Europoslanci diskutovali o dopadu ruské války na Ukrajině na Evropskou unii, vyzvali k revizi pravidel voleb do EP a diskutovali o tom, jak je unie připravená na kybernetické útoky.
Ve středu v debatě s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a francouzskou ministryní ministryní sociálních věcí Brigitte Klinkertovou europoslanci 
diskutovali o sociálních a ekonomických důsledcích ruské války na Ukrajině pro EU. Parlament vyzval k jednotné podpoře občanů EU a podniků postižených válkou, přičemž za klíčový prvek pro budoucí obnovu Ukrajiny označil vnitřní jednotu a solidaritu EU.
Europoslanci ocenili šestý balíček sankcí proti Rusku a balíček na obnovu Ukrajiny, které představila šéfka komise. Poslanci rovněž zdůraznili potřebu podpořit občany a podniky unie postižené válkou a vyzvali k jednotě členských států. Požadovali rovněž podporu pro země, které čelí největšímu náporu dopadů války, ať už v důsledku své závislosti na ruském plynu a ropě, nebo proto, že hostí velké množství ukrajinských uprchlíků.
Většina přítomných zdůraznila potřebu porazit ruského prezidenta Vladimíra Putina a uvedla, že nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je minimalizovat náklady, kterým čelí samotná EU. To by umožnilo zachovat jednotu mezi členskými státy, zmírnit dopady na domácnosti a podniky, a unie by mohla lépe pomoci Ukrajině při poválečné obnově. Poslanci zdůraznili tíživou situaci lidí v EU, kteří se musí rozhodovat mezi nákupem potravin a vytápěním svých domovů, a požádali komisi, aby zvážila případ od případu, zda je vhodné předkládat nové právní předpisy, jež by mohly zvýšit zátěž pro podniky, které se již nyní potýkají s problémy.
Ve čtvrtek europoslanci vyzvali EU, aby chránila ženy prchající z Ukrajiny před násilím a v samostatném usnesení požadovali, aby Rusko vrátilo ukradená letadla.
Konference o budoucnosti Evropy
Po roce svého fungování předloží v pondělí 9. května Konference o budoucnosti 
Evropy závěrečnou zprávu představující návrhy na budoucí směřování EU. Poslanci EP vyzvali ke svolání konventu, který by umožnil změnu smluv.
Italský premiér Mario Draghi v úterý během plenární rozpravy zdůraznil také potřebu reformy EU, aby byl zaručen udržitelný hospodářský růst a transformace. “Musíme občanům Evropy ukázat, že jsme schopni vést Evropu, založenou na jejích hodnotách, historii a úloze ve světě. Je třeba, abychom se posunuli nad princip jednomyslnosti a přijímali rozhodnutí na základě kvalifikované většiny,” uvedl Draghi.
Revize pravidel pro volby do EU
Ve stejný den přijal parlament návrh na změnu pravidel upravujících volby do EU. Změny by umožnily voličům nejen vybrat si svého kandidáta do Evropského parlamentu, ale také podpořit evropskou politickou stranu a kandidáta na předsedu Evropské komise. Parlament zahájil reformu volebního aktu: místo 27 samostatných voleb v každém členském státě by se měly konat jedny evropské volby podle jednotných pravidel.
Návrh nařízení byl přijat 323 hlasy (262 poslanců hlasovalo proti a 48 se zdrželo hlasování). Pro doprovodné usnesení hlasovalo 331 poslanců, 257 hlasovalo proti a 52 se zdrželo hlasování.
Podle nového systému by měl každý volič dva hlasy: jeden by dával stejně jako dosud kandidátům v národních volebních obvodech, druhý pak 28 kandidátům ucházejícím se o zvolení ve zvláštním celounijním volebním obvodu. Na kandidátních listinách v tomto novém celounijním obvodu by měly být vyváženým způsobem zastoupeny všechny členské státy. To by měl zajistit zvláštní postup pro jejich sestavování – jednotlivé státy budou rozděleny do tří skupin podle počtu obyvatel a kandidáti z těchto tří skupin budou na listině umístěni podle pevně daných pravidel. Kandidátní listiny v celounijním volebním obvodě by předkládaly takzvané „evropské volební subjekty“ – koalice národních politických stran, sdružení voličů nebo evropské politické strany.
Přijatý text obsahuje i další návrhy na posílení evropského charakteru voleb:
- Volby by se měly ve všech státech konat ve stejný den (9. května).
- Právo ucházet se o zvolení by měli mít všichni evropští občané starší 18 let.
- V národních volebních obvodech s více než 60 mandáty by měla platit uzavírací klauzule ve výši nejméně 3,5 % odevzdaných hlasů.
- Možnost volit musí mít všichni občané, tedy i zdravotně postižení, a musí existovat možnost korespondenčního hlasování.
