Debata typu Konference o budoucnosti Evropy je projektem, který má asi největší rozsah v historii Evropské unie. Je zvykem, že Evropská komise své návrhy konzultuje, ale tady je to o něčem jiném: jde o návrhy občanů, na něž by se měla posléze “napasovat” legislativa. Pokud by se měla naplnit očekávání, mohly by nastat velké změny, říká europoslankyně za Piráty a členka pléna konference Markéta Gregorová.
Za důležitý rozdíl mezi předešlými pokusy zapojit do diskuse o EU obyvatele členských států považuje Markéta Gregorová současnou “otevřenost”. “Oproti minulým letům má skoro každý přístup k internetu, navíc digitální platforma Konference o budoucnosti Evropy (www.futureu.europa.eu), kde se mohou lidé hlásit se svými názory, je multijazyčná,” připomíná europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová.
Ideální varianta by byla podle ní ta, aby se zapojilo co nejvíce občanů z co nejvíce zemí, aby byl “získaný vzorek” opravdu reprezentativní. “Aby to nebylo, jak říkají někteří kritici, že se dalo dohromady několik eurofederalistů a domluvili se na něčem, co se stane. “Já bych chtěla, aby lidé psali i výtky. Aby třeba řekli, že se unie zabývá až příliš klimatem. Je důležité, aby se ozvalo co nejvíce lidí. Následně se jejich připomínky a návrhy sesbírají, a komise vytvoří legislativní návrhy, které půjdou do Evropského parlamentu (EP) a Rady EU a po přijetí budou implementovány,” vysvětluje Gregorová.
Fungování digitální platformy považuje europoslankyně za dobré, problém vidí v propagaci. “Z té jsem zklamaná. S kolegyní Radkou Maxovou (původně ANO, nyní členka ČSSD a nezávislá v EP) jsme poslaly podnět naší státní tajemnici pro EU, aby se svým týmem konferenci více propagovali. Z Česka zatím přišlo zhruba 400 podnětů, zaregistrovaných je na platformě 37 tisíc účastníků. Propagace by měla být koordinovaná z národní a evropské úrovně. Když to nebude fungovat, má to potenciál pokazit výsledek konference. Když se to zlepší, je tu šance udělat z ní to, čím má být,” zdůrazňuje Markéra Gregorová.
Pirátská členka EP pracuje v plenárním zasedání konference, a to ve skupině pro digitální transformaci. “V ní diskutujeme se zástupci občanských panelů, národních skupin a neziskových struktur a dalšími, co se přidají, o spoustě věcí, které s touto agendou souvisí. Patří sem například umělá inteligence, kybernetické hrozby, transformace ekonomiky v post-pandemické době a podobně. Zástupci jednotlivých pracovních skupin by poté měli na plénu (poslední letošní se má konat 17.-18. prosince, pozn. red.) přednést své závěry a dosáhnout společnou diskusí určitého kompromisu, který vyústí v návrhy změn a podobně,” popisuje europoslankyně Gregorová s dovětkem, že se nutně musí “potkat” dvě věci: “Potřebujeme dostatek nosných podnětů, a bude velmi záležet na tom, co pak s nimi na evropské úrovni uděláme.”
