Křečovice (Benešovsko) - Křečovice na Benešovsku si dnes připomněly 40 let od premiéry komedie režiséra Jiřího Menzela Vesničko má středisková. Do obce, v níž kdysi snímek vznikl, zamířily davy filmových fanoušků. Zájem byl hlavně o besedu se scenáristou Zdeňkem Svěrákem, kameramanem Jaromírem Šofrem a herci, kteří ve filmu účinkovali. Svěrák připisuje úspěch snímku skvělému hereckému obsazení i tomu, že se v příběhu objevily věci ze života.
Fotogalerie
"Je to krásný pocit, když se podaří něco, co má jistou uměleckou hodnotu a přitom je to lidové. Tenhle film, bych řekl, že to má všechno," řekl Svěrák ČTK.
Komedie, v níž hráli maďarský herec János Bán, Marián Labuda či Rudolf Hrušínský, získala nominaci na Oscara v kategorii cizojazyčných filmů i zvláštní cenu poroty na filmovém festivalu v Montrealu. Proč padl při natáčení výběr na Křečovice, si už dnes Svěrák přesně nevybavuje. "U toho jsem nebyl, ale domnívám se, že to je proto, že blízko u Křečovic má chalupu kameraman Jaromír Šofr. Ale ruku do ohně za to nedám," uvedl Svěrák.
Podle místostarostky Moniky Pechačové (nez.) do obce neustále přijíždějí filmoví fanoušci a prohlížejí si natáčecí místa. "Lidé díky tomu Křečovice znají, ale že by z toho obec nějak těžila, to ne," podotkla Pechačová. Poukázala na to, že v Křečovicích chybí kavárna, vinárna či infocentrum. Obec zatím vyznačila filmová místa a do budoucna by chtěla pro návštěvníky vytvořit Otíkovu stezku podle hlavní postavy snímku.
Film podle Svěráka vznikl za kuriózních okolností. Při revizi archivu se zjistilo, že námět k filmu Na samotě u lesa mu byl proplacen omylem dvakrát. Z Barrandova tedy Svěrákovi navrhli, aby do druhého dne napsal pětistránkový námět na jiný venkovský film, který by se odložil mezi zamítnuté a proplacená částka by našla svůj cíl.
"Tak jsem to psal celou noc a využil jsem toho, že tam, kde mám chalupu, byl řidič, Rozkošný se jmenoval, a ten měl závozníka, který měl velké uši a byl trochu mentálně retardovaný. Tak jsem si říkal, to tam dám," zavzpomínal Svěrák. Druhý den si o tom vyprávěl s režisérem Menzelem a jeho námět zaujal. A tak začaly práce na filmu, který se měl původně jmenovat Plachťák podle neobvyklé vizáže hlavní postavy.
Kromě Svěráka a Šofra na natáčení zavzpomínali i herci Stanislav Aubrecht, Magda Šebestová Křížková, Klára Trojanová a Petr Brukner. Šebestová Křížková dala k dobru historku o tom, jak natáčení postelové scény se Svěrákem zkomplikovala její bolavá záda a Svěrákovo naražené žebro. Brukner si vybavil, jak v roli poťouchlého družstevníka zakusil tvrdou fyzickou práci, když při jedné scéně musel nosit krmivo z valníku do stodoly. "Jirka Menzel nás ten valník nechal skoro celý odnosit," postěžoval si.
Na programu oslav byla i hudební a divadelní vystoupení, publiku se představilo mimo jiné Strážovické divadlo Dressage se sérií nejznámějších scének z filmu. Podle představitele Pánka Lukáše Křišťana mělo představení premiéru při dubnovém zahájení sezony v RetroAutoMuzeu ve Strnadicích. Roli Otíka ztvárnil devětačtyřicetiletý člen souboru Petr Rákosník z nedalekých Hodětic, který si v devíti letech jako komparzista zahrál v Menzelově komedii. "Byl jsem v Křečovicích u babičky, dělali tu nábor, tak mě vzali. Celý den jsme měli pouť zadarmo, jen nás nenechali střílet vzduchovkou na střelnici, to nás jako kluky štvalo. Myslím, že jsem za to dostal 110 nebo 180 korun a v té době táta bral v družstvu 1600 až 1700 korun za celý měsíc. A já byl ještě celý den zadarmo na pouti," zavzpomínal na natáčení. Přestože se jmenuje stejně jako hlavní hrdina filmu a v okolí Křečovic je podle něj příjmení Rákosník časté, Svěrák se jím neinspiroval a jde o náhodu. "To jsem jen tak vylovil z telefonního seznamu nebo já nevím kde," řekl Svěrák ČTK.
