Maláčová: Minimální mzda se od ledna zvýší o 1150 Kč na 13.350 Kč

foto Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Praha - Minimální mzda se od ledna v Česku zvýší o 1150 korun na 13.350 korun. Dohodli se na tom dnes zástupci koaličních stran ANO a ČSSD. O případném zvýšení životního minima budou dál jednat. Novinářům to po jednání tripartity a koaličních špiček řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle Hospodářské komory změna zatíží podnikatele vyššími náklady.

Minimální mzda naposledy rostla letos v lednu o 1200 korun na 12.200 korun. O zvýšení pro příští rok kabinet dosud nerozhodl. Nařízení by měl podle Maláčové schválit příští týden. Tripartita se na částce nedohodla. Odbory požadovaly 1500 korun. Podnikatelé by zvedli nejnižší výdělek o 800 korun. ANO chtělo přidat tisícikorunu. ČSSD nejdřív navrhovala 1500 korun, pak 1200 korun.

"Po hodinové diskusi se sociálními partnery jsme dospěli k tomu, že to je politické rozhodnutí. Poté jsme dojednávali tu konečnou částku. Nakonec jsme se dohodli, že příští týden přinesu nařízení vlády s navýšením o 1150 korun na 13.350 korun," řekla Maláčová. Podle ní je je to "poměrně slušná částka", která představuje kompromis.

Na částce se dnes dohodli šéfové vládních stran Andrej Babiš (ANO) a Jan Hamáček (ČSSD) s ministryněmi financí Alenou Schillerovou (ANO) a práce Maláčovou (ČSSD). Hledali kompromis mezi 1000 a 1200 korunami. Babiš na odpoledním jednání členů kabinetu se zaměstnavateli a odboráři navrhl zvýšení o 1100 korun.

Zaměstnavatelé s ohlášeným růstem minimální mzdy nesouhlasí. "Upozorňujeme, že to je po zrušení karenční lhůty další krok, který zatíží podnikatele vyššími náklady," uvedla Hospodářská komora s poukazem na nedávno ve Sněmovně schválené proplácení náhrady mzdy zaměstnancům i v prvních třech dnech nemoci. Komora je podle své tiskové zprávy znepokojena návrhy na změny zákoníku práce, třeba na zavedení povinného pátého týdne dovolené. Požaduje, aby se vláda zavázala, že do konce svého mandátu nepodpoří žádnou změnu zákoníku práce, k níž by neměla souhlas zaměstnavatelů.

S nejnižším výdělkem se zvedne také zaručená mzda, a to o 1150 až 2300 korun. Tento pojem zavedl v roce 2007 zákoník práce. Je to nejnižší výdělek, na který má člověk nárok podle složitosti vykonávané činnosti a odbornosti. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Od ledna by se měla pohybovat od 13.350 korun do 26.700 korun.

Zaměstnavatelům vadí, že musí přidávat i ve všech stupních zaručené mzdy. Stěžují si na vysoké výdaje. Jen u pracovníka s nejnižším výdělkem by původně navrhované zvýšení o 1500 korun vyšlo s odvody na 24.120 korun ročně, při přidání o 1150 korun to bude o něco méně. Podle ministerstva práce za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150.000 lidí.

Loni minimální mzda odpovídala podle ministerstva práce 37,3 procenta průměrného výdělku. Letos by se podíl mohl zvednout na 38,5 procenta. V minulém volebním období si koaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců předsevzala, že přiblíží nejnižší odměnu 40 procentům průměrné mzdy.

Maláčová v novele zákoníku práce teď navrhuje, aby se minimální mzda zvedala tak, aby odpovídala od ledna vždy polovině průměrné mzdy z předloňska. Podle dřívějšího návrhu bývalé šéfky resortu Jaroslavy Němcové (ANO) se měla minimální mzda stanovit jako 0,44násobek průměrné mzdy.

Minimální mzda v Česku je dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby. Ta byla loni pro samotného dospělého o 1555 korun vyšší než nejnižší čistý výdělek. Předloni rozdíl činil 1881 korun.

Tarify zaměstnanců ve veřejné sféře stoupnou

Vláda dnes potvrdila valorizaci platů ve veřejné sféře od 1. ledna schválením změn tarifů. Novináře o tom informovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Přidáno dostanou podle dohody mezi hnutím ANO, ČSSD a odbory z konce léta zaměstnanci ve veřejném sektoru nerovnoměrně podle profese, například pedagogové o deset procent, zaměstnanci ve zdravotnictví a sociálních službách o sedm procent.

