Krajané v Srbsku jsou na své kořeny hrdí, dodržují lidové zvyky

foto Zapálená slaměná figurína Morany.

Bělehrad - Fotbalový krajanský turnaj, hudební festivaly či dodržování tradičních lidových zvyků pomáhá české krajanské komunitě v Srbsku udržovat si své české kořeny. Pomáhá jim v tom i učitel češtiny, kterého do srbské části Banátu vyslaly české úřady. Češtinu se k němu chodí učit malé děti, ale i třeba osmdesátiletý pán. ČTK a televizi Nova to v Bělehradě řekl učitel Stanislav Havel.

Češtinu krajany učí už třetí rok. Do Srbska se dostal poté, co vyhrál výběrové řízení pořádané Domem zahraniční spolupráce, což je příspěvková organizace českého ministerstva školství. Stejně jako do srbského Banátu posílá české učitele i k dalším českým komunitám po celém světě včetně Rumunska, jižní Ameriky nebo USA.

K české národnosti v Srbsku se hlásí asi 2000 lidí. I když jsou na své české kořeny velmi hrdí, většina z nich mluví jen srbsky a podle Havla pouze nejstarší generace ještě doma používá češtinu. Do jeho hodin češtiny ale dochází asi 100 lidí, z toho 60 dětí. Věkový rozptyl je od pěti do 80 let.

Poslední rok se podle Havla hlásí do výuky i lidé, kteří chtějí odejít do České republiky za prací. Naučit se tak chtějí věty, které by mohli v zaměstnání použít, například "nemohu přijít do práce, protože mám horečku". České úřady umožňují lidem ze Srbska a Černé hory získat ročně v Česku až 3000 zaměstnaneckých karet. Například pro středně a nízko kvalifikované pracovníky byl vypsán takzvaný Režim Srbsko, do kterého se během roku do začátku září zařadilo 1650 srbských občanů, sdělilo ČTK ministerstvo vnitra.

Vypsaný program se týká všech občanů Srbska. Čeští krajané ale podle místopředsedy České národní rady Štefana Klepáčka odchází za prací do České republiky dlouhodobě, místní komunita tak slábne. Důvodem jsou podle něj nižší platy v Srbsku.

Klepáček se o českou krajanskou komunitu v Srbsku stará dlouhodobě, zakládal české besedy i další instituce. ČTK řekl, že když s prací začal, neuměl česky, za což se velmi styděl. Ambasádu proto požádal, aby zajistila českého učitele. Česky se tak naučil on i mnoho dalších členů komunity. "Jsem velmi spokojen, kolik máme žáků. Ale nejenom Češi, i Srbové mají zájem," poznamenal. "Co je pro mě nejkrásnější? Když slyším školní zvonek, který oznamuje, že začíná výuka češtiny," dodal.

Český učitel v srbském Banátu má podle Havla na starosti i pomoc s pořádáním kulturních a společenských akcí. Krajané podle něj velmi dbají na tradice, nepřetržitě tak od svého příchodu do Banátu v 19. století třeba slaví masopust, pálí čarodějnice nebo vynáší Moranu. Pořádají ale také například fotbalový krajanský turnaj nebo dva hudební festivaly, z nichž jeden spolupracuje se známým hudebním festivalem Banát, který se každoročně za účasti českých hudebníků koná v rumunském Banátu v Eibentálu.

Krajané jsou podle Havla na své češství velmi hrdí. "Když je někdo Čech, tak to pro ně hodně znamená," podotkl. Oblíbení jsou i u Srbů. "Soused vám i řekne, že je rád, že jste Čech. Kdybyste ale byl součástí nějaké jiné menšiny, tak to už by byl problém," dodal.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

8°C

Dnes je sobota 7. prosince 2019

Očekáváme v 5:00 6°C

Celá předpověď