou dílem festivalu a nevyjadřují postoj Berlinale. Okamžitě jsme je smazali a zahájili jsme vyšetřování toho, jak se incident stal. Podáme trestní oznámení proti neznámým pachatelům," uvedlo v prohlášení vedení Berlinale. Festival hovoří o tom, že za akcí stojí hackeři.

Kritika se snesla také na sobotní předávání festivalových cen. Americký filmař Ben Russell, jehož dokument Direct Action se stal nejlepším filmem sekce Encounters a získal čestné uznání v soutěži dokumentárních snímků, využil vystoupení na jevišti k obvinění Izraele z genocidy v palestinském Pásmu Gazy.

Vůči Izraeli se ostře vymezil také štáb palestinského snímku s norskou koprodukcí No Other Land, který obdržel cenu za nejlepší dokumentární film Berlinale a který jako nejlepší dokument vybralo také publikum. Filmaři uvedli, že je pro ně těžké slavit, když Izrael v Gaze vraždí desítky tisíc lidí.

"V publiku potlesk. Kritika zvěrstev Hamásu? Žádná," uvedl Der Spiegel. Podobně komentoval závěr Berlinale mediální dům RND. "Na pódiu zazněla jasná kritika izraelských akcí na palestinském území, ale bez zmínky o teroristickém útoku islamistického Hamásu ze 7. října 2023," uvedla mediální skupina RND.

"Prohlášení oceněných jsou nezávislé a individuální názory. V žádném případě nevyjadřují postoj festivalu," citovala agentura DPA komentář vedení festivalu. To dodalo, že dokud výroky zůstanou v mezích zákonů, nezbývá než je akceptovat.

Protiizraelské výroky rozdělily publikum už na pátečním předávání cen Teddy Award pro snímky s queer tematikou. Porota na ceremonii podpořila Palestince a kritizovala izraelskou operaci. Část hostů reagovala bučením, zatímco ostatní tleskali. Odpovědnosti Hamásu se ale nevěnovala, v závěru prohlášení porota jen vyzvala k osvobození Palestiny, k zastavení palby a k propuštění rukojmí. To, že rukojmí z Izraele unesli v říjnu do Pásmy Gazy členové Hamásu a dalších radikálních hnutí, ale nezaznělo.

Berlínský primátor Kai Wegner dění v závěru festivalu označil za nepřijatelnou relativizaci dění na Blízkém východě. "Antisemitismus nemá v Berlíně místo, a to platí i pro kulturní scénu. Očekávám, že nové vedení Berlinale zajistí, aby se podobné incidenty už neopakovaly," uvedl primátor. Dodal, že Berlín stojí plně na straně Izraele a že veškerou odpovědnost za utrpení v Izraeli a v Pásmu Gazy nese výhradně Hamás. Toto hnutí, které Evropská unie zařadila na seznam teroristických organizací, loni v říjnu zaútočilo na Izrael. Ten v reakci na teroristický útok podniká v Pásmu Gazy rozsáhlý vojenský zásah.

Podle nejprodávanějšího německého deníku Bild ale Wegner společně s německou státní ministryní kultury Claudiou Rothovou během kontroverzních projevů částečně tleskali a sál neopustili. Jejich potlesk zazněl mimo jiné i po projevu štábu dokumentu No Other Land. "Skandál na Berlinale. Tady tleskají Rothová a Wegner protiizraelskému projevu," napsal Bild.

Rothová mezitím oznámila, že společně s Wegnerem a vedením Berlína nechají události ze sobotní ceremonie prověřit. Chce také debatovat o tom, jak v budoucnu zajistit, aby bylo Berlinale místem bez antisemitismu, nenávisti a rasismu.

Izraelský velvyslanec v Německu Ron Prosor na X označil události na Berlinale za groteskní šarádu. "Takzvaní kulturní lídři, vaše mlčení je ohlušující," napsal Prosor. Dodal, že Německo se po antisemitském skandálu na prestižní přehlídce výtvarného umění documenta nijak nepoučilo.

Berlinale doposud vedli umělecký šéf Carlo Chatrian a výkonná ředitelka Mariette Rissenbeeková, od dubna festival povede Američanka Tricia Tuttleová. Rissenbeeková a Chatrian přitom k dění na Blízkém východě přistupovali od samého počátku festivalu velmi opatrně. Na úvodní tiskové konferenci společně prohlásili, že soucítí se všemi oběťmi konfliktu. Několik desítek spolupracovníků Berlinale přitom vyzývalo vedení, aby se jasně vyjádřilo k humanitární situaci v Gaze.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 8.01.2026 ČTK

Reklama

-2°C

Dnes je čtvrtek 8. ledna 2026

Očekáváme v 03:00 -9°C

Celá předpověď