Lex Babiš platí beze změn, ÚS zamítl návrhy prezidenta i poslanců

foto Ústavní soud v Brně 18. února 2020 vyhlásil, jak rozhodl o návrzích na provedení škrtů v zákoně o střetu zájmů přezdívaném lex Babiš.Vpravo je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a vlevo soudce zpravodaj Jan Filip.

Brno - Zákon o střetu zájmů se nemění. Ústavní soud (ÚS) odmítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců převážně hnutí ANO na zrušení části zákona přezdívané lex Babiš. Členové vlády tak dál nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání ani vydávat periodický tisk. Firmy, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, se dál nesmí ucházet o veřejné zakázky. Opoziční strany rozhodnutí uvítaly, premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Zeman ho respektují s tím, že se podle nich nic nemění.

Fotogalerie

Podle většiny ústavních soudců zákon neodporuje ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. Zákon o střetu zájmů je dostatečně obecný, netýká se jen současného předsedy vlády a podobně jako Babiše limituje tisíce dalších veřejných funkcionářů, konstatoval soud.

Premiér verdikt Ústavního soudu respektuje, ale trvá na tom, že novela předpisu vznikla kvůli tomu, aby ho další politické strany "vyštvaly" z politiky. Řekl, že předpisu se plně podřídil, když svou firmu Agrofert převedl do svěřenských fondů. Babiš je přesvědčen, že rozhodnutí soudu nemůže mít vliv na to, jak problematiku jeho možného střetu zájmů posoudí auditoři Evropské komise.

Prezident ocenil, že Ústavní soud po dlouhém čekání rozhodl, verdikt respektuje. "Předseda vlády zákon naplňuje, nic se tedy nemění," sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zeman v návrhu na zrušení části zákona zdůrazňoval, že lidé mají mít rovný přístup k voleným funkcím, ovšem členové vlády si nyní v podstatě musí vybrat: politika, nebo podnikání.

Ústavní soud konstatoval, že ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek či omezováním konkurence. Volby v demokratickém právním státě mají být podle ústavních soudců řádně vedenou soutěží o důvěru voličů, nikoli o ovládnutí státu za účelem využití či dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů vítězem voleb. Stát není podnik, stojí výslovně v nálezu. Podle ÚS je povinností právního státu vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních zájmů.

Soudce zpravodaj Jan Filip zároveň řekl, že zákon byl přijat na "hranici akceptovatelného". Poukázal tak na způsob, jak se o novele chaoticky diskutovalo ve Sněmovně. Tři ze 14 ústavních soudců zůstali v menšině, navrhovali zrušit aspoň část zákona týkající se vlastnictví médií.

Novela zákona vstoupila v platnost v roce 2017 i přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta. Podpořily ji tehdejší vládní strany ČSSD a KDU-ČSL s většinou opozice. Zákon dopadl hlavně na tehdejšího ministra financí a nynějšího předsedu vlády Babiše, který poté vložil akcie svých firem do svěřenských fondů.

Návrh na zrušení série sporných ustanovení podali k ÚS před třemi lety Zeman a skupina poslanců, převážně z hnutí ANO. Soud obě řízení spojil do jednoho. Zeman délku řízení kritizoval. Prezidentův návrh z února 2017 označoval kritizovaná ustanovení zákona za nepřiměřená či neúčinná. Podle poslaneckého podnětu norma nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat. Poslanci kritizovali i údajně zmatečný legislativní proces. Sporná část zákona byla podle nich přijata jen kvůli Babišovi. Postrádá tedy podle nich všeobecnost, důležitý rys právního předpisu.

Vicepremiér a předseda vládní ČSSD Jan Hamáček soudí, že rozhodnutí Ústavního soudu neovlivní koaliční spolupráci ANO a ČSSD. Otázku možného střetu zájmů premiéra podle něj vyřeší až Soudní dvůr EU. Je podle něj dobře, že ÚS předpis zachoval, aby se nenarušila hranice mezi politikou a byznysem.

Předseda ODS Petr Fiala soudí, že Česko se může zbavit střetu zájmů premiéra Babiše jen tím, že bude poražen ve volbách. Piráti vyzvali české úřady k dodržování normy o střetu zájmů, podle Starostů a nezávislých (STAN) se potvrdilo, že nelze míchat politiku a byznys. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka si myslí, že politik by si měl vybrat mezi vysokou funkcí a podnikáním. "Nejtrapnější na tom je, že to vůbec bylo nutné psát do zákona. Až do příchodu Andreje Babiše respektovali všichni členové vlády nepsaný princip, že nemohou sami rozhodovat o dotacích a zakázkách pro sebe. Premiérovi je ale tahle samozřejmá zásada cizí," uvedl šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.

Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče, jehož strana Babišovu menšinovou vládu toleruje, nález ÚS ukázal, že u politiků má veřejný zájem přednost před zájmem osobním.

Otázkou, zda je Babiš dál ve střetu zájmů, se zabývají i orgány Evropské unie. Konečnou zprávu týkající se dotací ze strukturálních fondů vyplácených Agrofertu poslala Evropská komise českým úřadům koncem listopadu 2019. Podle auditu Babiš porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů, protože nadále Agrofert ovládá. Babiš střet zájmů odmítá a kritizuje to, že komise podle něj interpretuje české právo.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je sobota 28. března 2020

Očekáváme v 13:00 15°C

Celá předpověď