Lídři EU mají dohodu za historickou, Orbán hlásí úspěch

foto Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci v Bruselu na závěr summitu EU k fondu rozpočtu, 21. července 2020.

Brusel - Dohodu na parametrech fondu obnovy po koronavirové krizi a budoucího sedmiletého rozpočtu EU, jíž lídři unie dosáhli až dnes po čtyřech dnech a nocích vyjednávání, označili za "historickou" francouzský prezident prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. Spokojen je s ní i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož tvrdý postoj někteří během jednání označovali za velkou překážku shody. Podle Rutteho vztahy Nizozemska s unijními partnery zůstávají silné i přes obtížná jednání na summitu.

"Jsme všichni profesionálové, sneseme pár úderů... Jsem spokojený s touto dohodou," citovala agentura Reuters dnešní vyjádření nizozemského premiéra. Toho některé státy EU během summitu vinily z neúspěšných jednání, protože Nizozemsko stálo v čele zemí, které prosazovaly šetrnější přístup kvůli obavám z velkého společného zadlužení EU.

Do ostrého sporu se dostal Rutte během jednacího maratonu s italským premiérem Giuseppem Contem, jehož země patří v této pandemii k nepostiženějším zemí. "Možná budeš ve své vlasti pár dnů hrdinou, ale po pár týdnech budeš před všemi evropskými občany tím, kdo je zodpovědný za to, že adekvátní a účinná evropská reakce je zablokovaná," vyčetl Conte Ruttemu na summitu jeho nezlomný postoj.

Conte dnes dohodu přivítal a označil ji za ambiciózní plán obnovy, který pomůže "silně a účinně" čelit krizi evropských ekonomik postižených pandemií covidu-19. Itálie a Španělsko budou jako nejzasaženější země výrazně největšími příjemci prostředků z fondu obnovy.

"Je to velká dohoda pro Evropu a pro Španělsko. Napsali jsme jednu z nejbrilantnějších kapitol evropské historie," komentoval dohodu ze summitu španělský premiér Pedro Sánchez. Označil ji za "Marshallův plán", který je i "silným vzkazem světu", že Evropa je připravena čelit výzvám.

Za "historickou" označili dohodu francouzský prezident Macron i německá kancléřka Merkelová. "Toto je důležitý signál vyslaný za hranice Evropy, že EU, i přes odlišné podmínky jednotlivých členských států, je schopná jednat," řekla Merkelová na společné tiskové konferenci s Macronem.

Orbán hlásí úspěch a popírá vazbu peněz z EU na právní stát 

Maďarsko a Polsko na summitu v Bruselu vyjednaly velkou sumu peněz a ubránily národní hrdost, když "zmařily pokusy" vázat čerpání z fondů Evropské unie na právní stát, uvedl maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury MTI na společné tiskové konferenci se svým polským protějškem po vrcholné schůzce. "Dokázali jsme uspět společně," prohlásil Mateusz Morawiecki, zdůrazňující podle polských médií miliardy eur, které si Polsko zajistilo. Ale podle předsedajícího summitu Charlese Michela představitelé unie poprvé rozhodli podmínit čerpání unijních peněz respektováním demokratických principů.

"Před jednáním a během něj tu byly pokusy nechci říci ponížit nás, ale přinejmenším nás poučovat o vládě práva," řekl podle agentury AFP Orbán. "Nejen že jsme dokázali vyjednat dostatek financí, ale ochránili jsme i čest našich zemí a dali jasně na srozuměnou, že není přijatelné,... aby kritizovali nás, bojovníky za svobodu, kteří toho hodně udělali proti komunistickému režimu ve jménu vlády práva. Nikdo nebude poučovat národy, kde se zrodilo hnutí Solidarita a revoluce z roku 1956," dodal maďarský premiér podle agentury MTI.

"Dokázali jsme uspět společně," prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki, který podle polských médií hovořil zejména o miliardách eur, které Polsku poputují ze schváleného fondu obnovy. Polsko má získat okolo 125 miliard eur v přímých dotacích a spolu s výhodnými půjčkami půjde o téměř 160 miliard eur. "To je částka, jaká nikdy nebyla," prohlásil Morawiecki. Podle televize TVN 24 také tvrdil, že v dosažené dohodě se tyto peníze "nespojují přímo s právním státem".

"Je to poprvé v dějinách EU, kdy je náš rozpočet spjat s klimatickými cíli a s respektováním právního státu," prohlásil naproti tomu po skončení summitu Michel a za pravdu mu dávají i oficiální závěry vrcholné schůzky. "Evropská rada zdůrazňuje důležitost respektování právního státu. Na tomto základě bude představen režim podmíněnosti pro ochranu rozpočtu... Evropská komise navrhne v případě nedodržení (pravidel) Evropské radě opatření, které bude schvalováno kvalifikovanou většinou," stojí v dokumentu odsouhlaseném všemi šéfy států a vlád EU.

