Lednové plénum EP: covid-19, portugalské předsednictví, důraznější Evropa

foto Závěrečné plenární zasedání EP v roce 2020: příjetí a podpis víceletého finančního rámce EU na léta 2021–2027

První plenární zasedání Evropského parlamentu v novém roce, které se bude opět konat v hybridní formě, má na programu poměrně obsáhlou agendu. Ve dnech 18. až 21. ledna proberou přítomní v bruselské centrále a diskutéři z kanceláří v členských zemích záležitosti od boje proti pandemii covid-19 a ekonomické obnovy přes portugalské předsednictví v Radě EU po posílení pravomocí EU v obchodních sporech či v tažení proti daňovým únikům.

Fotogalerie

V aktuálním dění kolem vakcinace proti novému typu koronaviru europoslanci s velkou pravděpodobností zopakují požadavek, aby byl proces očkování co nejjednodušší a transparentní. A to jak v otázce smluvního objednávání vakcín, tak jejich následné dostupnosti a distribuce. Tento apel má navázat na zveřejněnou a postupně doplňovanou strategii Evropské komise, s níž seznámila unijní exekutiva veřejnost loni v červnu. Poslanci EP se dlouhodobě netají tím, že jim vadí nízký stupeň osvěty, který vede k pocitům nejistoty a dezinformacím ohledně potřebnosti a účinnosti očkování. Debata na toto téma je v plánu na úterý 19. ledna.

K hospodářské obnově členských zemí by měl nově přispět tzv. Nástroj technické podpory (TSI), který budou europoslanci schvalovat. Tento instrument má pomoci státům EU, aby lépe dosáhly na prostředky vyčleněné do fondů určených na oživení a posílení odolnosti dotčených ekonomik. Rozpočet TSI počítá s 864,4 milionu eur, určených na politiky hospodářské, sociální a regionální soudržnosti, stejně jako na digitální transformaci, zelenou ekonomiku a boj proti změnám klimatu. Diskutovat se bude o této proceduře v pondělí.

Právě zahájené portugalské předsednictví v Radě EU, konkrétně jeho priority, budou námětem rozpravy mezi europoslanci a tamním ministerským předsedou Antóniem Costou.

Ten by měl vysvětlit hlavní body portugalského vedení a nastínit program předpokládaných akcí. Portugalsko klade důraz na sociální rozměr důsledků pandemie a chce dbát o další pokrok v ochraně planety a digitalizaci. Na květnovém sociálním summitu v Portu chce Lisabon oznámit výsledky snažení dosaženého v Evropském pilíři sociálních práv. Tato iniciativa, vytvořená v roce 2017, stanoví 20 klíčových principů, které mají zavést férové a funkční podmínky na unijním trhu práce. Portugalské předsednictví se bude projednávat ve středu.

Sociální a zaměstnanecké dopady koronavirové krize se dostanou do agendy ve stejný den ještě jednou, a sice v dotazech na Evropskou komisi, Radu EU a národní vlády. Europoslanci se hodlají ujistit, že se členské země budou soustředit na nápravná sociální opatření, která jim nabízí odsouhlasený Víceletý finanční rámec na léta 2021 až 2027 a fond Fond Recovery and resilience facility, zacílený na investice pro podniky.

Nová pravidla, jež mají posílit pozici Evropy v globálních obchodních sporech se zablokovaným dozorem WTO, proberou poslanci v pondělí. Hlasování se čeká další den. Výbor pro mezinárodní obchod EP se už dříve vyslovil pro to, aby EU směla tvrději hájit své obchodní zájmy proti těm, kdo je nelegálně podrývají. Výsledkem z pléna by měl být návrh politické dohody mezi EP a Radou EU, která by tato pravidla a dílčí postupy ukotvila.

Na komisaře Paola Gentiloniho, zodpovědného za hospodářské záležitosti, mají směřovat středeční otázky ohledně dalšího potírání daňových rájů. Tento proces má vyústit ve čtvrtek v přijetí rezoluce. EP soustavně tlačí na EU, aby byla v boji proti odlivu daní důraznější a dávala si ambicióznější cíle, a poukazuje na nedostatky v seznamech daňových hříšníků. Poslanci se rovněž zajímají o to, proč některé členské státy v tomto úsilí polevily a jaký postoj je v takových případech třeba zaujmout.

Europoslankyně – nestraník za hnutí ANO a členka skupiny Renew Europe Martina Dlabajová.„Na prvním letošním plenárním zasedání se určitě nudit nebudeme. Velkým tématem je transparentnost nákupu vakcín. Dále se těším na zajímavou debatu o budoucnosti vztahů mezi EU a USA, která se uskuteční v den, kdy prezident Joe Biden složí ústavní slib. Věřím, že Evropský parlament vyšle signál, že EU k tomuto dni vzhlíží s nadějí a vírou v lepší zítřky. A v neposlední řadě nás čekají hlasování o celé řadě legislativ, které budou zásadní pro co nejrychlejší obnovu unijní ekonomiky a společnosti po pandemii covid-19,” upřesňuje europoslankyně – nestraník za hnutí ANO a členka skupiny Renew Europe Martina Dlabajová.

Za významné považuje i hlasování o využívání umělé inteligence například ve veřejné správě, konkrétně ve zdravotnictví, nebo zprávu o Evropském roku kulturního dědictví. „Jako Evropský parlament znovu voláme po tom, aby víceletý rozpočet EU v dostatečné míře podporoval kulturní a kreativní průmysly v Evropě. To jsou sektory ekonomiky, které sčítají jedny z největších ztrát po zavedení opatření na zastavení šíření nemoci. Bez poskytnutí adekvátní pomoci riskujeme, že se nezvládnou znovu postavit na nohy,” uzavírá Martina Dlabajová.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je neděle 26. září 2021

Očekáváme v 7:00 11°C

Celá předpověď