Praha - Elektronický systém přihlašování na střední školy (DiPSy) využilo na 135.000 uchazečů, přihlášku podali plně elektronicky či takzvanou hybridní formou. Tvoří tak asi 90 procent ze 150.000 uchazečů, kteří jsou již v systému. Přesný počet přihlášených na střední školy bude známý poté, co ředitelé středních škol zadají do systému všechny přihlášky, které uchazeči podali klasickou papírovou formou. Ministerstvo školství o tom dnes informovalo na svém webu. Přihlášky mohli s využitím elektronického systému uchazeči podávat od 2. do 21. února, letos poprvé. Nový způsob podávání přihlášek na střední školy prostřednictvím DiPSy se přes počáteční problémy zamlouvá 73 procentům lidí na internetu. Stejné procento lidí vnímá pozitivně i to, že uchazeči na přihlášce určují, na kterou školu chtějí nejvíce a následně je systém přiřadí na školu na základě výsledků přijímací zkoušky a jejich priorit.
Systém DiPSy měla organizace Cermat, která je odpovědná za přípravu přijímacích zkoušek, spustit původně ve čtvrtek 1. února. Kvůli problémům s nahráváním příloh a následnému ověření bezpečnosti ho otevřela o den později. Systém opakovaně čelil kybernetickým útokům DDoS. Termín pro podávání přihlášek v prvním kole měl skončit 20. února, ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ho o jeden den prodloužil. Odůvodnil to zpožděním při zahájení elektronického podávání přihlášek, výpadky systému a snahou zmírnit stres rodičů při podávání přihlášek.
Do konce února střední školy zadávají do systému papírové přihlášky a kontrolují ty, které uchazeči podali elektronicky či takzvaně hybridně, tedy v papírové podobě s podporou elektronického systému. Uchazeči mohli letos poprvé podat až tři přihlášky, do loňska to byly dvě. Jednotné přijímací zkoušky se budou konat v dubnu. Výsledky prvního kola se uchazeči dozvědí 15. května.
"Vysoké procento přihlášek, které uchazeči a jejich rodiče podali elektronicky, významně předčilo všechna očekávání. Je důkazem toho, že mé rozhodnutí o digitalizaci přijímacího řízení bezprostředně po mém nástupu do funkce ministra školství bylo správné,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).Finální hodnocení bude podle ministra možné až po skončení celého procesu přijímacího řízení. Poděkoval uchazečům a rodičům za důvěru a ochotu systém využít.
Více než 86 procent uchazečů, kteří se hlásili elektronicky, využilo pro ověření identity bankovní identitu. ČTK o tom informovali zástupci společnosti. Bankovní identita je jednou z možností ověření totožnosti českých občanů.
Elektronicky se hlásili uchazeči o maturitní i nematuritní obory. Na střední školy se podle ministerstva hlásilo přes 100.000 deváťáků a desetitisíce dalších uchazečů, například zájemců o studium víceletých gymnázií nebo žáků středních škol, kteří chtějí změnit obor. "Díky digitalizaci budeme mít vůbec poprvé také celkový přehled o tom, jaký je zájem o různé obory ze strany uchazečů napříč republikou,“ uvedl Bek.
Na informačních telefonních linkách bylo podle ministerstva vyřízeno více než 6200 dotazů rodičů a téměř 3500 dotazů škol.
Systém DiPSy vznikl s cílem zjednodušit proces přijímání na střední školy a omezit chaos, který přijímací zkoušky provázel v minulých letech. Odpadne mimo jiné administrativa se zápisovými lístky a odvoláním.
Průzkum: Elektronické přihlašování na SŠ se zamlouvá 73 % lidí
Nový způsob podávání přihlášek na střední školy prostřednictvím elektronického systému (DiPSy) se přes počáteční problémy zamlouvá 73 procentům lidí na internetu. Stejné procento lidí vnímá pozitivně i to, že uchazeči na přihlášce určují, na kterou školu chtějí nejvíce a následně je systém přiřadí na školu na základě výsledků přijímací zkoušky a jejich priorit. Naopak 13 procent lidí tento aspekt neoceňuje. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK, kterého se v polovině února zúčastnilo on-line přes 500 lidí starších 18 let.
Systém DiPSy měla organizace Cermat, která je odpovědná za přípravu přijímacích zkoušek, spustit původně ve čtvrtek 1. února. Kvůli problémům s nahráváním příloh a následnému ověření bezpečnosti ho otevřela o den později. Systém opakovaně čelil kybernetickým útokům DDoS. Termín pro podávání přihlášek v prvním kole měl skončit 20. února, ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ho o jeden den prodloužil, kvůli zpoždění při zahájení, výpadkům systému a snaze zmírnit stres rodičů při podávání přihlášek.
Z průzkumu vyplývá, že necelé tři čtvrtiny lidí letošní změny v podávání přihlášek a přijímacích zkouškách na střední školy zaznamenaly. Podávání přihlášek na střední školy se nějakým způsobem letos týká pětiny účastníků průzkumu. Podávání přihlášek prostřednictvím elektronického systému častěji oceňují lidé s vysokoškolským vzděláním a ve věku 30 až 44 let. Elektronické přihlašování se naopak nelíbí 14 procentům lidí. Vadí jim, že systém nefungoval a není na něj takový spoleh.
Uchazeči se letos mohli nově hlásit elektronicky s využitím ověřené identity zákonného zástupce. Přihlášky mohli podávat i takzvanou hybridní formou, tedy kombinací tištěných přihlášek s podporou elektronického systému, případně stejně jako v předchozích letech papírovou formou. Nově se mohli hlásit až na tři školy, dříve to bylo na dvě. Střední školy nově nemusí zohledňovat výsledky předchozího vzdělávání. Elektronický systém využilo podle ministerstva školství na 135.000 uchazečů, přihlášky podali hybridně či čistě elektronicky. Tvoří tak asi 90 procent ze 150.000 uchazečů, kteří jsou nyní v systému. Jde o zájemce o maturitní i nematuritní obory. Přesný počet přihlášených bude známý poté, co ředitelé středních škol zadají do systému všechny přihlášky podané papírovou formou.
Téměř tři čtvrtiny respondentů, tedy 73 procent, vnímá pozitivně i systém určování prioritních škol uchazeči, naopak 13 procent dotázaných tento aspekt přihlašování neoceňuje. "Vadí jim, že se uchazeč nemůže finálně rozhodnout až v momentě, kdy se dozví rozhodnutí o přijetí na konkrétní školu,“ řekla analytička agentury STEM/MARK Zuzana Rabochová.
S tím, že prospěch žáků na základní škole je volitelným kritériem přijímacího řízení, nesouhlasí více než čtvrtina respondentů. Domnívají se, že by známky ze základní školy měly mít na všech středních školách stejnou váhu.
