Lidé protestovali proti reformě autorských práv na internetu

foto Desítky lidí se 23. března 2019 v Praze připojily k mezinárodnímu protestu proti chystané reformě Evropské unie o ochraně autorských práv na internetu. Směrnice, o které má Evropský parlament hlasovat příští týden, podle kritiků povede k cenzuře a omezení svobody internetu a poškodí menší média. Kritice čelí článek 11 směrnice, v důsledku kterého bude nutné platit autorské poplatky za sdílení obsahu, a článek 13, stanovující platformám typu Youtube povinnost kontrolovat, zda nahraný obsah neporušuje autorská práva. Protest v ČR organizuje Pirátská strana, kromě Prahy se koná v dalších deseti městech.

Praha - Desítky lidí se dnes v Praze připojily k mezinárodnímu protestu proti chystané reformě Evropské unie o ochraně autorských práv na internetu. Směrnice, o které má Evropský parlament hlasovat příští týden, podle kritiků povede k cenzuře a omezení svobody internetu a poškodí menší média. Kritice čelí článek 11 směrnice, v důsledku kterého bude nutné platit autorské poplatky za sdílení obsahu, a článek 13, stanovující platformám typu Youtube povinnost kontrolovat, zda nahraný obsah neporušuje autorská práva. Dnešní protest v ČR organizuje Pirátská strana, kromě Prahy se koná v dalších deseti městech. Protestovalo se i v dalších zemích.

Lídr Pirátů do europarlamentu Marcel Kolaja vyzval účastníky, aby v e-mailech europoslancům protestovali proti návrhu směrnice. Schválení podle něj ještě lze zabránit. "Přijdou další směrnice, které se budou snažit omezovat svobodu na internetu," upozornil a dodal, že Piráti se chtějí v EP zaměřit právě na tuto otázku. Do protestu se zapojila i česká Wikipedie, jejíž zástupci považují chystané změny za závažné, a ve čtvrtek proto na celý den encyklopedii poprvé vypnuli.

"Směrnici vytvořili evropští lidovci v zájmu velkých vydavatelství," uvedl poslanec a další pirátský kandidát do europarlamentu Mikuláš Peksa. Podle organizátorů jde o souboj lobby velkých firem jako Facebook a Google s velkými vydavatelskými domy; běžní uživatelé internetu zcela vypadli.

Směrnici připravují evropské instituce od roku 2016, vyjednávání o obsahu byla složitá a články 11 a 13 od počátku vzbuzovaly kontroverze. Podle Evropské komise mají nová pravidla posílit postavení majitelů autorských práv, hudebníků, herců či mediálních domů, vůči internetovým gigantům typu Google či Facebook. Ty teď vydělávají na poskytování a zprostředkování obsahu, za který nemusí platit žádné poplatky.

Článek 11 má majitelům práv zajistit podíl na zisku z využití jimi vlastněného obsahu na internetu. Podle směrnice tak v případě, že někdo například na sociální sítí nasdílí obsah chráněný copyrightem, bude muset provozovatel sítě majiteli práv uhradit poplatek. Facebook či Google by tak musely platit například za ukázky textu, fotografie a titulky, které se automaticky generují při vyhledávání nebo sdílení zpravodajských textů.

Článek 13 stanoví provozovatelům povinnost kontrolovat, zda obsah nahrávaný uživateli neporušuje autorská práva. To je s ohledem na množství nahrávaného obsahu technologicky náročné. Země včetně Česka žádaly výjimky pro malé firmy, pro které by postihy, s nimiž směrnice počítá, mohly být likvidační. Na základě kompromisu se tak pravidla 13. článku nemají vztahovat na společnosti mladší tří let s ročním obratem pod deset milionů eur (258 milionů Kč) a méně než pěti miliony uživatelů měsíčně.

Podle kritiků může vést článek 11 například k tomu, že Google nebude při vyhledávání zobrazovat s odkazem úryvky zpravodajských textů, za které by musel platit. I Facebook se podle nich může rozhodnout, že omezí možnost sdílení autorsky chráněného obsahu. Kritici tvrdí, že směrnice je psána vágně a bude výrazně záviset, jak ji země implementují do národních legislativ. Bude-li schválena, dostanou na to členské státy dva roky.

V Brně se na demonstraci na Náměstí Svobody sešla stovka účastníků. V Pardubicích se na náměstí Republiky sešlo asi 50 lidí, stejně jako v Českých Budějovicích a Jihlavě.

Protesty i v dalších zemích

Demonstrace se dnes uskutečnily v řadě evropských zemí. Za "záchranu internetu" vyšli především mladí lidé do ulic například v Rakousku, Polsku nebo Portugalsku. Zdaleka nejpočetnější protesty se ale odehrály v Německu, kde jen v Mnichově demonstrovalo podle policie 40.000 a podle organizátorů dokonce 50.000 lidí.

Podle agentury DPA začaly v Německu demonstrace již během dopoledne v Postupimi, Berlíně, Hannoveru, Rostocku, Kolíně nad Rýnem, Hamburku a dalších až 40 městech, která ohlásila zapojení do kampaně Zachraňte svůj internet. Spoluorganizátorem demonstrací byl stejnojmenný spolek.

Protestní akce byly očekávány například ve Francii, Nizozemsku, Rakousku, Dánsku, Polsku, Rumunsku, Řecku nebo také v Česku. Tam vyšly desítky lidí do ulic v Praze a další desítce měst, mimo jiné v Brně, Českých Budějovicích, Jihlavě nebo Pardubicích Pod protestní internetovou peticí se už sešlo přes pět milionů podpisů.

Podporu demonstrantům v Německu vyjádřili představitelé sociální demokracie (SPD), Zelených, svobodných demokratů (FDP) či strany Levice. "Filtr při načítání považujeme za špatnou věc," uvedla šéfka kandidátky SDP ve volbách do europarlamentu a ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová. Spolková vláda, jejíž je SPD členem, přitom na evropské úrovni novelu podpořila.

K reformě zákona o autorských právech vyzvalo v EU 260 nakladatelství, noviny, zpravodajské agentury, rádia, produkční firmy i mediální tvůrci. Požadovaly "spravedlivou účast na obchodu s obsahem, aby se tím zajistil bohatý a rozmanitý internet, v němž budou mít pevné místo informace a kultura".

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans tento záměr podpořil. Podle něj není spravedlivé, aby z duševního vlastnictví měla zisky například pouze společnost Google. "Proto se snažíme tuto věc regulovat evropskou legislativou. Musíme chránit umělkyně a umělce," řekl.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je pondělí 16. září 2019

Očekáváme v 11:00 18°C

Celá předpověď