Brusel - Česká republika podporuje ambici Ukrajiny vstoupit do Severoatlantické aliance, pouze tento krok ale nevyřeší problémy země, která čelí ruské agresi. Po jednání ministrů zahraničí zemí NATO to dnes řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. V současnosti je podle něj potřeba řešit plány další podpory Ukrajiny a vstup do aliance je vzdálenějším tématem. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg prohlásil, že budoucnost Ukrajiny je v řadách NATO, země si ale musí nejprve vybojovat nezávislost ve válce. Zatímco některé alianční země chtějí Kyjev ujistit o perspektivě členství, další státy nechtějí otázku, která vyvolává ostrý nesouhlas Ruska, otevírat před ukončením války.
Po úterním přijetí Finska, které se stalo 31. členem aliance necelý rok od podání přihlášky, ukrajinský ministr Dmytro Kuleba v Bruselu mluvil o tom, že chce svou zemi rovněž vidět v řadách NATO. Ukrajina usiluje o přistoupení k vojenskému obrannému bloku již od ruské anexe Krymu v roce 2014. Stoltenberg dnes zopakoval, že aliance je otevřená vstupu, základní podmínkou je však úspěch Ukrajiny ve válce o vlastní suverenitu.
"Budoucnost Ukrajiny je v euroatlantické rodině," prohlásil šéf NATO. Ministři se podle něj shodli na tom, že aliance začne pracovat na plánu víceleté podpory Ukrajiny. V jeho rámci chtějí přizpůsobit ukrajinskou armádu aliančním standardům a nahradit její zastaralé vybavení ze sovětské éry moderní technikou. Cílem podle Stoltenberga je, aby po skončení války byla Ukrajina co nejvíce schopná vojenské součinnosti s aliancí.
"Určitě podporujeme ukrajinskou ambici stát se členem NATO. Ale není to věc, která by automaticky vyřešila problém Ukrajiny," řekl dnes v Bruselu novinářům Lipavský. Členské země by se podle něj v současnosti měly spíše věnovat zvyšování pomoci Kyjevu včetně peněz do fondu na vojenskou výstroj a další "nesmrtící" vybavení.
Politici některých zemí v Bruselu hovořili o tom, že NATO by mělo ujistit Kyjev o perspektivě vstupu. Například litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis bruselskému webu Politico řekl, že Ukrajinci "si zaslouží vědět, co si myslíme". Polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že na červencovém summitu NATO bude požadovat pro Ukrajinu další bezpečnostní záruky ze strany aliance. Řada zemí východního křídla NATO se nechce vzdát myšlenky na brzký vstup Ukrajiny po ukončení války. Podle Lipavského ale některé země prosazují pozvolnější přístup.
Zdrženlivé hlasy zněly v minulosti například z Německa či Francie, patrně nejhlasitějším odpůrcem členství Ukrajiny je však Maďarsko, které se vyslovilo i proti samotné účasti Kuleby na úterním zasedání. Vláda v Budapešti je jednou z mála západních vlád, která navzdory ruské agresi udržuje s Moskvou vazby. Budapešť obviňuje Kyjev z utiskování maďarské menšiny na Ukrajině a snaží se kvůli tomu blokovat snahy o sbližování Ukrajiny jak s NATO, tak s Evropskou unií.
Summit NATO by měl podpořit další zvýšení výdajů na obranu, řekl Stoltenberg
Členské země Severoatlantické aliance by se na červencovém summitu ve Vilniusu měly shodnout na možnostech dalšího zvýšení obranných výdajů. Po úterním a dnešním jednání ministrů zahraničí aliančních zemí to v Bruselu řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož by se současný cíl dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) měl stát minimálním prahem.
Ministři se podle něj shodují i na tom, že by se aliance po úterním rozšíření o Finsko měla co nejdříve rozrůst také o Švédsko. Kdy se tak stane, to záleží zejména na jednání Švédska s Tureckem, podle jehož ministra zahraničí musí Stockholm podniknout další kroky.
Řada aliančních států na přelomu století snižovala výdaje na obranu, v posledních letech však kvůli ruskému postupu vůči Ukrajině začaly vlády přidávat do armádních rozpočtů peníze. Jen necelá desítka z 31 zemí však v současnosti plní cíl dvou procent HDP, který si NATO stanovilo na summitu ve velšském Cardiffu už v roce 2014. Tehdy se členové aliance dohodli, že své výdaje odpovídajícím způsobem navýší do roku 2024.
"Abychom ochránili obyvatele ve stále nebezpečnějším světě, je zásadní investovat více do obrany. Očekávám, že na summitu ve Vilniusu spojenci schválí nový ambiciózní příslib obranných investic, kde se dvě procenta stanou prahem, ne stropem," prohlásil Stoltenberg.
Česko patří k zemím, které zatím dvou procent nedosahují. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského však česká vláda hodlá k této metě dospět v příštím roce. "Ta debata poběží, bude velmi živá. Za Česko se soustředíme na to, abychom dosáhli toho dvouprocentního prahu a pak se můžeme bavit o tom, jestli potřebujeme více či méně," řekl dnes novinářům Lipavský.
Ministři podle Stoltenberga na skončeném dvoudenním zasedání podpořili i co nejrychlejší dokončení přijímacího procesu Švédska. To požádalo o členství před necelým rokem spolu s Finskem v obavách z ruské rozpínavosti, švédské přistoupení však zatím neschválily Turecko a Maďarsko. Stockholm se tureckého souhlasu nedočkal kvůli dodatečným požadavkům Ankary ohledně švédského přístupu k údajným kurdským teroristům na švédském území.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu po dnešním jednání prohlásil, že Švédsko musí podniknout další kroky, aby Ankara jeho vstup schválila. Naproti tomu jeho švédský protějšek Tobias Billström v úterý uvedl, že jeho země již vyhověla požadavkům vyplývajícím z loňské původní dohody a nyní čeká, jak bude Turecko postupovat dále.