Většině pracovníků veřejných služeb se zvednou platové tarify o pět procent, policistům a hasičům o dvě procenta. Zbývající peníze poputují do odměn a příplatků.

Celkem by se na platy mělo příští rok vydat podle informací ze září 282 miliard korun.

Nepedagogickým pracovníkům by suma na tarify a odměny měla vzrůst o deset procent, civilním zaměstnancům soudů o 13,9 procenta, pracovníkům státních zastupitelství o 15,9 procenta, v kultuře o 10,9 procenta, v úřadech práce o 10,5 procenta, v České správě sociálního zabezpečení o 9,6 procenta. Ostatní profese by měly dostat o 7,4 procenta prostředků víc a policisté a hasiči o osm procent. U ozbrojených složek se tarif zvedne o dvě procenta a zbytek se rozdělí do rizikových příplatků.

Ve veřejném sektoru pracovalo v prvním čtvrtletí podle údajů informačního systému o průměrném výdělku 682.500 lidí. Dostávají plat od státu, samospráv a ze zdravotního pojištění.

Průměrný výdělek ve veřejné sféře činil letos v prvním kvartále 32.725 korun. Meziročně se zvedl o 14,2 procenta. Polovina lidí vydělávala přes 30.623 korun. Příjmy řadových úředníků, soudních zapisovatelů či pracovníků v kultuře jsou ale mnohem nižší.

Zemědělský fond bude příští rok hospodařit s 39 miliardami Kč

Státní zemědělský intervenční fond bude mít příští rok příjmy 38,96 miliardy korun, meziročně tak stoupnou proti letošnímu rozpočtu o více než čtyři miliardy korun. Návrh, podle kterého přesto bude fondu chybět 410,5 milionu korun na investice, dnes schválila vláda. Vyplývá to z informací na internetových stránkách vlády.

Naprostou většinu příjmů fondu tvoří dotace z evropských fondů, v příštím roce by mělo jít o 31,4 miliardy korun. Státní rozpočet by měl dotovat fond, který následně přerozděluje peníze mezi zemědělce nebo potravináře, 7,5 miliardy korun. Na samotné zemědělské dotace půjde ze strany státu 5,7 miliardy korun.

"Skoro 14 miliard korun je určeno na opatření Programu rozvoje venkova. Přibližně 40 procent těchto finančních prostředků půjde na projektová opatření a 60 procent na neprojektová opatření," dodala dnes mluvčí SZIF Vladimíra Nováková.

Na přímých zemědělských platbách, jako je platba na plochu nebo pro začínající zemědělce, by měl fond v příštím roce přerozdělit 21,54 miliardy korun z rozpočtu EU. Na program Mléko do škol má jít 315,6 milionu korun, z toho 270 milionů korun ze státního rozpočtu. Na obdobný program ovoce a zelenina do škol se počítá se 321 miliony, z toho 220 milionů korun má jít také ze státního rozpočtu.

Na intervenční nákupy másla a sušeného odstředěného mléka a jejich skladování by se mělo vynaložit 85 milionů korun. Většinu částky si chce fond půjčit od ministerstva financí.

Na marketingovou činnost má jít 250 milionů korun, z toho 170 milionů korun na podporu kvalitních potravin, 50 milionů korun na podporu značky Regionální potravina a 30 milionů korun na podporu produktů ekologického zemědělství. Ministerstvo chce fondu dát 200 milionů korun, zbytek fond bude muset najít ve zbytku peněz z letošního roku.

Fond plánoval v příštím roce nové "stěžejní" projekty, píše se v dokumentu, který má ČTK k dispozici. Šlo například o technická opatření pro naplnění požadavků GDPR. "V případě, že dotace nebude navýšena, nebudou tyto projekty realizovány," uvádí materiál.

Podle něj nejsou pokryté ani 300milionové správní výdaje na provoz a chybí 50 milionů korun na marketingovou podporu kvalitních potravin. Peníze na ně by ale měl fond najít ve zbytcích letošního rozpočtu.

Fond plánuje mít v příštím roce stejně jako letos 1345 zaměstnanců, celkově by mělo jít na platy, odstupné a další platové finance 692,3 milionu korun.

Státní zemědělský intervenční fond je zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. Spravuje a kontroluje dotace z Evropského zemědělského záručního fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského rybářského fondu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

0°C

Dnes je pátek 14. prosince 2018

Očekáváme v 23:00 -1°C

Celá předpověď