Terezín (Litoměřicko) - V Terezíně na Litoměřicku u příležitosti Dne holokaustu a hrdinství zaznělo dalších sto jmen obětí, které za druhé světové války zavraždili nacisté. Osudy Židů připomněli studenti, kteří zahráli příběhy čtyř rodin z Vysokého Mýta, jež prošly terezínským ghettem. Modlitbu za mrtvé přednesl vrchní zemský rabín Karol Sidon.
Fotogalerie
Vzpomínka na oběti holokaustu ve formě veřejného čtení jmen se konala letos potřiatřicáté, dva roky se jména četla pouze on-line. Ještě před epidemií covidu se jí účastnili přeživší, nyní jsou to jejich potomci. Akci pořádá Památník Terezín ve spolupráci s Federací židovských obcí v ČR a Terezínskou iniciativou. Terezínských obětí bylo tolik, že poslední jména zazní v roce 2340. Jména obětí holokaustu se četla i na dalších místech v České republice.
Památník chtěl v návaznosti na vystoupení gymnaziálních studentů vybrat k přečtení jména obětí právě z Vysokého Mýta. Podle dostupných informací nikdo z tohoto města nezahynul přímo v Terezíně. Na půdě Magdeburských kasáren, která funguje jako divadelní sál, tak zazněla jména lidí, kteří jeli s vysokomýtskými rodáky v transportu a v Terezíně zemřeli. Jako první jména četla Věra Dvořáková, dcera Jiřího Frischmana z Vysokého Mýta, který se dostal do Terezína a válku přežil. Občané Vysokého Mýta odjížděli z Pardubic transportem do Terezína na začátku prosince 1942.
"Byly to vzácné okamžiky, kdy tatínek vyprávěl o Terezínu a Osvětimi," řekla ČTK Dvořáková. Do někdejšího pevnostního města, které za druhé světové války sloužilo jako židovské ghetto, se její otec dostal ve dvaceti letech a působil jako vychovatel dětí. "Byl to jeden z kamínků k jeho přežití, " uvedla. "Je moc důležité si historii připomínat. Forma, jakou zvolili studenti, je jedinečná, vydá za hodiny občanské nauky a dějepisu. Nicméně se obávám, že ani opakované vzpomínání na hrůzy lidstvu nepomůže," uvedla Dvořáková.
Do Terezína zavlekli nacisté kolem 155.000 Židů. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35.000 lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.
Den holokaustu je stanoven na den, kdy začalo povstání ve varšavském ghettu v roce 1943. Připomíná šest milionů obětí holokaustu.
Dnes vzpomínáme na lidi, kteří náhle zmizeli, řekl ředitel terezínské iniciativy
Na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad se dnes navzdory chladnému větru a zatažené obloze shromáždily desítky až nižší stovky lidí, aby veřejně přečetly jména obětí nacistického holokaustu. K happeningu se připojili i zahraniční diplomaté, za českou stranu pak například místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN) nebo starosta Prahy 3 Michal Vronský (TOP 09). Akci od roku 2006 organizuje paměťová instituce Institut Terezínské iniciativy (ITI).
Veřejné čtení se letos konalo ve 24 českých městech k příležitosti Dne holokaustu a hrdinství (v hebrejštině Jom ha-šoa ve ha-gvura), který připomíná povstání ve varšavském ghettu 19. dubna 1943. Asi 60.000 židovských obyvatel se tehdy pokusilo vzdorovat deportacím do vyhlazovacích táborů. Po několika týdnech marného boje s organizovanými oddíly SS a německé policie jich asi 13.000 zahynulo a přeživší byli deportování do koncentračního tábora Treblinka.
"Otto Lang, narozen 1900, Terezín - Zamość, zavražděn", "Anna Čandová, narozena 1936, zavražděna 1942 v Letech u Písku", "Marie Freundová, narozena 1905, Terezín - Zamość, zavražděna", jsou některá ze jmen, která dnes na náměstí lidé přečetli. O krátký seznam k přečtení mohl požádat jakýkoliv kolemjdoucí a návštěvníci různých věků, od teenagerů po seniory, se tak k mikrofonu brzy řadili do dlouhé fronty.
Ze zahraničních zástupců jména obětí přečetli velvyslanci a velvyslankyně z Izraele, Německa, Irska, Slovenska a Norska. Ayesha Patricia Rekhiová, kanadská velvyslankyně v Praze, byla kromě izraelské diplomatky Anny Azariové jedinou zástupkyní mimoevropské země na shromáždění.
"Vzpomínat aktivně je naší odpovědností. Kanaďané sloužili a umírali v Evropě za druhé světové války, můj dědeček bojoval ve druhé světové válce. Hodnoty, které (napříč Atlantikem) sdílíme, jsou jasné. S velvyslankyní Azariovou jsem mluvila o důležitosti toho, aby 'už nikdy víc' skutečně znamenalo 'už nikdy víc'. I proto je vzpomínání tak důležité," řekla ČTK Rekhiová.
Kromě jmen lidí zavražděných kvůli jejich židovskému původu dnes zazněla i jména lidí romského etnika, kteří se stali za války obětí rasového pronásledování. Jejich jména přečetla Jana Kokyová, předsedkyně Výboru pro odškodnění romského holokaustu. ČTK posléze řekla, že s terezínským institutem šířeji nespolupracuje, ale "bojují společně za stejnou věc", a proto dnes přišla.
Ačkoliv povstání ve varšavském ghettu začalo 19. dubna 1943, bez jednoho dne před 80 lety, datum Dne holokaustu a hrdinství se řídí židovským lunárním kalendářem. Je tedy pohyblivé a letos připadá na dnešek, vysvětlil ředitel ITI Tomáš Kraus.
