Liberecký kraj a ekologové žádají vyšší pokuty za ilegální těžbu v dole Turów

foto Hnědouhelný důl Turów v Polsku v blízkosti Hrádku nad Nisou na Liberecku na snímku z 25. května 2021.

Liberec - Liberecký kraj žádá vyšší pokuty za ilegální těžbu uhlí v polském dole Turów u hranice s Českem a projednávání na plénu Evropského parlamentu. ČTK o tom dnes informovala mluvčí kraje Andrea Fulková. Podle vedení kraje se situace nezměnila, dopady činnosti polského dolu na české území jsou prokazatelné a dvouletá jednání s Polskem o dohodě, která bude dlouhodobě a účinně chránit české obyvatele a území před negativními vlivy těžby, jsou neúspěšná.

Petiční výbor Evropského parlamentu dnes znovu jednal o petici proti plánovanému rozšiřování dolu. "Petiční výbor jsem jménem Libereckého kraje požádal o apel na Soudní dvůr Evropské unie ve smyslu zvýšení finanční sankce, která by byla funkční a jejíž výše by konečně přiměla polskou stranu jednat. Účelem finančního postihu je vymoci předchozí nedodržené předběžné opatření a aktuální sankce v tomto selhává. A chtěli bychom, aby byla petice projednána na plénu Evropského parlamentu," řekl krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti), který se jednání zúčastnil online.

Petici za záchranu pitné vody v česko-polsko-německém pohraničí a proti plánovanému rozšíření dolu podepsalo přes 13.000 lidí nejen z Libereckého kraje. Podpisy pod ní jsou z celé České republiky, ale také z Německa a Polska. Při jednání petičního výboru ji podle Hrábka podpořili také europoslanci Martin Hojsík (Progresívne Slovensko) a Mikuláš Peksa (Piráti), a také Evropská komise, podle níž není možné uvolnit pro region kolem dolu Turów peníze z fondu spravedlivé transformace na odchod od uhlí.

Hnědouhelný důl Turów u hranice s Českem zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE chce důl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Rozšíření těžby loni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů. Obyvatelé z pohraničí se obávají hlavně ztráty pitné vody, ale také zvýšení hluku a prašnosti. Už dnes voda v oblasti mizí, což potvrzují měření České geologické služby.

Česko se kvůli těžbě obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie, který v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. Protože Varšava se odmítla podřídit a práce v dole dál běží, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,6 milionu korun) denně. Polská vláda odmítá přerušení těžby, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země, neplatí ani nařízené sankce. Negativní vlivy těžby na českém území Polsko dlouhodobě odmítá.

“Polsko stále ignoruje negativní dopady dolu Turów i rozhodnutí Soudního dvoru EU. Sankce vyměřené soudem již činí přes 900 milionů korun. Doufáme, že Petiční výbor Evropského parlamentu projedná petici znovu v blízké budoucnosti a vyzve Soudní dvůr Evropské unie k navýšení sankcí za nedodržování rozhodnutí soudu. Kauza Turów je podle nás už natolik důležitá pro celé fungování Evropské unie a jejích základních hodnot, že by se jí měl na svém zasedání věnovat celý Evropský parlament. Nová vláda by měla usilovat o to, aby se těžba omezila a nepřibližovala k českým hranicím, a urgentně požádat o zvýšení sankcí pro Polsko, které ignoruje rozhodnutí evropského soudu," řekla koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je neděle 23. ledna 2022

Očekáváme v 21:00 3°C

Celá předpověď