Loňské srážky byly jako na houpačce, střídaly se extrémy

foto Z velké části suchá část koryta řeky Labe v Ústí nad Labem na snímku ze 4. května 2020. Pod železničním mostem je možné dojít dále než do poloviny koryta suchou nohou.

Brno - Počasí v loňském roce lze popsat jako střídání extrémů. Zatímco leden, březen, duben, červenec, listopad a prosinec patřily z hlediska srážek k sušším měsícům, únor, červen, srpen, září a říjen byly nadprůměrné. Normální byl pouze květen. Podle odborníků z projektu InterSucho srážková houpačka neuškodila krajině, avšak pro zemědělství znamenala řadu problémů. Celkový roční srážkový úhrn 761 milimetrů řadí rok 2020 mezi srážkově nadnormální, řekl ČTK Zdeněk Žalud, který v projektu zaštiťuje adaptaci na klimatickou změnu a sucho.

Nejen srážky loni převýšily normální stav, ale také průměrná teplota 9,1 stupně Celsia znační teplotní nadprůměr. "Z pohledu zemědělství se mimořádně teplý únor podepsal na absenci sněhové pokrývky, která je v jarním období ideální při postupném odtávání způsobujícím doplnění půdního profilu vodou. Teplotně nadnormální a srážkově extrémně chudý duben přispěl k poměrně dramatickému snížení půdní vlhkosti. Podepsalo se to v řadě případů na nevyrovnaném stavu porostů jařin a například v porostech cukrovky to bylo znatelné," uvedl Žalud.

Klíčovým měsícem byl studený květen, díky kterému poklesl výpar, a tak i normální květnové srážky napomohly na většině území republiky vylepšit vláhovou bilanci. "Rostliny získaly čas fotosyntézou vytvořit a nashromáždit asimiláty nutné pro generování pozdějšího výnosu. Na druhou stranu červnové extrémní úhrny srážek přinesly komplikace do sklizňových prací obilnin a dalších plodin s kratší vegetační dobou. A v podstatě podobné problémy přišly i v pozdějších velmi srážkově bohatých měsících, kdy vzhledem k extrémní vlhkosti půdy mnoho týdnů nešlo včas sklízet kukuřici či cukrovou řepu. Kromě toho bylo velmi obtížené zasít pro české zemědělce klíčové ozimé plodiny jako je řepka a pšenice," dodal odborník.

Rok 2020 přesto podle něj z pohledu rostlinné produkce nepatří k výslovně špatným rokům. Nepříznivý byl především pro zemědělce v severozápadních Čechách a Podkrkonoší.

Za ideální srážkový scénář Žalud označil dostatek srážek, který umožní růst a vývoj pěstovaných rostlin a zároveň neomezí zpracovávání půdy, setí, hnojení či sklizeň. Vzhledem k variabilitě pěstovaných druhů rostlin, jejich nároků a délce vegetačního období lze ale ideální srážkový rok očekávat jen výjimečně.

Letos v zimě po relativně dlouhé době kryje půdu vrstva sněhu, byť v nížinách je jen několik centimetrů, které tvoří izolaci před případným vymrzáním či promrznutím půdy a následným poškozením ozimých plodin. "K ideální sněhové pokrývce máme ještě daleko. Její výška by měla být v zemědělsky využívaných oblastech alespoň 30 centimetrů. Nejde jen o ochranu před nízkými teplotami, větrem či slunečním zářením, ale pokud sníh vydrží do začátku jara, jeho postupné odtávání doplní půdní profil vodou," zmínil Žalud.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je čtvrtek 23. září 2021

Očekáváme v 15:00 22°C

Celá předpověď