Květnové plénum: covid-19, klima, studenti a digitalizace

foto Očkování proti koronaviru/covidu-19, plaketa. Ilustrační foto

Členové Evropského parlamentu dosáhli dohody s členskými státy o certifikátu EU pro covid. Má obnovit jednu ze základních svobod EU, jíž je volný osob v evropském prostoru. Europoslancí dále schválili Fond pro spravedlivou transformaci v hodnotě 17,5 miliardy eur, přijali nový program Erasmus+ a vyzvali větší podpoře digitálních inovací a umělé inteligence.

V hale O2 universum v Praze začalo 3. května 2021 fungovat velkokapacitní očkovací centrum. Parlament a Rada EU dosáhly prozatímní dohody o digitálním certifikátu EU pro covid. Jeho cílem je usnadnit volný pohyb v Evropě během pandemie. Měl by být dokladem toho, že jeho držitel je očkovaný proti koronaviru, v nedávné době absolvoval test, jehož výsledek je negativní, nebo onemocnění již prodělal. Parlament by měl dohodu formálně schválit na příštím červnovém plenárním zasedání.

"I když dohoda, jíž bylo dosaženo, nesplňuje všechny požadavky EP, určitě představuje výrazné zlepšení současné situace pro miliony občanů EU. Digitální certifikát EU pro covid obnoví volný pohyb v rámci EU, neboť členské státy začínají rušit omezení volného pohybu po Evropě. Tato dohoda je prvním krokem k návratu schengenského prostoru do normálu," prohlásil španělský předseda Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Juan Fernando López Aguilar (S&D), který je zpravodajem dané legislativy.

V hale O2 universum v Praze začalo 3. května 2021 fungovat velkokapacitní očkovací centrum. Na snímku jsou stříkačky s očkovací látkou v přípravně centra.V plenární rozpravě vyjádřili europoslanci odlišné názory na to, zda by EU měla podpořit vzdání se práv duševního vlastnictví pro vakcíny proti koronaviru. Někteří uvedli, že tento krok, pro který se nedávno vyslovily i USA, pomůže chudším zemím získat přístup k očkovacím látkám, zatímco jiní namítali, že neposkytne dostatečně rychlé řešení.

Ochrana klimatu

Parlament schválil Fond pro spravedlivou transformaci ve hodnotě 17,5 miliardy eur, který má regionům EU pomoci přizpůsobit se sociálně-ekonomickým dopadům zelené transformace.

Dva měsíce po skončení těžby jsou už všechny ukončené dobývací prostory v karvinských dolech ČSA a Darkov uzavřeny hrázemi odolnými proti výbuchu. Pracovníci už z nich také vyklidili všechny upotřebitelné dobývací technologie.“Výzkumný fond pro uhlí a ocel není z hlediska rozpočtu nijak obrovský, nicméně o to větší je v něm symbolika. Jsem rád, že se nám nakonec podařilo, i přes moderní vlnu odcházení od uhlí, uchránit i výzkum uhlí. Koksovatelné uhlí je strategickou surovinou a chemie uhlíku jako taková je základem oběhové ekonomiky. Do roku 2027 bude možné poskytovat roční příděl prostředků ve výši 111 milionů eur – část bude financovat kooperativní výzkum v uhelném a ocelářském průmyslu a část bude použita k financování přelomových technologií v oblasti výroby oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku. Tento fond se zaměřuje přímo na regiony, které již ukončily těžbu, nebo jsou v procesu uzavírání uhelných dolů, což se v Česku týká tří post-uhelných území, které jsou připraveny čerpat také z Fondu spravedlivé transformace,” uvedl europoslanec za ODS Evžen Tošenovský.

Jeho kolega Stanislav Polčák z TOP 09 považuje Fond pro spravedlivou transformaci za odpověď EU na ekologicky neudržitelné projekty v členských státech, jako je důl Turów. “Prodloužení provozu Turówa je protiprávní, což ostatně nově potvrdila i Evropská komise. Jeho negativní dopady na životy lidí a životní prostředí jsou navíc obrovské. Díky tomuto novému fondu se Polsko bude muset přestat ohánět argumentem nutnosti zachování pracovních míst v regionu. Nyní má k dispozici finance na rekvalifikaci a vytvoření nových pracovních míst,“ řekl Polčák.

Polská elektrárna Turów na snímku pořízeném 10. října 2019 v Uhelné u Hrádku nad Nisou na Liberecku.Česká republika by měla mít z fondu k dispozici téměř 40 miliard korun. „Je ale chybou, že se nepodařilo vyjednat možnost využít tyto peníze na investice do plynu nebo jádra, tedy oblastí s daleko nižšími dopady na životní prostředí, než je tomu u uhlí. Pro Česko jsou tyto energetické zdroje zásadní. Považuji to za selhání českého premiéra a vlády, protože nevyužili možnosti tyto pro nás klíčové prvky prosadit,“ připomněl europoslanec za ODS Alexandr Vondra.

