Brusel - Lesní požáry, které letos v létě zuří v Evropě, sežehly druhou největší plochu v historii, přestože region je teprve v polovině své typické požární sezony. Uvádí to zpráva výzkumného střediska Evropské komise JRC.
Tucet evropských zemí letos postihly rozsáhlé požáry, které donutily tisíce lidí k evakuaci, poničily domy a zanechaly za sebou spálené plochy. Některé země včetně Itálie, Španělska a Francie stále čelí extrémnímu riziku dalších plamenů.
Lesní požáry letos spálily 600.731 hektarů půdy v zemích Evropské unie, tedy území, které je do rozlohy téměř tak velké jako celý kraj Vysočina. Podle údajů se jedná o druhou nejvyšší hodnotu od roku 2006, kdy se začaly vést záznamy. V roce 2017 shořelo 987.844 hektarů. V žádném jiném roce ale nebylo v Evropě do srpna zaznamenáno tak vysoké množství spálené půdy.
Typické období požárů ve Středomoří trvá od června do září.
Změna klimatu zhoršuje požáry tím, že zvyšuje horké a suché podmínky, které napomáhají jejich rychlejšímu šíření, delšímu hoření a intenzivnějšímu řádění. Horké počasí odčerpává vlhkost z vegetace a mění ji v suché palivo. Tento problém se v některých oblastech ještě zhoršuje kvůli snižujícímu se počtu pracovníků, kteří tuto vegetaci odstraňují.
Victor Resco de Dios, který vyučuje lesní inženýrství na španělské univerzitě v Lleidě, uvedl, že rozsáhlé požáry, které začátkem července postihly Francii a Portugalsko, byly "extrémně neobvyklé". Ukázaly podle něj, jak změna klimatu způsobuje, že požární sezona začíná dříve a trvá déle.
Údaje expertní komise EK zahrnují požáry o rozloze větší než 30 hektarů, takže pokud by byly zahrnuty i menší požáry, celkový počet spálených ploch by byl ještě vyšší.
Jihoevropské země, jako je Portugalsko a Řecko, se s požáry setkávají většinu léta, ale vyšší teploty posouvají riziko vážných požárů na sever. V letošní sezoně byly ohněm zasaženy i Německo, Slovinsko a Česká republika.
K omezení požárů mohou pomoci některá opatření, například zakládání řízených požárů, které napodobují živly nízké intenzity v přirozených ekosystémových cyklech.
Vědci se však shodují, že bez výrazného snížení emisí skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu, se vlny veder, požáry a další dopady na klima výrazně zhorší.
