Loni vzrostl počet častých konzumentů alkoholu i průměrná roční spotřeba

foto Alkohol - ilustrační foto.

Praha - Loni se o 2,4 procentního bodu zvýšil počet lidí, kteří často pijí alkohol. Denně nebo obden loni pila pětina dotázaných. Výrazně také vzrostla odhadovaná průměrná roční spotřeba, loni činila osm litrů čistého alkoholu, při odečtení abstinentů dokonce 9,5 litru. To představuje nárůst o 0,3 a 0,7 litru. Spotřeba alkoholu na hlavu byla loni nejvyšší za poslední tři roky. Vyplývá to z národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu v ČR v roce 2020, jehož výsledky zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ).

SZÚ dělá výzkum každoročně, loni se ho zúčastnilo 1769 respondentů. Podle SZÚ se jednalo o reprezentativní vzorek populace ČR ve věku nad 15 let. Vlastní dotazování se uskutečnilo od poloviny listopadu do konce prosince loňského roku.

Zhruba pětina dotázaných (19,8 procenta) uvedla, že pije každý den nebo obden. To je o 2,4 procenta více než v roce 2019. Častěji to byli muži, časté pití výzkum zaznamenal u 29 procent z nich, u žen to bylo 11 procent. Polovina mužů a 28 procent žen konzumuje alkoholické nápoje alespoň jednou týdně.

"Frekvence pití alkoholu se od předchozích let lišila zejména v nárůstu výskytu velmi časté konzumace alkoholu (denně nebo téměř denně), a to jak u mužů, tak u žen," uvedli autoři výzkumu. "Lze s velkou mírou jistoty usuzovat, že zvýšená zdravotní, sociální a ekonomická rizika vyplývající z nadměrné konzumace alkoholu se týkají pětiny české dospělé populace," dodali.

Podle primáře adiktologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petra Popova je loňský nárůst alarmující zejména v kontextu nízké dostupnosti odborné péče v ČR. Špatně dostupná je především ambulantní péče a péče v oblasti detoxifikačních služeb, napsal ČTK Popov, který je také šéfem sekce pro alkohol a jiné toxikomanie v odborné psychiatrické společnosti. Čím větší je podíl nadměrně konzumujících ve společnosti, tím citelnější jsou zdravotní, ekonomické a sociální dopady alkoholu, napsal ČTK jeden z autorů výzkumu, Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). "Je nutné poukázat na skutečnost, že se dosud nepodařilo v české společnosti uvést do života účinnou strategii na snížení škod působených nadměrným pitím," uvedl Csémy. Česko je podle něj v posledních deseti až 15 letech z hlediska spotřeby alkoholu na obyvatele řazeno mezi země s vysokou spotřebou.

Nejrozšířenějším alkoholickým nápojem je v ČR pivo, 57 procent mužů ho pije alespoň jednou týdně nebo častěji. Celkově pivo pila týdně a častěji více než třetina (35,9 procenta) respondentů. Ženy preferují víno, týdně a častěji ho konzumovala necelá čtvrtina žen. Destiláty každý týden nebo častěji požívala asi šestina mužů a devět procent žen.

Výzkumníci na základě dat z dotazníkového šetření odhadují, že průměrně každý člověk loni zkonzumoval osm litrů čistého alkoholu, což je meziročně o 0,3 procenta více. Pokud by se nezahrnovali abstinenti, vychází to na 9,5 litru čistého alkoholu na osobu za rok. To je meziroční nárůst o 0,7 litru. Muži mají ve srovnání s ženami více než dvojnásobnou spotřebu, na jednoho muže loni připadlo asi 13 litrů čistého alkoholu, na ženu necelých šest. Spotřeba alkoholu na hlavu byla loni nejvyšší za poslední tři roky a celkově má podle autorů v tomto výzkumu od roku 2014 stoupající tendenci.

Podle odborníků může mít zvýšená spotřeba souvislost s epidemií covidu-19. "Osobně se domnívám, že zvýšená spotřeba alkoholu souvisí s restrikcemi na epidemii, resp., že jde o součást vyrovnávací strategie části populace na stres v době pandemie," napsal ČTK Csémy. Lidé se podle něj snažili vyrovnat například se strachem z nemoci, obavami ze ztráty práce, ekonomickou nejistotou nebo výrazným omezením sociálních kontaktů. Tuto domněnku podle Csémyho podporují i výsledky další studie odborníků z NÚDZ, kteří zjistili, že oproti období před epidemií v době epidemie statisticky významně vzrostlo procento lidí, kteří pravidelně nadužívají alkohol. Csémy ale zároveň poukazuje na to, že se současně o více než tři procentní body zvýšil počet dlouhodobě abstinujících.

Za rizikové pití se považuje denní příjem 40 až 60 gramů alkoholu pro muže, tedy asi tři piva či vína denně, a 20 až 40 gramů pro ženy, tedy dvě piva či vína. Za škodlivé pití odborníci označují průměrnou denní spotřeba více než 60 gramů u mužů a 40 gramů u žen. Rizikové pití uvedlo asi osm procent dotázaných, škodlivé asi devět procent.

Nadměrné dávky alkoholu každý týden či častěji užívá zhruba každý osmý (12,8 procenta), meziročně asi o tři procentní body méně. Podle pohlaví je to 19 procent mužů a sedm procent žen. Bez zahrnutí abstinentů zaznamenal výzkum časté nadměrné pití alkoholu u 15 procent dospělé populace, z toho u více než pětiny mužů a 8,4 procenta žen. Častá nadměrná konzumace alkoholických nápojů je podle odborníků ukazatelem problémů s alkoholem a je riziková především vzhledem k možným úrazům, dopravním nehodám či násilnému chování.

Za dlouhodobé či celoživotní abstinenty lze podle výzkumu označit asi šestinu respondentů (15,8 procenta). Jedná se o nejvyšší výskyt abstinujících v populaci od roku 2012.

Odborníci také upozorňují na souvislost mezi konzumací alkoholu a kouřením. Ve skupině lidí se škodlivou spotřebou alkoholu bylo 45,5 procenta kuřáků, zatímco mezi umírněnými konzumenty kouří jen asi 21 procent. Celkově v ČR loni podle dat SZÚ kouřilo klasické cigarety 23,1 procenta lidí starších 15 let, jejich počet dlouhodobě klesá. Stoupá ale počet uživatelů zahřívaných tabákových výrobků a mezi mladými lidmi také počet kuřáků elektronických cigaret.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

32°C

Dnes je neděle 20. června 2021

Očekáváme v 7:00 23°C

Celá předpověď