Poslanci hlasovali také o návrhu Evropské komise o vodíkové strategii, která by mohla pomoci Evropě na cestě ke klimatické neutralitě. Uvedli, že pouze zelený vodík získaný z obnovitelných zdrojů může být dlouhodobě udržitelný, a požádali o jasné rozlišení mezi obnovitelným a nízkouhlíkovým vodíkem a o vyřazení vodíku založeného na fosilní bázi.

Kultura, mládež a vzdělávání

V úterý poslanci přijali nový Erasmus+, stěžejní program EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport, na období 2021–2027. Financování programu se téměř zdvojnásobí (čítá více než 28 miliard eur) ve srovnání s předchozími sedmi lety (kdy rozpočet dosahoval výše 14,7 miliardy eur). Parlament rovněž přijal program Evropského sboru solidarity na podporu dobrovolnictví mladých lidí v EU i mimo ni. Jeho cílem je zvýšit účast mladých lidí ze znevýhodněného prostředí.

Studenti na přednášce na vysoké škole -  ilustrační foto.„I přes koronavirovou krizi se nám v Evropském parlamentu podařilo prosadit rekordní navýšení rozpočtů na všechny tři programy unie v oblasti vzdělávání, kultury a dobrovolnictví. Mladí lidé a umělci a zaměstnanci v kreativních odvětvích byly jedni z nejvíce zasažených pandemií. EU jim navýšenými rozpočty může pomoci ven z krize. Podařilo se nám navíc snížit administrativu spojenou se zapojením do těchto programů a zajistit inkluzi pro všechny. Nyní je naší misí v parlamentu přimět komisi, aby programy co nejrychleji spustila v praxi,“ připomněla europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová.

Poslanci přijali rovněž program Kreativní Evropa, který zajišťuje dosud největší rozpočet pro kulturní a kreativní odvětví EU, tedy 2,5 miliardy eur na období 2021–2027. Zvláštní důraz bude unie klást hudební odvětví, aktivity s přidanou hodnotou EU, začlenění a rovnost pohlaví.

V související zprávě předložili poslanci návrhy na potlačení rozšiřujícího se fenoménu nelegálního přenosu živě vysílaných sportovních akcí. Požadují, aby byl nelegální obsah odstraněn nejpozději 30 minut po zahájení akce.

„Organizátoři sportovních akcí nemají v tuto chvíli na základě unijního práva možnost, jak chránit svá práva v případě, že jsou živé sportovní přenosy streamovány na nelegálních platformách. Proti nelegálním streamingům je přitom z povahy většiny živých sportovních přenosů, které jsou pro diváka zajímavé jen v reálném čase, nutné zasáhnout okamžitě. Výnosy ze sportu mají jít na sport, ne do kapes provozovatelů pirátských stránek,“ zdůraznil Jiří Pospíšil z TOP 09.

Digitální transformace a umělá inteligence

Škola, třída, studenti, žáci, tablet - ilustrační foto.V usnesení o digitální budoucnosti Evropy vyzval parlament k větší podpoře digitálních inovací a umělé inteligence (AI). V samostatné zprávě týkající se využívání umělé inteligence ve vzdělávání, kultuře a audiovizuálním odvětví požadoval, aby byly technologie spojené s AI navrženy tak, aby se předešlo genderové, sociální nebo kulturní zaujatosti a byla chráněna rozmanitost a diverzita.

“Evropský parlament promarnil příležitost učinit v digitální strategii Evropské komise smysluplné změny. Pro dlouhodobý a udržitelný rozvoj potřebujeme obnovit konkurenci na digitálních trzích. Svobodný software s otevřeným zdrojovým kódem umožňuje rychlejší růst inovací. Skutečně inovativní Evropu dokážeme vytvořit jenom tehdy, když budeme spolupracovat. Naším cílem nemůže být inovace pouze sama o sobě. Zpráva přijata parlamentem žádné z těchto bodů neadresuje smysluplně a je tak pro naši politickou skupinu velkým zklamáním,“ podotkl místopředseda EP Marcel Kolaja, zvolený za Piráty.

Počítač, notebook, IT, internet - ilustrační fotoPoslanci podpořili i nové evropské centrum a síť pro kybernetickou bezpečnost, díky nimž se bude moci Evropa lépe bránit kybernetickým hrozbám.

"Věřím, že EU by měla získat vedoucí postavení ve světě v oblasti důvěryhodných a bezpečných inovací orientovaných na člověka a kvalitu jeho života. Důvěryhodná AI v EU však nebude, pokud nebudou stanovena omezení pro způsoby využívání umělé inteligence a neakceptování využívání AI, které ze své podstaty oslabuje základní práva. Domnívám se, že je nutné, aby se v EU vyvíjely, zaváděly a používaly systémy umělé inteligence pouze tehdy, pokud dodržují etické zásady týkající se: respektování lidské autonomie, předcházení újmám, spravedlnosti a vysvětlitelnosti,” sdělila europoslankně Kateřina Konečná z KSČM.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

32°C

Dnes je pátek 18. června 2021

Očekáváme v 17:00 33°C

Celá předpověď