Letošní oslavy konce války v Česku ovlivnil konflikt na Ukrajině

foto Pietní akt k 77. výročí ukončení bojů 2. světové války v Evropě, 8. května 2022, Národní památník na Vítkově, Praha.

Praha - Česká republika si dnes připomněla 77 let od konce druhé světové války v Evropě a osvobození země sovětskou a americkou armádou. Letošní Den vítězství výrazně ovlivnilo dění na Ukrajině, která od konce února čelí ruské invazi. Politici proto kromě hrdinů a obětí největšího válečného konfliktu v dějinách vzpomínali i na ty, kteří nyní bojují a umírají na Ukrajině. Válka nedaleko českých hranic podle nich znovu připomněla, že svoboda ani mír nejsou samozřejmostí a je třeba za ně bojovat. Vzpomínkové akce se po dvou letech konaly bez covidových opatření, tedy bez omezení počtu účastníků i bez respirátorů.

Politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem, vojáci, veteráni či pamětníci se sešli dopoledne na tradiční pietním aktu u Národního památníku na pražském Vítkově. Premiér Petr Fiala (ODS) poté novinářům řekl, že si váží všech bojovníků, kteří pomohli zemi osvobodit od nacistických okupantů, v současné době je třeba myslet i na oběti války na Ukrajině. Současný konflikt připomíná, že svoboda a mír nejsou samozřejmostí. "U Kyjeva, Mariupolu, u Charkova, tam všude se bojuje i za naši svobodu a naši nezávislost," řekl Fiala na Vítkově. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) vrhá současná ruská agrese stín na osvobozující odkaz sovětské armády ve druhé světové válce. Odkazem dnešního dne je to, že je možné zvítězit nad jakýmkoliv diktátorem, uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Zeman u příležitosti dnešního státního svátku jmenoval 19 generálů, a to z řad armády, policie, hasičů, Vězeňské služby a zpravodajských služeb. Ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku, kterého už posedmé navrhla vláda, znovu nejmenoval.

Prezident Zeman, který se v minulosti netajil pozitivním vztahem k Rusku, poté spolu s dalšími ústavními činiteli, vojáky, představiteli Prahy a legionáři uctil na pražských Olšanských hřbitovech památku padlých ukrajinských vojáků Rudé armády a oběti Pražského povstání. V projevu vzpomněl na to, že v řadách Rudé armády bojovala i při osvobozování někdejšího Československa řada Ukrajinců a Česko jim nyní splácí dluh podporou bojující Ukrajině i přijetím uprchlíků před ruskou invazí. Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis v souvislosti se současným Ruskem prohlásil, že fašismus znovu propukl tam, odkud dříve nejhlasitěji zaznívala slova o antifašismu. Svět obdobně jako před druhou světovou válkou podle Perebyjnise zaspal, když se nechal vlákat do pasti energetické závislosti na Rusku. "Svět se chtěl vyhnout válce a znovu zvolil hanbu. A má, jako vždycky, hanbu i válku," řekl.

Vzpomínkové akce se konaly v řadě dalších měst po celé zemi. V Plzni vyvrcholily několikadenní Slavnosti svobody. Městem projel Konvoj svobody s 260 vojenskými historickými americkými vozy, v nichž jeli i váleční veteráni ve věku 97 a 98 let - tři američtí a dva belgičtí. Po uplynulých dvou letech pandemie koronaviru, kdy byl program zúžen hlavně na on-line přenosy, se slavnosti uskutečnily opět v plnohodnotné formě. Plzeňské oslavy navštívilo zhruba 60.000 lidí, z toho asi polovina přihlížela dnešnímu konvoji.

V Pardubicích se dnešní připomínka 77. výročí konce druhé světové války odehrála bez projevení úcty Rusku, respektive Sovětskému svazu a jeho Rudé armádě. Na Zborovském náměstí politici ve svých proslovech připomínali současnou ruskou invazi na Ukrajině.

V Letech na Písecku, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy, si lidé připomněli památku romských a židovských obětí nacismu. Pieta v tomto místě je i výzvou, aby se v budoucnu společnost chovala férově k jakýmkoli menšinám, uvedl šéf Senátu Miloš Vystrčil. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) označil vepřín, který stojí na místě tábora, za místo české hanby. Omluvil se za politiky různých stran, kteří dříve temný příběh Letů ignorovali či znevažovali. Demolice vepřína, který stát před čtyřmi lety vykoupil, by měla podle Muzea romské kultury začít letos v létě. Památník romského holokaustu by tam měl otevřít příští rok, pokud nenastanou komplikace.

Den, kdy nacistické Německo v roce 1945 kapitulovalo, slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek. Druhá světová válka se s více než 60 miliony obětí stala dosud největším válečným konfliktem. Češi bojovali proti nacistům na západní i na východní frontě a také v domácím odboji na území protektorátu okupovaném nacistickým Německem. Konec války obnovené Československo slavilo na straně vítězů nejen zásluhou politiků, kteří prosadili uznání exilové vlády a kontinuitu předválečné republiky, ale především díky desetitisícům dobrovolníků, kteří ze zapojili do bojů na straně protihitlerovské koalice.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je středa 6. července 2022

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď