PRAHA - Marta Chadimová, která je stíhána kvůli údajnému restitučnímu podvodu, přijala prezidentskou milost. Tu jí v roce 1995 udělil tehdejší prezident Václav Havel, Chadimová přesto osm let trvala na soudním projednání. Její trestní kauza přijetím milosti definitivně končí. ČTK to dnes řekl její právník Ivo Palkoska.

Obžaloba Chadimovou vinila z toho, že na počátku 90. let zfalšovala zápisy v pozemkových knihách, aby se zmocnila nemovitostí na Loretánském náměstí v Praze 1. Chadimová od počátku trvá na své nevině.

Civilní spor se státem o dům a zahrady na Loretánském náměstí, které získala v restituci na počátku 90. let, 8. října pravomocně prohrála a majetek musí vrátit. Její právník zvažuje v této občansko-právní věci mimořádný opravný prostředek - dovolání k Nejvyššímu soudu.

Palkoska tvrdí, že Chadimová přijala milost již při hlavním líčení v trestní kauze na pražském městském soudu 7. října. Palkoska tehdy předal soudci písemné prohlášení, ve kterém Chadimová požádala o zastavení řízení. "I když na projednání věci trvám, v řízení nelze pokračovat, neboť soudcem nejsou splněny a vytvořeny podmínky, na jejichž základě jsem na projednání věci trvala," uvádí se v textu, který má ČTK k dispozici. Soudce Dušan Paška však tehdy konstatoval, že prohlášení nelze brát jako omluvu neúčasti a udělil Chadimové v pořadí již druhou padesátitisícovou pokutu. Poté jednání odročil, pokračovat se mělo od 20. listopadu.

Palkoska podal proti pokutě stížnost k pražskému vrchnímu soudu, v níž uvedl, že Paška prohlášení Chadimové špatně interpretoval. "Vysvětlil jsem, že prohlášení znamenalo přijetí milosti a soud to měl vzít na vědomí a dál nejednat," uvedl Palkoska. Tudíž podle něj nebyl důvod k udělení pokuty za neúčast Chadimové u soudu.

Vrchní soud v Praze dnes podle mluvčího Jana Fořta rozhodoval o stížnosti proti pokutě v neveřejném jednání. Jak rozhodl, ale nechtěl sdělit. Podle neoficiálních informací však soud udělení pokuty zrušil. Palkoska ještě rozhodnutí nezná.

Bývalý prezident Václav Havel udělil Chadimové milost v průběhu soudního řízení z humanitárních důvodů. Při tom, jak tehdy řekl České televizi, nebyl přesvědčen o její nevině. Prezident poukázal na to, že řízení trvá nepřiměřeně dlouho a vzniká nepřekonatelný dojem, že soud je v rozpacích a z jeho jednání jsou patrny procesní nedostatky, například porušení zásady presumpce neviny.

Havel nikdy neodpověděl na otázku, na čí žádost jí milost udělil. "Je (Chadimová) už potřetí ve vazbě,...proces se táhne tři a půl roku, nebere konce, rozsudek je v nedohlednu a ona je velmi vážně nemocná," řekl Havel v srpnu 1995 ČT a poznamenal, že si není jist, zda by se mohla "nějakého rozsudku dožít". V tehdejším rozhovoru pro televizi Nova Havel zase připustil, že by uvítal, kdyby Chadimová milost nepřijala a soud by mohl rozhodnout o tom, zda je vinna, či ne, ale nebude jí moci udělit trest. Chadimová jeho přání tenkrát vyhověla.

Vleklá trestní kauza byla postupně přidělena čtyřem soudcům. Kvůli průtahům si Chadimová stěžuje i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Hlavní líčení začalo v červnu 1994, v září téhož roku bylo ale anulováno kvůli změně soudního senátu. Opakované líčení začalo v únoru 1995. V listopadu téhož roku pražský vrchní soud vyloučil předsedu senátu městského soudu Michala Hodouška z projednávání procesu kvůli jeho výrokům proti prezidentské milosti. Hodoušek tehdy v tisku uvedl, že by bylo dobré, aby veřejnost věděla, že Chadimová je Havlova dobrá známá.

Znovu začalo hlavní líčení v dubnu 1998 - tentokrát v čele se soudcem Jiřím Horkým. V srpnu 2000 byl soud odročen na neurčito kvůli nemoci Chadimové. V dubnu 2001 jí byl přidělen nový soudce - Jaroslava Lišková. Horkého totiž v březnu odvolal Nejvyšší soud kvůli závažnému kárnému provinění. Hlavní líčení tak začínalo počtvrté od začátku. Ale ještě nebyl konec. O měsíc později Liškovou vyloučil z projednávání věci pražský městský soud. Byla prý podjatá, protože je v přátelském poměru s předchozím soudcem případu a zná se i se svědky a dalšími lidmi, kteří se angažovali v přípravném řízení. Posledním soudcem byl Dušan Paška, který líčení zahájil loni v říjnu.

Jednapadesátiletá Chadimová na soudce Pašku dvakrát podala stížnost pro podjatost, vrchní soud ji ale pokaždé zamítl.

Naposledy si stěžovala, že ji Paška šikanuje, protože nedělá dost přestávek, a přestala k soudu chodit. Dokonce na něj podle Palkosky podala žalobu na ochranu osobnosti. V prohlášení, které při posledním dni projednávání trestní kauzy předložil její obhájce soudu, uvedla, že Paška proti ní zvolil "šikanózní postup, který byl spojen s nepřípustným a neúnosným nátlakem".

Dům a zahrada na Loretánském náměstí, o které po celou dobu šlo, se po více než jedenácti letech soudních sporů vrací zpět státu. V říjnu o tom definitivně rozhodl pražský občansko-právní soud. Chadimová nemovitosti získala v restituci na počátku 90. let. Doklady, které předložila jako důkazy, že její otec Gotthard Zelinka nemovitosti koupil před druhou světovou válkou a v roce 1952 je nechal přepsat na svou tehdy nezletilou dceru Martu, jsou podle soudů nepravé. Za jediné podstatné označil soud zemské desky a pozemkové knihy, podle nichž majetek patřil Zemi české a poté přešel do vlastnictví státu. K otázce, kdo doklady falšoval, civilní soud nezaujal žádné stanovisko.