Praha - Nemocnice kvůli odmítnutí přesčasů částí lékařů od prosince omezí provoz, odloží naplánované operace a vyšetření, zavřou některá lůžka či sály, výjimečně i celá oddělení. Akutní péče by podle zástupců nespokojených lékařů i nemocnic měla být zachovaná, může se na ni ale déle čekat. Fungování nemocnic od ledna zatím není jasné, podle lídra protestu viceprezidenta České lékařské komory (ČLK) Jana Přády lékaři nechtějí dál porušovat zákoník práce, který označuje práci přesčas jako něco výjimečného, co nelze naplánovat a stavět na tom provoz nemocnic.
Lékařů pracuje v nemocnicích podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zhruba 23.000. Do služeb odpoledne a v noci jich nastupují podle ČLK asi 13.000, z nich asi 6100 vypovědělo od prosince dobrovolnou práci přesčas. Podle zákoníku práce může zaměstnavatel nařídit svým zaměstnancům 150 hodin přesčasů ročně. Dobrovolně bylo možné od letošního října pracovat přesčasově maximálně 416 hodin za rok, od října až dvojnásobek, proti čemuž se lékaři svou akcí brání.
Sněmovna dnes začne projednávat návrh, aby se maximum vrátilo na původní hodnotu a umožnil se 24hodinový pobyt na pracovišti. Pokud se ho podaří schválit, měla by jít novela do Senátu 20. ledna. To ale znamená problém pro nemocnice, které podle ředitele té největší, Fakultní nemocnice v Motole, Miloslava Ludvíka nevědí, zda mají provoz naplánovat podle současně platné legislativy, nebo její očekávané změny. Směny přitom potřebují na leden rozepsat v polovině prosince.
Podle Přády se situace nevyřeší ani s novelou zákoníku práce, ani s novým rokem. "Jednou z hlavních myšlenek téhle celé akce je to, že my potřebujeme, aby se systém změnil a začal efektivně nakládat s přesčasovou politikou," řekl ve středu novinářům. V odůvodnění návrhu novely zákoníku práce se píše, že návrh sice umožní 24hodinový pobyt na pracovišti jako kombinaci směny a přesčasu, ale jen "ve výjimečných, nepředvídatelných a nahodilých situacích".
Podle Přády v lednu nebude podle zákona možné lékařům naplánovat přesčasy jako pravidelné služby, ať už ze 150 povinných hodin, či 416 dobrovolných. Již dříve uvedl, že podle výkladu zákoníku podle ČLK je možné pracovat přesčas maximálně osm hodin týdně. Tento výklad ale vedení nemocnic odmítají, některé se vyhýbají přesčasům zaváděním směnného provozu. To některých lékařům vadí, měli by méně peněz a na pracovišti byli častěji.
Přesčasy tvoří podle lékařů až polovinu jejich měsíčního výdělku, proto žádají kromě snížení počtu přesčasů také navýšení základní mzdy, aby se jejich platy a mzdy s menším množstvím přesčasů nesnížily. Spolu s odbory za ideální považují sjednotit odměňování ve státních nemocnicích a zařízeních jiných zřizovatelů. Chtějí také zvýšení základní mzdy na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. Podle dřívějšího vyjádření předsedy Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů Martina Engela by tak šlo podle délky praxe o 60.000 až 120.000 korun, tedy navýšení o 50 až 80 procent proti současnosti. To by podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) stálo desítky miliard korun navíc, nabídl meziroční růst maximálně o 8,6 miliardy.
Podle informačního systému o průměrném výdělku letos v prvním pololetí průměrná mzda lékařů specialistů ve veřejných a státních zařízeních činila 104.652 korun. Z toho 42 procent tvořily příplatky, náhrady a odměny, měsíčně odpracovali tito lékaři v průměru 20,4 hodiny přesčasů. V soukromých zařízeních byl průměrný výdělek 80.331 korun. Příplatky, odměny a náhrady činily 29 procent částky. Přesčasových hodin bylo 8,1 za měsíc. Lékaři ale namítají, že částka je až za dvojnásobek opracovaných hodin, než mají za měsíc běžní zaměstnanci.
Stejným způsobem přesčasová práce v nemocnicích fungovala desítky let, podle dřívějšího vyjádření vrchní ředitelky sekce legislativy z ministerstva práce Dany Roučkové zákoník práce nikdy, ani za socialismu, neumožňoval směny zdravotníků delší než 12 hodin. Stav vyhovoval zaměstnancům i nemocnicím a neměnil se. "Protože kdyby se to dodržovalo se současným personálem, tak se zdravotní péče zhroutí," uvedl v říjnu na dotaz ČTK děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Petr Widimský. Bylo by podle něj potřeba buď více lékařů, nebo omezení péče.
Omezení péče nastane ve většině nemocnic od 1. prosince, míra omezení ale bude různá podle toho, jak velký podíl lékařů nebude sloužit přesčas. Sníží se kapacity operačních sálů a počty lůžek na některých odděleních. V některých regionálních nemocnicích budou podle ČLK uzavřená celá oddělení, například ve Svitavách urologie, ORL a chirurgie. Většinově byla zrušená plánovaná vyšetření, kontroly v ambulancích nebo neakutní operace. Přáda ve středu nastávající provoz přirovnal k tomu, jak nemocnice fungovaly v době epidemie covidu-19.
