Kouření z pohledu neurologa

foto Kouření, cigareta - ilustrační foto

Praha - Přestože o škodlivosti kouření už bylo zveřejněno více než mnoho informací, neznamená to, že už není třeba přicházet s argumenty proti tomuto stále ještě velmi rozšířenému zlozvyku. Každý kuřák nepochybně ví, že si poškozuje zdraví, a je obecně známo, že kouření má devastační vliv především na dýchací a cévní aparát a způsobuje rakovinu plic, srdeční infarkt a řadu dalších zdravotních komplikací. Lidem je ale třeba neustále zdůrazňovat, že ta řada je opravdu velmi dlouhá.

Snad ani neexistuje lékařský obor, v němž by bylo možné odhlédnout od kouření jako rizikového faktoru pro rozvoj některého z vážných onemocnění. Podívejme se tentokrát na problém z pohledu neurologa.

„S kouřením se potýkáme u našich nemocných denně. Někteří, ti rozumnější, nepotřebují po první mozkové příhodě další varování a přestanou kouřit ihned. Řada nemocných ale kouřit nepřestane, což nás lékaře staví do složité situace. Jaký smysl má léčit nemocného a podávat mu někdy velmi nákladné léky na snížení krevní srážlivost k prevenci recidivy příhody, když se sám exponuje velmi závažnému riziku? říká Miroslav Kalina, primář Neurologického oddělení a přednosta Komplexního cerebrovaskulárního centra Nemocnice Na Homolce.

Závislost na nikotinu

Mladí lidé bohužel začínají s kouřením ve věku, kdy ještě nemají dost znalostí a zkušeností, které by je od prvních experimentů s cigaretami odradily. Zkušenost jim nepředáme, ta je jak známo nepřenositelná, co jim ale můžeme poskytnout, je alespoň základní informace o podstatě vzniku závislosti:

„Tělo, konkrétně nervový systém, má vlastní nikotinové receptory mnoha typů, které jsou principiálně excitační (budivé), tedy vedou ke vzniku vzruchu v místě nervových nebo nervosvalových spojení. Receptory jsou v oblasti nervosvalového spojení, kde pomáhají přenášet vzruchy z nervu na sval, dále se uplatňují v uzlinách autonomního nervového systému (mohou urychlit například pohyby střev) a řada typů je v mozku, kde jejich vazba s nikotinem má vesměs stimulační a mírný euforizující účinek. To je důvodem vzniku závislosti a nepříjemných abstinenčních příznaků,“ vysvětluje Kalina. Kouřením se totiž počet nikotinových receptorů zvyšuje, takže k vyvolání příjemného, euforického pocitu je třeba stále více nikotinu. Kuřák pak kouří hlavně proto, aby se necítil hůře.

Mozková mrtvice

Mnohem škodlivější než nikotin jsou produkty hoření tabáku a dalších cigaretových komponent. Ty jsou hlavním nositelem cévních změn, které jsou většinou nevratné. Ucpaná tepna pak bývá příčinou infarktu neboli odumření tkáně po náhlém přerušení přívodu krve. Laik si slovo infarkt většinou spojuje se srdcem, ale jde o termín, který se zrovna tak vztahuje například na plíce nebo mozek.

„Kouření je velmi významným rizikovým faktorem pro vznik všech typů cévních mozkových příhod. Stejně jako tomu bývá například u dolních končetin, dochází také u přívodných mozkových a vlastních mozkových tepen k zužování a uzávěrům. Zúžení nebo uzávěr krkavic vede k cévní příhodě v příslušném povodí,“ říká Kalina.

Kuřáci jsou k mrtvici náchylní, a proto by měli věnovat pozornost různým varovným signálům. „Prvním nenápadným příznakem může být přechodná, třeba jen desítky sekund trvající porucha vidění na jedno oko – tomu se říká amaurosis fugax nebo tranzitorní retinální deficit (přechodná slepota). Tento příznak je pro zúžení krkavice typický a včasná operace nebo protisrážlivé léky mohou hrozící cévní příhodě zabránit. Podobně přechodná porucha řeči, hybnosti nebo citlivosti na polovině těla může signalizovat nebezpečí. V každém případě jsou uvedené příznaky důvodem k okamžité návštěvě lékaře,“ varuje Kalina.

Nitrolební žilní trombóza

Velmi silným rizikovým faktorem je kouření u mladých lidí ve věku mezi 15 a 45 lety, kteří mají vrozené zvýšení krevní srážlivosti. „Jedná se o tzv. trombofilní poruchu, nejčastěji Leidenskou mutaci. Kombinace této poruchy, hormonální antikoncepce, kouření a obezity zvyšuje pravděpodobnost vzniku cévní mozkové příhody zhruba 3000krát!“ upozorňuje Kalina „V této věkové skupině je častý velmi specifický typ příhody, kdy se žilní systém odvádějící krev z mozku uzavře krevní sraženinou – jde o intrakraniální (nitrolební) žilní trombózu. Výsledkem je nedokrevnost a otok mozku a z toho plynoucí nitrolební hypertenze, která za určitých okolností může vést k oslepnutí.“

Podle Kaliny je u mladých lidí bez trombofilní poruchy tento typ příhody velmi vzácný. Poruchu lze odhalit vyšetřením trombofilních markerů – jde o soubor genetických a biochemických testů. V některých zemích jsou tyto testy hrazeny ze zdravotního pojištění před nasazením hormonální antikoncepce. Pokud testy ukáží, že vyšetřovaná žena má dispozici k vyšší srážlivosti, volí se jiná antikoncepční metoda.

Migréna

Dalším neurologickým zdravotním problémem, u nějž kouření hraje významnou roli, jsou bolesti hlavy. „Nejde o známý fenomén ‚po tahu‘, kde jde o kombinaci více toxických a režimových faktorů, ale o specifický vliv kouření samého. Kouření může provokovat různé typy bolestí hlavy, ale nejčastěji se uplatňuje při provokaci migrenózních záchvatů, jejichž frekvence se při abstinenci může výrazně snížit. Migrénou trpí daleko častěji ženy a uplatňují se při ní hormonální a dědičné vlivy,“ uzavírá téma primář Kalina.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je pátek 7. května 2021

Očekáváme v 11:00 11°C

Celá předpověď