- Na celounijních volebních listinách budou figurovat takzvaní „spitzenkandidáti“, tedy kandidáti na předsedu Evropské komise.
- Na volební proces a dodržování předpisů bude dohlížet nově vytvořený Evropský volební úřad.
Podle článku 223 Smlouvy o fungování EU je nyní na Radě EU, aby parlamentní návrh schválila jednomyslně. Návrh se poté vrátí do Parlamentu, kde o něm budou poslanci znovu hlasovat, a poté je předložen ke schválení všem členským státům, které postupují podle svých vlastních ústavních pravidel. Počítá se s tím, že jakmile Rada EU zaujme svůj postoj, budou mezi radou a parlamentem zahájena vyjednání o konečné podobě textu.
Jednotná nabíječka
Parlament ve středu přijal svůj postoj k novým pravidlům pro společnou nabíječku a je připraven zahájit jednání s vládami EU. Cílem nových pravidel je snížit množství elektronického odpadu schválením USB typu C jako nového standardu pro přenosná zařízení.
Zprávu k pozměněné směrnici o rádiových zařízeních přijal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů 20. dubna. Právě skončené plénum tento vyjednávací postoj potvrdilo. Parlament je nyní připraven zahájit jednání s členskými státy o konečné podobě právních předpisů.
Navrhovaná pravidla by zajistila, že spotřebitelé nebudou potřebovat novou nabíječku a kabel při každém nákupu nového zařízení a budou moci používat jednu nabíječku pro všechny své malé a středně velké elektronické přístroje. Mobilní telefony, tablety, digitální fotoaparáty, sluchátka nebo náhlavní soupravy, ruční videoherní konzole a přenosné reproduktory, které lze dobíjet pomocí kabelu, by musely být vybaveny portem USB typu C bez ohledu na výrobce. Výjimky by se vztahovaly pouze na zařízení, která jsou příliš malá na to, aby byla tímto portem vybavena, jako jsou chytré hodinky, zařízení pro osobní péči nebo sportovní zařízení.
Umělá inteligence
EU zaostává ve vývoji, výzkumu a investicích v oblasti umělé inteligence a musí zintenzivnit svou strategii, varuje závěrečná zpráva zvláštního výboru parlamentu pro umělou inteligenci v digitálním věku, která byla přijata v úterý. Unie musí stanovit globální standardy umělé inteligence a využívat svůj potenciál k řešení problémů v oblasti zdraví, životního prostředí a změny klimatu, uvádí zpráva. Navrhuje také konkrétní plán pro umělou inteligenci do roku 2030.
Připravenost EU na kybernetické útoky
Po stovkách kybernetických útoků od počátku ruské invaze zaměřených proti Ukrajině europoslanci v úterý diskutovali o stavu kybernetické obrany EU. Zdůraznili, že je třeba zvýšit její odolnost proti hybridní válce Kremlu.
Ohrožení bezpečnosti novinářů a svobody médií
V úterý, u příležitosti Světového dne svobody tisku, europoslanci diskutovali o hrozbách pro bezpečnost novinářů a svobodu médií. Parlament také oficiálně zahájil druhý ročník 
soutěže o Cenu Daphne Caruanové Galiziové za žurnalistiku. Cena bude každoročně udílena za vynikající žurnalistiku, která prosazuje nebo hájí základní zásady a hodnoty Evropské unie, jako je lidská důstojnost, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a lidská práva.
Prodloužení certifikátu EU COVID
Parlament ve čtvrtek podpořil jednoroční prodloužení certifikátu EU COVID do června 2023. Zároveň však žádá, že po šesti měsících bude prodloužení revidováno. Jednání s Radou EU o dohodě o prodloužení mohou začít okamžitě.
Cílem je zajistit, aby občané EU mohli využívat svého práva na volný pohyb bez ohledu na vývoj pandemie covid-19. Plenární zasedání schválilo zahájení jednání o prodloužení certifikátu pro občany EU 432 hlasy (130 poslanců bylo proti a 23 se zdrželo hlasování) a pro státní příslušníky třetích zemí 441 hlasy (132 poslanců bylo proti a 20 se zdrželo hlasování).
Spolu s prodloužením platnosti systému certifikátu do 30. června 2023 změny rovněž umožňují členským státům vydávat osvědčení o testech na základě nových typů testů na antigen.
Rozpočtové absolutorium
Parlament ve středu podepsal souhlas s plněním rozpočtu většiny orgánů EU za rok 2020, kromě agentury EU pro ochranu hranic Frontex, Evropského hospodářského a sociálního výboru a Rady EU. Absolutorium rozpočtu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž bylo pozastaveno do doby, než bude k dispozici úplná vyšetřovací zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Stejně jako již po více než celé předcházející desetiletí poslanci EP rovněž odložili udělení absolutoria radě, a to kvůli nespolupráci.