Maďarsko a Polsko jsou již delší dobu v hledáčku Bruselu kvůli krokům, na základě nichž čelí podezření z podkopávání právního státu a porušování demokratických hodnot. Budapešť a Varšava kvůli tomu již čelí proceduře podle příslušného sedmého smluvního článku, jenž skýtá unii možnost potrestat členský stát, který nerespektuje společné hodnoty.

Přesný způsob, jak by se postupovalo v rozdělování peněz z fondu obnovy v případě, že některá ze zemí nebude principy právního státu dodržovat, má navrhnout Evropská komise a tento nástroj pak musí unijní státy jednomyslně schválit, napsala agentura Reuters. "Bez souhlasu Maďarska, bez souhlasu Polska, bez souhlasu visegrádské skupiny se tu nic nestane," řekl k tomu polský premiér Morawiecki. Server Onet.pl ale poznamenal, že tvrzení premiéra o potřebě jednomyslnosti opomíjí tu část dohody, která jasně hovoří o konečném rozhodování kvalifikovanou většinou.

Daniel Hegedus z německého think-tanku German Marshall Fund se domnívá, že situace je složitější. "(Na summitu) nebyl schválen konkrétní mechanismus podmíněnosti v souvislosti s vládou práva... ale tvrzení Orbána a Morawieckého, že zabránili vnést podmínku do rozpočtu, neodpovídá faktům," citovala jej agentura Reuters.

Navzdory tomu, že závěry summitu formulaci o spojení rozpočtu s plněním demokratických pravidel obsahují, si mnozí myslí, že západní politici nakonec před požadavky Polska a Maďarska kapitulovali. Podle německé místopředsedkyně Evropského parlamentu Katariny Barleyové jsou závěry příliš vágní a dají se interpretovat různě. Prý jde o "hezká slova, která však mnoho neznamenají".

"Menší země mají přirozeně právo prosazovat svoje zájmy. Neměli bychom se ale nechat vydírat někým, kdo využívá evropské peníze na úplně jiné účely, než pro jaké byly určeny, kupříkladu Viktorem Orbánem," citovala političku agentura DPA.

Takzvané šetrné státy jsou s dohodou o fondu obnovy spokojeny 

Šéfové takzvaných šetrných států - Rakouska, Švédska, Dánska a Nizozemska - vyjádřili dnes spokojenost s dohodou o fondu obnovy, které bylo v noci na dnešek dosaženo na mimořádném summitu EU. Informovala o tom agentura DPA a místní média.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz označil dohodu za "dobrý výsledek pro Evropskou unii i Rakousko". Zároveň ocenil své spojence ze Švédska, Dánska a Německa, kteří spolu s Rakouskem usilovali o to, aby fond obnovy ve výši 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) tvořily v co největší míře úvěry, nikoli granty. S těmito zeměmi chce Kurz i v budoucnu úzce spolupracovat.

Proti "šetrné čtyřce", k níž se na summitu připojilo také Finsko, stály koronavirem těžce postižené země Itálie a Španělsko, které jako největší příjemci z projednávaného balíku chtěly zachovat grantů co nejvíce. Objem přímých dotací byl nakonec na summitu snížen z původně navrhovaných 500 miliard na 390 miliard, na půjčky je připraveno 360 miliard. Tyto peníze zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur.

"Evropa čelí mnoha výzvám, které musíme řešit společně, a je důležité, že byl dojednán rozpočet... S fondem obnovy jsme lépe připraveni vypořádat se s koronavirovou krizí a jejími ekonomickými následky," uvedl v písemném prohlášení švédský premiér Stefan Löfven.

Navzdory složité výchozí pozici měly nakonec švédské požadavky přímý dopad. Slevy (pro přímé plátce do rozpočtu) jsou vyšší než kdy dřív a poprvé byla stanovena pravidla, která podmiňují čerpání unijních peněz respektováním demokratických principů. To je velká změna, dodal Löfven.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová po čtyřdenním maratonu jednání prohlásila, že je sice trochu unavená, z výsledku ale má radost. "Kromě toho, že ekonomický rámec je lépe vyvážený, podařilo se dosáhnout také úspěchů v oblasti klimatu a právního státu," řekla Frederiksenová novinářům.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je čtvrtek 13. srpna 2020

Očekáváme v 11:00 28°C

Celá předpověď