Praha - Složité osudy obyvatel Ruska a Ukrajiny, jihoamerickou diktaturu nebo komunistické zločiny ukazují komiksy, které jsou čerstvě na pultech českých knihkupectví. Nabídka ukazuje, že současné komiksy nejsou jen o superhrdinech typu Batmana nebo Spider-Mana, ale věnují se historickým i společenským tématům. Dlouhodobým trendem je vydávání komiksů tuzemských autorů s náměty z české historie nebo biografie, vyplývá ze zjištění ČTK.
Největším letošním komiksovým projektem nakladatelství Argo je detektivní Alias od Briana M. Bendise s drsnou hrdinkou Jessikou Jonesovou. "Rozsáhlý komiks ze zadních dvorků Marvelu je noirová detektivka s hlavní hrdinkou, kterou můžete znát třeba i z televizního seriálu na Netflixu," uvedl za nakladatelství Richard Klíčník.
Politickou satiru představuje absurdní dílo Perramus kreslíře Alberta Breccii a scenáristy Juana Sasturaina napsané před čtyřiceti lety v době argentinské vojenské diktatury, které je cenným svědectvím doby. Autoři reflektovali realitu nestabilní Jižní Ameriky.
Komiksová nakladatelství se věnují také žánru literatury faktu. Mezi novinky patří dva komiksy italského tvůrce Igorta, které vycházejí v jednom svazku: Ukrajinské a ruské sešity. Autor v letech 2008 a 2009 procestoval Ukrajinu, Rusko a Sibiř, aby zachytil příběhy přímých svědků pohnutých osudů těchto zemí. V krátkých kapitolách rekonstruuje významné období dějin 20. století.
Do nedávné československé historie se vrací Vendula Jandečková s Michalem Kociánem, kteří připravili komiks o akci Kámen. Populárně-naučný komiks přibližuje téma komunistických zločinů typu akce Kámen. Původcem těchto přísně utajovaných akcí byla Státní bezpečnost (StB). Akce spočívaly v organizování pastí pro předem vytipované oběti vyprovokované k útěku z bývalého Československa. Vše bylo vymyšleno tak, aby StB mohla vyslýchat vyhlédnuté osoby na falešných německých celnicích v domnělých úřadovnách americké vojenské kontrarozvědky.
Nakladatelství Maťa uvádí na knižní trh v grafickém ztvárnění román Aldouse Huxleyho Konec civilizace. Adaptace knihy označované za jedno z nejproročtějších dystopických děl dvacátého století se chopil grafik Fred Fordman. Svým ztvárněním propojil surrealistické obrazy a kulisy příběhu, který se odehrává v roce 2540. Autor popisuje společnost, která uměle zvyšuje svoji spokojenost za cenu ztráty citů a emocí a ve které je William Shakespeare na seznamu zakázaných autorů.
Od fanouškovských počátků 90. let se komiks v Česku rozšířil natolik, že je součástí edičních plánů většiny nakladatelství. V roce 2019 v Praze vznikla Česká akademie komiksu. Od roku 2007 se udílejí komiksové Ceny Muriel. Nejlepší českou komiksovou knihou roku 2021 se stala biografická publikace o spoluzakladateli Československa Milanu Rastislavu Štefánikovi od scenáristů Michala Baláže a Gabriely Kyselové a kreslíře Václava Šlajcha. Do Síně slávy českého komiksu byla loni uvedena komiksová historička a publicistka Olga Bezděková.
