Lídři EU chtějí vyšší zaměstnanost a sociálně spravedlivou ekonomiku

foto Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na summitu EU v Portu, 7. května 2021.

Porto (Portugalsko)/Brusel - Debatu o tom, jak může Evropská unie lépe dbát na sociální otázky v době hospodářské krize vyvolané pandemií měli dnes na programu prezidenti a premiéři členských zemí evropského bloku. Během sociálního summitu v portugalském Portu rokovali o tématech jako je podpora zaměstnanosti, minimální mzda či platová rovnost mezi muži a ženami, na něž mají mnohdy rozdílné názory. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové musí země EU brát ohled na sociální otázky při rozdělování peněz z mimořádného fondu obnovy.

Fotogalerie

"Chceme se přiblížit k plné zaměstnanosti, chceme, aby více Evropanů mělo přístup k dovednostem, které potřebují. A chceme, aby všichni Evropané měli rovné příležitosti v ekonomice, která bude více digitální a udržitelná," prohlásila po jednání šéfka unijní exekutivy. Fond o celkovém objemu 750 miliard eur (19,5 bilionu korun) by podle ní měl přispět například k tomu, aby se země postaraly o lidi ohrožené ztrátou práce či chudobou. Důležité podle ní bude i podpořit rekvalifikace a tvorbu nových pracovních míst v rámci přechodu ke klimaticky šetrné a digitální ekonomice.

Komise stanovila několik orientačních cílů, k nimž se dnes přihlásili účastníci summitu, mezi nimiž byli vedle politiků zástupci zaměstnanců, firem či organizací. EU by měla podle nich usilovat o to, aby se zaměstnanost přiblížila 78 procentům místo přibližně 73 z předpandemického roku 2019. Počet lidí ohrožených chudobou či sociálním vyloučením by měl zároveň klesnout o 15 milionů, z toho o pět milionů mezi dětmi.

Představitelé členských zemí by podle představ portugalského předsednictví a šéfa Evropské rady Charlese Michela měli v návaznosti na debatu během sobotního druhého dne summitu podpořit společné prohlášení hovořící o aktivnější roli celé EU v sociálních otázkách. Cílem má být převedení do praxe takzvaného evropského pilíře sociálních práv. Soubor 20 principů, na nichž se lídři EU shodli při předchozím sociálním summitu před čtyřmi lety ve Švédsku, je zatím pouze na papíře a řada zemí se jím neřídí.

Státníci jsou však opatrní v podpoře konkrétních plánů a formulace v navrhovaném textu jsou tak spíše obecné. Země jsou názorově rozděleny například v pohledu na společné parametry minimální mzdy či na povinné kvóty pro zastoupení žen ve vedení velkých firem.

"Nemyslím si, že jeden systém může sedět všem," prohlásil například při příchodu na jednání maďarský premiér Viktor Orbán. Právě jeho země spolu s Polskem odmítla v chystaném společném prohlášení lídrů formulaci o "genderové rovnoprávnosti" v sociálních otázkách, která má podporu zvláště států západní a severní Evropy. Konzervativní vlády ve Varšavě a v Budapešti jsou s Bruselem v dlouhodobém sporu mimo jiné o roli rodiny a přístup k sexuálním menšinám. Orbán dnes novinářům řekl, že zmíněný výraz je "motivován ideologicky" a že je ochoten hovořit pouze o rovnoprávnosti mužů a žen.

O návrhu společného textu se zatím stále vyjednává a lídři by jej měli přijmout až v sobotu během druhého dne summitu. Jeho pracovní verze počítá s tím, že EU se místo ochrany pracovních míst před dopady pandemie zaměří na vytváření nových pracovních pozic. V hodnocení hospodářské a sociální vyspělosti by už neměl za jediné měřítko sloužit hrubý domácí produkt (HDP), říká rovněž navrhovaný text.

"Jsme všichni zajedno v tom, že potřebujeme důstojné mzdy a pracovní podmínky," prohlásil švédský premiér Stefan Löfven. Právě jeho země patří spolu s Dánskem k hlavním odpůrcům společných pravidel pro zavedení minimálních mezd, o nichž EU v současnosti vyjednává. Diplomaté očekávají, že podobná kontroverzní témata summit příliš kupředu neposune.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je pátek 18. června 2021

Očekáváme v 3:00 20°C

Celá předpověď