Le Figaro: Někteří vědci vidí na pozadí vesmíru boží tvář

foto Pozorování vesmíru, observatoř, dalekohled - ilustrační foto.

Paříž - Můžeme vidět v hloubi vesmíru boží tvář? Někteří vědci již neváhají položit si tuto otázku, přesvědčivé odpovědi ale nenalézají. Voda na Marsu, která by v sobě mohla skrývat život, planety podobající se Zemi, teorie vysvětlující jakési regulační zařízení vesmíru... Věda neustále posunuje naše znalosti až k nejzazší hranici, až k poslední otázce: je toto všechno dílem jakéhosi velkého architekta?

Koncem července vyvolal objev jezera o průměru 20 kilometrů na ledové ploše jižního pólu Marsu mezi vědci velký zájem. "Tento typ životního prostředí není ideálním místem pro dovolenou, ale jde o místo, které se nejvíce podobá prostředí, kde by mohl existovat život," konstatuje italský astronom a hlavní autor objevu Roberto Orosei, jehož cituje francouzský deník Le Figaro.

Je sice nepravděpodobné, že bychom v příštích letech mohli chytat na Marsu kapry, ale existence jisté formy života na rudé planetě není tak docela absurdní. Tento objev doplňují další objevy. Objev exoplanet, tedy planet mimo naši sluneční soustavu, patří k nejvýznamnějším. Otřásá myšlenkou, že jedině Země má dobrý ekosystém k rozvoji inteligentního života.

Astronomové dnes vědí, že naše galaxie zahrnuje téměř 20 miliard planet typu Země. Hovoříme tady jen o Mléčné dráze, zatímco ve vesmíru existují miliardy galaxií! To mimochodem zpochybňuje staletou náboženskou víru, že člověk je středem vesmíru.

Mír mezi náboženstvím a vědou, kdy se jedno zabývá tím, proč člověk existuje, a druhé zase tím, jak se ve vesmíru objevil život, už neplatí. Existence - dnes pravděpodobnější než dříve - života mimo naši planetu není jedinou příčinou.

Ve své knize Průvodce neznámým vesmírem se fyzik Daniel Whiteson bavil tím, že vyjmenovával to, co věda nedokáže vysvětlit zákony současné fyziky. Dílo má 400 stran, což je důkazem, že seznam je dlouhý. Jednou z největších překážek k tomu, abychom dospěli k teorii všeho - tedy teoriím, které by do jediného konzistentního rámce zahrnuly zákony pro všechny základní interakce, a to na všech úrovních a škálách organizace hmoty - je nemožné spojení kvantové fyziky a teorie relativity, jejímž otcem je Albert Einstein, píše Whiteson. Je to totéž, jako kdybychom se pokoušeli sestavit puzzle ze dvou různých krabic.

Vědci - ať už jsou ateisté, nebo ne - již nezpochybňují nezbytnost narazit na předpoklad velkého architekta vesmíru.

Nikdo dnes nedokáže přesvědčivě vysvětlit první okamžiky velkého třesku, ve vesmíru se vše zdá být uspořádáno tak, aby mohl existovat život. Britský astronom Stephen Hawking vysvětloval, že pokud je čas dimenzí našeho vesmíru, logicky by nemělo existovat žádné "předtím". Klást si tuto otázku je podle něho stejně absurdní jako se ptát, kde je sever severního pólu. Zapomněl upřesnit, že fyzika dnes naráží na otázku: jak se něco může zrodit z ničeho? Či prozaičtěji: kdo uvedl hodiny do chodu? Tato otázka se stala v posledních 20 letech vysoce aktuální v laboratořích základního výzkumu.

Buddhistický astrofyzik Trinh Xuan Thuan soudil, že je nezpochybnitelné, že existovala prvotní příčina, která vytvořila všechny fyzikální zákony a počáteční podmínky našeho vesmíru.

Albert Einstein sdílel tuto myšlenku Boha jak prvotní příčiny věcí. Koncepce Boha, který by nebyl jakýmsi kutilem a vynálezcem vesmíru, ale syntézou všech zákonů, které ho utvářejí. Tato představa je elegantní a praktická. Naráží ale na stejný problém jako jiné teorie: jestliže zákony existovaly před vznikem vesmíru, jaký matematik je nadiktoval. To je vážná věc, kterou bychom mohli v nadcházející době zkoumat. Možná ještě několik století.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je středa 19. září 2018

Očekáváme v 19:00 24°C

Celá předpověď