Maláčová: O minimální mzdě rozhodne vláda, tripartita se neshodla

foto Ilustrační foto - Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) hovoří na tiskové konferenci po schůzi vlády 2. září 2019 v Praze.

Praha - Tripartita se neshodla na zvýšení minimální mzdy pro příští rok. O růstu proto rozhodne vláda. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dodala, že požádala premiéra Andreje Babiše (ANO) o svolání zástupců koaličních stran, aby se na přidání dohodli co nejdřív. Babiš uvedl, že koaliční rada bude o věci jednat příští středu. Odboráři požadovali růst minimální mzdy o 1650 korun, tedy z nynějších 13.350 na 15.000 korun. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun.

"Tripartita se dnes neshodla na zvýšení minimální mzdy. Rozhodnout bude muset vláda. Hned po jednání jsem proto požádala pana premiéra o svolání koaliční rady. Není na co čekat," uvedla Maláčová.

Babiš očekává, že koaliční rada najde v diskusi o zvýšení minimální mzdy kompromis, řekl dnes novinářům před odletem na návštěvu Ukrajiny. "Já, k co nejvyššímu, samozřejmě," řekl na otázku, k jakému zvýšení se přiklání. Připustil, že minimální mzda v Česku je nižší než v okolních státech, poukázal ale na to, že průměrná mzda v Česku je vyšší než na Slovensku nebo v Polsku.

Nejlepší by bylo podle premiéra najít mechanismus, kterým by se minimální mzda každoročně zvyšovala pro následující rok na určitý procentuální podíl průměrné mzdy za třetí čtvrtletí. I zde se ale představy v tripartitě liší. Podle zaměstnavatelů by to mohlo být 40 procent, odboráři chtějí 50 procent, uvedl Babiš.

Minimální mzdu stanovuje vláda svým nařízením. Měla by vycházet z dohody odborů a zaměstnavatelů. Ti se ale na růstu obvykle neshodnou, takže částku určí kabinet. Ministerstvo práce připravilo návrh tří verzí s navýšením o 1150, 1350 a 1650 korun.

Minimální mzdu začala pravidelně zvedat v minulém volebním období tehdejší vláda. O navýšení rozhodovala ale vždy v srpnu či září, před volbami v roce 2017 jí to pak trvalo do začátku října. Babišův kabinet loni růst schválil 14. listopadu, letos budou koaliční strany o částce teprve jednat.

Zleva předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Štředula, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, ministr průmyslu Karel Havlíček a vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla vystoupili 18. listopadu 2019 v Praze na tiskové konferenci po zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. "Čekali jsme do dnešního dne, jak dopadnou jednání odborů a zaměstnavatelů. Rozptyl je skutečně zásadní. Zatím se pohybuje mezi 14.000 a 15.000 korun. Nečekali jsme, že se takto fatálně nedohodnou," uvedl vicepremiér Karel Havlíček (ANO).

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) si zaměstnavatelé a odbory nejsou ochotny naslouchat a najít kompromis. "Návrhy odborů by znamenaly dvakrát takový růst minimální mzdy než průměrné mzdy. Čili myslím, že by obě strany měly někde ustoupit, každopádně to se nestalo. Bude muset rozhodnout vláda, bude to předmětem koaliční rady během 14 dnů," řekla.

"Je potřeba si uvědomit, že je nutné zvážit, aby rostla přiměřeně, protože ekonomika zpomaluje a může to vytvářet potom tlak na propouštění," dodala ministryně.

Kabinet bude navrhované nařízení projednávat nejspíš nejdřív na konci listopadu. K předpisu se třemi variantami je možné totiž do 26. listopadu podávat připomínky, teprve po jejich vypořádání by měla vláda rozhodovat. Zaměstnavatelé kritizují to, že ani jedna ze tří verzí nezohledňuje jejich návrh. "Velice se nám nelíbilo, že ani jedna z variant není od zaměstnavatelů. Ani jedna z částek není také zdůvodněna," uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Podle svazu by minimální mzda měla růst nejvýš o 700 korun. Zástupci výrobních družstev by nepřidávali nic. Stejný názor má hospodářská komora. Konfederace zaměstnavatelských svazů se kloní ke zvýšení o 500 korun. Zaměstnavatelé poukazují na to, že s minimální mzdou roste i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle složitosti vykonávané práce a podle odbornosti nárok. Pohubuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.

Podle odborů má Česko jednu z nejnižších minimálních mezd v Evropě, a česká částka je navíc také pod hranicí příjmové chudoby. "Česká ekonomika se přitom pyšní tím, jak je dobrá. Že je země budoucnosti. Ale zaplatit to mají zaměstnanci. Požadavek na 15.000 korun je z našeho pohledu jediný možný," uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Poukázal na to, že Polsko a Slovensko s méně výkonným hospodářstvím budou mít minimální mzdu vyšší.

Maláčová se zatím klonila ke střední verzi s navýšením o 1350 korun na 14.700 korun. Schillerová už dřív řekla, že zvýšení minimální mzdy by mělo držet krok s růstem ostatních mezd. Podle prognózy ministerstva financí by výdělky příští rok měly růst o 5,9 procenta. Ministerstvo práce v podkladech uvádí, že by se průměrná mzda měla zvednout v roce 2020 o 5,5 procenta.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je pátek 6. prosince 2019

Očekáváme v 15:00 5°C

Celá předpověď