Praha - Letošní duben byl v pražském Klementinu studenější, než bývá obvyklé v posledních třiceti letech. Průměrná měsíční teplota dosáhla 9,5 stupně Celsia, což je o dva stupně méně, než činí takzvaný normál z let 1991 až 2020. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) to dnes uvedl na svém webu. V historických tabulkách od roku 1775, kam klementinské záznamy sahají, se uplynulý měsíc zařadil zhruba do poloviny žebříčku. Loňský duben byl v průměru ještě o desetinu stupně chladnější, a předloňský dokonce téměř o stupeň studenější.
Duben 2023 se v Praze-Klementinu z dosavadních 249 dubnů od začátku měření zařadil jako 119. až 123. nejteplejší a jako 127.–131. nejchladnější.
Průměrná teplota letošního dubna je podle meteorologů těsně nad hodnotou takzvaného mediánu dubnových průměrných měsíčních teplot od roku 1775, který činí 9,4 stupně Celsia.
Nejstudenější duben zažili Pražané v roce 1839, a to s průměrnou teplotou 4,9 stupně Celsia. Druhý nejchladnější byl duben 1817 s průměrnou teplotou pět stupňů a třetí duben 1785 s průměrnou teplotou 5,4 stupně Celsia.
Naopak nejteplejší duben v posledních 248 letech naměřili meteorologové v centru města roku 1800. Průměrná měsíční teplota se tehdy dostala na 16,2 stupně. Druhý nejteplejší byl s průměrnou teplotou 15,6 stupně duben před pěti lety a třetí byl duben 2009 s průměrnou teplotou 15,1 stupně Celsia.
Nejteplejším dnem letošního čtvrtého kalendářního měsíce byl v Klementinu 22. duben s průměrem 15,8 stupně Celsia. Nejnižší průměrnou denní teplotu zaznamenali meteorologové 3. dubna, a to 2,7 stupně.
V Klementinu, které je v historickém centru Prahy, počasí sledují nepřetržitě od roku 1775. Ačkoliv měření na této stanici ovlivňuje řada faktorů, například umístění měřicích přístrojů v areálu Klementina nebo poloha v samém středu města, představují podle meteorologů pro moderní vědu ojedinělý a nesmírně cenný zdroj informací o stavu počasí a podnebí v novodobé historii.
Letošní duben byl čtvrtý nejteplejší v historii měření, uvedl Copernicus
Letošní duben byl celosvětově čtvrtý nejteplejší v historii měření. Oznámila to dnes ve své zprávě agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Nadprůměrné teploty zaznamenalo Portugalsko a Španělsko, kde byla naměřena dubnová teplotní maxima.
Mnohem tepleji, než jaký je průměr, bylo v dubnu také v některých částech Afriky, ve Střední Asii v okolí Kaspického moře, v jihovýchodní Asii a na severu Severní Ameriky. Naopak chladněji, než jaké jsou průměrné dubnové teploty, bylo v pásmu táhnoucím se od Spojeného království až po jihovýchodní Evropu. Nadprůměrně chladno bylo i na Aljašce, v Mongolsku, na Arabském poloostrově, v Indii a Austrálii.
"V dubnu panovaly ve Španělsku a Portugalsku mimořádně vysoké teploty, které byly doprovázeny extrémně suchým počasím. Kromě jihoevropské vlny veder byly nadprůměrné teploty pozorovány i nad rovníkovou částí východního Pacifiku, což je raným příznakem možného přechodu k podmínkám El Niňo, které často vedou k vyšším globálním teplotám," uvedla zástupkyně ředitele unijní služby Samantha Burgessová.
Pyrenejský poloostrov, oblast jižně od Alp a oblasti středomořské Francie v dubnu zaznamenaly mimořádně suché podmínky. Stejnou zkušenost měla i severozápadní Skandinávie, pobaltské země a velká část západního Ruska. Naopak nadprůměrně vlhko bylo v dubnu v rozsáhlé oblasti od západu na východ od Irska, Spojeného království a Francie přes střední Evropu až po Apeninský poloostrov, Balkán a Černé moře.
Služba, která využívá vysoký počet naměřených údajů ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě, také sdělila, rozloha mořského ledu minulý měsíc dosáhla třetí nejnižší dubnové hodnoty v souboru satelitních dat, a to 19 procent pod průměrem.
