Hlinsko (Chrudimsko) - Do tradiční masopustní obchůzky maškar v Blatně, městské části Hlinska, se dnes zapojilo více než 30 lidí. Akce začala ráno před místní hasičskou zbrojnicí, kde maskám, jak velí tradice, povolil vykonat masopustní obchůzku 'starosta místní části' Milan Vaško. Zahájení prastarého obřadu přihlížely asi tři desítky lidí, řekl ČTK. Masopustní pochůzka v Blatně je spolu s některými dalšími v regionu Hlinska na Chrudimsku od roku 2010 nehmotným dědictvím UNESCO.
Fotogalerie
"V sedm hodin ráno jsem byl požádán o udělení povolení k obchůzce, to jsem vydal a tím mohl samotný průvod obcí začít. Je tu jedinečná atmosféra, velký důraz klademe na tradiční vzhled jednotlivých masek," řekl ČTK Vaško. Masky a celý zvyk si v Blatně předávají z generace na generaci. Obchůzku organizují místní dobrovolní hasiči.
Masky se dělí na takzvaně červené a černé a představují například laufra, ženu, Turky nebo slaměné. U domů masky Turků tancují za hudebního doprovodu kapely obřadní kolečko. "Věkový průměr lidí, kteří se účastní obchůzky v maskách, máme kolem třiceti let. Obchůzka může trvat určitě tak deset hodin, máme přes 300 popisných čísel," řekl dopoledne ČTK Vaško.
Masopustní pochůzka v Blatně má mezi obcemi na Hlinecku zapsanými na seznamu nehmotného dědictví UNESCO jedno specifikum. Za některé masky se v Blatně převlékají také ženy. Podle etnografky Ilony Vojancové tato tradice vznikla v 70. letech minulého století, kdy ženy musely 'zaskočit za muže, kteří chyběli'.
"Jak uvádějí pamětníci, tehdy byl silný ročník chlapců, kteří byli na vojně - a byl nedostatek těch, kteří by se mohli účastnit masopustní obchůzky. Tak se do toho zapojily i ženy. Vytvořily si svoji masku, převlékají se za cikánky a jedna dívka chodí v kostýmu pána. Maska pána průvod vede společně s laufrem. Blatenčtí účast žen přijali a od 70. let je to tam tradice," řekla ČTK Vojancová.
V dalších lokalitách na Hlinecku, které jsou díky masopustním obchůzkám na seznamu UNESCO, je podle ní nemyslitelné, aby se v obchůzce objevila nová maska a navíc, aby si ji navlékla žena.
"Podivuhodné je i to, že dnes je Blatno součástí města Hlinska, jsou tam rodinné domky a prakticky je Blatno propojeno se sídlištěm. Přesto, že má již charakter města, byť jde o okrajové městské prostředí, tak se tam tato prastará tradice udržela. Navíc se do obchůzky zapojují noví obyvatelé Blatna, kteří mají zájem na udržení této tradice," uvedla Vojancová.
Masopustní veselí v Blatně skončí v podvečer opět před hasičskou zbrojnicí, kde masky i diváci uvidí závěrečný obřad a vyslechnou masopustní testament, v němž budou vzpomenuty hříchy, jichž se dopustila maska kobyly. Ta pak bude obřadně poražena, následně vzkříšena, což symbolizuje zahnání zimy a příchod jara.
Na seznamu nehmotného dědictvím UNESCO jsou na Hlinecku masopustní pochůzky v obcích Hamry, Studnice, Vortová a místní části Hlinska zvaná Blatno. V těchto lokalitách se masopustní obchůzky konají prakticky bez přerušení po staletí, tradici si tam předávají s minimálními změnami. Masopustní průvody se konají ale i v dalších obcích v okolí Hlinska, ale tam byla kontinuita tradice přerušena a snaží se na ni nyní nově navázat.
