Lukašenko vyměnil ministra vnitra, částečně uzavřel hranice země

foto Ilustrační foto - Běloruský prezident Alexandr Lukašenko při svém projevu v Minsku, 17. září 2020.

Minsk - Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který od zpochybňovaných prezidentských voleb z 9. srpna čelí masovým protestům, vyměnil ministra vnitra a jmenoval nové poradce, jimž svěřil dohled nad bezpečností v různých částech země. Nařídil rovněž částečně uzavřít pozemní hranice s Polskem, Lotyšskem, Litvou a Ukrajinou. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která podotkla, že poslední kroky jsou pokusem prezidenta upevnit svoji moc.

Polsko už oznámilo, že do Běloruska mohou na některých místech hranice překročit pouze Bělorusové nebo nákladní automobily. Podle šéfa litevské pohraniční stráže Rustamase Liubajevase nemohou od 15:00 SEČ projet vozy z Litvy do Běloruska a o pár hodin později se hranice uzavřely i pro automobily opouštějící Bělorusko. Změna podle něj nastala bez předchozího upozornění. Opoziční server Belorusskij partizan později napsal, že teprve k večeru pohraničníci začali do země pouštět vracející se Bělorusy.

Běloruský výbor pro kontrolu hranic uzavření zdůvodnil snahou zabránit šíření koronaviru, pandemii zmínil i Lukašenko. Agentura AP nicméně podotkla, že mezinárodní letiště v Minsku funguje normálně a hranice s Ruskem zůstávají otevřené. Lukašenko pohrozil uzavřením hranic už v minulosti, dosud se tak ale nestalo.

Dosavadního ministra vnitra Juryje Karajeva vystřídal Ivan Kurbakov, oznámila běloruská média. Kurbakov jako policejní náčelník v Minsku řídil zásahy proti demonstrantům. Agentura Reuters poznamenala, že Lukašenko jmenoval Karajeva a další dva vysoce postavené funkcionáře bezpečnostních složek svými poradci, kterým svěřil dohled nad bezpečností v různých částech země. Zodpovědní budou za Minsk, oblast Brestu, jenž leží u polských hranic, a za Grodno, které se nachází u hranic s Polskem a Litvou. Důraz na bezpečnost v regionech sousedících se státy NATO odpovídá opakovaným prohlášením Lukašenka, že Severoatlantická aliance a Západ podporují protesty v Bělorusku, píše Reuters.

Na všechny tři muže se vztahují sankce, které Evropská unie uvalila na osoby zodpovědné zadržování demonstrantů, jejich bití a mučení. Minsk mučení zatčených popírá. Kádrové změny podle opozičního serveru Belorusskij partizan naznačují, že Lukašenko se nechystá vést dialog s národem, ale chce protesty potlačit násilím.

Lukašenko dnes rovněž slíbil v případě potřeby povolat do ulic armádu i ozbrojit dobrovolníky z takzvaných lidových družin, které tvoří bývalí vojáci a příslušníci bezpečnostních složek. "Pokud budete potřebovat podporu ozbrojených sil, jak tomu bylo v létě, uděláme to. Je to v mé pravomoci. Výsadková úderná brigáda v Brestu je na to zaměřena ze zákona. A velká motostřelecká brigáda je rozmístěna v Grodnu. To je vaše opora," řekl podle serveru Tut.by prezident. Dodal, že pomoci mohou i takzvané létající oddíly bývalých vojáků z lidových družin, které je záhodno posílit a které by mohly být i vyzbrojeny.

Ministerstvo vnitra patří k tradičním oporám režimu. Lukašenko vládne bývalé sovětské republice už 26 let. Od srpnových voleb, jejichž výsledky opozice odmítá jako zfalšované a které neuznala ani Evropská unie, nicméně Lukašenko čelí bezprecedentním protestům. Ty už trvají skoro 12 týdnů. Demonstranti požadují Lukašenkovo odstoupení, propuštění všech politických vězňů a nové volby.

Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která po volbách odešla do litevského exilu, nejnovější kroky běloruského prezidenta označila za známku slabosti. "Zavření hranic i nová jmenování jsou signály oslabení jeho moci. Činí nekonzistentní rozhodnutí, protože panikaří," prohlásila dnes Cichanouská.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je pondělí 30. listopadu 2020

Očekáváme v 17:00 -1°C

Celá předpověď